Pierre Curie

Pierre Curie (15. května 1859, Paříž – 19. dubna 1906, Paříž) byl francouzský fyzik a chemik, manžel Marie Curie. V roce 1903 obdržel společně se svojí ženou a Henri Becquerelem Nobelovu cenu za fyziku za výzkum přirozené radioaktivity.

Biografie

Narodil se 15. května 1859 v Paříži. Jeho otec, Eugen Curie, byl lékařem a matka, Sophie-Claire Depouilly, byla dcerou továrníka.

V dětství byl vyučován soukromým učitelem a již v 16 letech složil maturitní zkoušku. V 19 letech získal univerzitní vzdělání ve fyzice. Mohl tedy vyučovat fyziku a chemii. Než v roce 1882 toto místo přijal, pracoval jako asistent ve fyzikální laboratoři.

V roce 1895 získal doktorský titul a byl jmenován profesorem fyziky. V témže roce se oženil s Marií Skłodowskou, dcerou učitele na střední škole ve Varšavě v Polsku. V roce 1900 získal místo profesora na fakultě přírodních věd.

V roce 1903 odměněn cenou Davy Medal, kterou mu udělila Královská společnost v Londýně (tuto cenu získal spolu se svou ženou) a v roce 1905 se stal členem Francouzské akademie věd.

19. dubna 1906 ráno, když spěchal do své pařížské laboratoře, byl smrtelně zraněn při dopravní nehodě. Při přecházení rue Dauphine, byl sražen drožkou jedoucí z Pont Neuf pod její kola a zemřel na místě nehody.

Jedna ze dcer, Irène, si vzala Frédérica Joliot-Curie. Oba získali v roce 1935 Nobelovu cenu za chemii. Mladší dcera, Eva, se provdala za amerického diplomata H. R. Labouisse. Oba se zajímali o sociální problémy, a H. R. Labouisse jako předseda Dětského fondu OSN UNICEF převzal v roce 1965 Nobelovu cenu míru. Eva Labouisse-Curie je autorkou životopisu své matky (Madame Curie - Gallimard, Paříž, 1938), přeloženého do několika jazyků.

Po manželech Curiových bylo pojmenováno curium, prvek s atomovým číslem 96 a jednotka radioaktivity 1 curie (1 Ci). Ta byla definována jako počet rozpadů za 1 sekundu 1 gramu čistého radia. Dnes je tato jednotka nahrazena jednotkou 1 becquerel (1 Ci = 3,7 . 10¹⁰ Bq).

Pierre a Marie Curie ve své laboratoři.

Vědecká práce

Zpočátku se věnoval studiu symetrie krystalů a v roce 1880 objevil se svým bratrem Paulem Jacquesem Curiem piezoelektrický jev. Později obrátil svou pozornosti k magnetismu. Dokázal, že magnetické vlastnosti daného materiálu se mění při určité teplotě - tato teplota se nyní nazývá Curiova teplota.

Výzkum radioaktivních látek prováděl se svou ženou. Svých objevů dosáhli v nepříliš vhodných podmínkách - měli stěží dostačující laboratorní zařízení. V roce 1898 oznámili objev radia a polonia, tyto prvky získali ze smolince. Později se zabývali výzkumem radia a jeho radioaktivního rozpadu. Jejich práce v této době vytvořila základ pro následující výzkum v jaderné fyzice a chemii. Společně byli v roce 1903 odměněni Nobelovou cenou za fyziku za výzkum radioaktivního záření, které objevil Henri Becquerel, který získal Nobelovy cenu za fyziku společně s nimi.

Odkazy

Poznámky

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pierre Curie na slovenské Wikipedii, Pierre Curie na anglické Wikipedii a Pierre Curie na německé Wikipedii.

Literatura

• Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Související články

• Maria Curie-Skłodowska
• Irène Joliot-Curie
• Feromagnetismus

Externí odkazy

Galerie Pierre Curie na Wikimedia Commons

• (česky) http://vedci.wz.cz/Osobnosti/Curie_P.htm/
• (anglicky) Biografie na nobelprize.org
• (anglicky) Biography American Institute of Physics
• (anglicky) Annotated bibliography for Pierre Curie from the Alsos Digital Library for Nuclear Issues