Jevgenij Chrunov: Porovnání verzí
m komprese kódu, substituce šablony vjazyce2 |
m Bot: Odstranění 14 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q455669) |
||
Řádek 71: | Řádek 71: | ||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí na infarkt myokardu]] |
[[Kategorie:Úmrtí na infarkt myokardu]] |
||
[[bg:Евгений Хрунов]] |
|||
[[de:Jewgeni Wassiljewitsch Chrunow]] |
|||
[[en:Yevgeny Khrunov]] |
|||
[[fi:Jevgeni Hrunov]] |
|||
[[fr:Ievgueni Khrounov]] |
|||
[[hu:Jevgenyij Vasziljevics Hrunov]] |
|||
[[io:Yevgeni Hrunov]] |
|||
[[it:Evgenij Vasil'evič Chrunov]] |
|||
[[ja:エフゲニー・フルノフ]] |
|||
[[pl:Jewgienij Chrunow]] |
|||
[[pt:Yevgeny Khrunov]] |
|||
[[ru:Хрунов, Евгений Васильевич]] |
|||
[[sk:Jevgenij Vasilievič Chrunov]] |
|||
[[uk:Хрунов Євген Васильович]] |
Verze z 13. 3. 2013, 17:57
Šablona:Infobox Kosmonaut Jevgenij Vasiljevič Chrunov, rusky Хрунов, Евгений Васильевич (10. září 1933 obec Prudy[1], Tulská oblast, SSSR – 19. května 2000) byl sovětský kosmonaut. Do kosmu se dostal jako velitel Sojuzu 5 v roce 1969.[2].
Život
Jeho otec byl celý život traktoristou. Byla to rodina veliká, Jevgenij měl šest bratrů a čtyři sestry, dvě z nich zemřely. Jejich vesnici zabrali Němci už v září 1941, v prosinci téhož roku ji Rudá armáda osvobodila, ovšem vesnice byla celá v plamenech. Noc 6. prosince strávili všichni ukryti ve sklepě a tento zážitek si Jevgenij nesl celým životem. V dubnu 1948 otec zemřel, nejstarší bratr šel na vojnu, ostatní dřeli v kolchozu. Po skončení základní školy pokračoval ve studiu na zemědělské průmyslové škole. Po čtyřech letech se stal mechanikem a vzápětí narukoval na vojnu, k letectvu. Do oddílu prvních kosmonautů byl vybrán roku 1960.
K letu nastoupili v lednu 1969, když byly venku kruté mrazy, vichr. Mezi lidmi řádila hongkongská chřipka, v přípravném období všichni chodili s rouškou na ústech, denní lékařské kontroly. Přesto tým na start z Bajkonuru se Sojuzem 5 pustili. V týmu kosmonautů byl veden od 9. března 1960 do 25. prosince 1980. Měl letět ještě v roce 1980, nominaci odmítl. V roce 1972 obhájil kandidátskou práci a o několik let později doktorskou. O svých zkušenostech napsal poutavou knihu Kosmonautovy všední dny. Byl ženatý a měl jedno dítě. V roce 1990 měl hodnost plukovníka. Zemřel nemocný ve věku 66 let.
Let do vesmíru
Nahoru letěl jako inženýr-výzkumník s Volynovem a Jelisejevem v roce 1969, kdy mu bylo 35 let. Mise Sojuzu 5 začala startem z Bajkonuru. Na oběžné dráze se spojili s lodí Sojuz 4, což byl také hlavní cíl letu, přestoupil s Jelisejevem do ní a s ní se vrátil k Zemi. Přistáli jako jiné Sojuzy a kabinou na padácích, asi 40 km od Karagandy. Měli v oné změně lodí světové prvenství.
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Jevgenij Vasiljevič Chrunov, s. 94.