Ravenna: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám az:Ravenna |
m Bot: Odstranění 78 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q13364) |
||
Řádek 198: | Řádek 198: | ||
[[Kategorie:Města v Itálii]] |
[[Kategorie:Města v Itálii]] |
||
[[Kategorie:Bývalá hlavní města]] |
[[Kategorie:Bývalá hlavní města]] |
||
[[af:Ravenna]] |
|||
[[als:Ravenna]] |
|||
[[am:ራቬና]] |
|||
[[ar:رافينا]] |
|||
[[az:Ravenna]] |
|||
[[be:Горад Равена]] |
|||
[[bg:Равена]] |
|||
[[br:Ravenna]] |
|||
[[bs:Ravenna]] |
|||
[[ca:Ravenna]] |
|||
[[cv:Равенна]] |
|||
[[cy:Ravenna]] |
|||
[[da:Ravenna]] |
|||
[[de:Ravenna]] |
|||
[[el:Ραβέννα]] |
|||
[[eml:Ravêna]] |
|||
[[en:Ravenna]] |
|||
[[eo:Raveno]] |
|||
[[es:Rávena]] |
|||
[[et:Ravenna]] |
|||
[[eu:Ravenna]] |
|||
[[fa:راونا]] |
|||
[[fi:Ravenna]] |
|||
[[fr:Ravenne]] |
|||
[[fy:Ravenna (stêd)]] |
|||
[[gl:Ravenna]] |
|||
[[he:רוונה]] |
|||
[[hi:रवेना]] |
|||
[[hr:Ravenna]] |
|||
[[hu:Ravenna]] |
|||
[[hy:Հռավեննա]] |
|||
[[ia:Ravenna]] |
|||
[[id:Ravenna]] |
|||
[[is:Ravenna]] |
|||
[[it:Ravenna]] |
|||
[[ja:ラヴェンナ]] |
|||
[[ka:რავენა]] |
|||
[[kk:Равенна]] |
|||
[[ko:라벤나]] |
|||
[[la:Ravenna]] |
|||
[[lmo:Ravena]] |
|||
[[lt:Ravena]] |
|||
[[lv:Ravenna]] |
|||
[[mk:Равена]] |
|||
[[ms:Ravenna]] |
|||
[[nap:Ravenna]] |
|||
[[nds:Ravenna]] |
|||
[[nl:Ravenna (stad)]] |
|||
[[nn:Ravenna]] |
|||
[[no:Ravenna]] |
|||
[[oc:Ravena]] |
|||
[[os:Равеннæ]] |
|||
[[pl:Rawenna]] |
|||
[[pms:Ravënna]] |
|||
[[pnb:راوینا]] |
|||
[[pt:Ravena]] |
|||
[[qu:Ravenna]] |
|||
[[ro:Ravenna]] |
|||
[[roa-tara:Ravenna]] |
|||
[[ru:Равенна]] |
|||
[[sc:Ravenna]] |
|||
[[scn:Ravenna]] |
|||
[[sh:Ravenna]] |
|||
[[simple:Ravenna]] |
|||
[[sk:Ravenna]] |
|||
[[sl:Ravena]] |
|||
[[sr:Равена]] |
|||
[[sv:Ravenna]] |
|||
[[sw:Ravenna]] |
|||
[[th:ราเวนนา]] |
|||
[[tl:Lungsod ng Ravenna]] |
|||
[[tr:Ravenna]] |
|||
[[uk:Равенна]] |
|||
[[vec:Ravena]] |
|||
[[vi:Ravenna]] |
|||
[[vo:Ravenna]] |
|||
[[war:Ravenna]] |
|||
[[zh:拉文納]] |
Verze z 9. 3. 2013, 05:31
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402-476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Historie
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu).Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
Pamětihodnosti
Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a křtitelnice s bohatou mozaikovou vzdobou.
- Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
- Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
- Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5.století s mozaikovým stropem (po 450).
- Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5.století.
- Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
- San Apollinare Nuovo, typická raněkřesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe, Theodorichův palác.
- Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
- San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu - typická raněkřesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na bočních stěnách byla zničena patrně roku 1440.
- Theodorichův palác - stavba známá pod tímto jménem zřejmě nebyla sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.
Doprava
Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.
Průmysl
Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Osobnosti města
- Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l. - 37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
- Petr Chrysolog (kolem 380 – 451), arcibiskup, světec a učitel církve
- Valentinianus III. (* 419 - † 455), západořímský císař
- Svatý Romuald (* okolo 951 - † 1027), světec
- Petr Damián (* asi 1006 - † 1072), myslitel, mnich a světec
- Dante Alighieri (1265 – 1321), básník, prožil zde poslední léta exilu a byl zde pochován
- Francesco Ingoli (1578 - 1649), kněz, církevním právníkem a astronom
Partnerská města
- Dubrovnik, Chorvatsko
- Chartres, Francie
- Chichester, Spojené království
- Posadas, Argentina
- Speyer, Německo
- Szekszárd, Maďarsko
- Tønsberg, Norsko
Fotogalerie
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ravenna na Wikimedia Commons
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331
Reference
Související články
Externí odkazy
- Turismus a kultura (italsky) (anglicky)
(anglicky)
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.