Thomas Morgan: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 46 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q177681)
Řádek 47: Řádek 47:
[[Kategorie:Držitelé Copleyho medaile]]
[[Kategorie:Držitelé Copleyho medaile]]
[[Kategorie:Absolventi Johns Hopkins University]]
[[Kategorie:Absolventi Johns Hopkins University]]

[[ar:توماس مورغان]]
[[be:Томас Хант Морган]]
[[be-x-old:Томас Гант Морган]]
[[bg:Томас Морган]]
[[bn:টমাস হান্ট মর্গান]]
[[ca:Thomas Hunt Morgan]]
[[de:Thomas Hunt Morgan]]
[[en:Thomas Hunt Morgan]]
[[es:Thomas Hunt Morgan]]
[[fa:توماس هانت مورگان]]
[[fi:Thomas Hunt Morgan]]
[[fr:Thomas Hunt Morgan]]
[[gl:Thomas Hunt Morgan]]
[[he:תומאס הנט מורגן]]
[[hr:Thomas Hunt Morgan]]
[[hu:Thomas Hunt Morgan]]
[[id:Thomas Hunt Morgan]]
[[io:Thomas Hunt Morgan]]
[[it:Thomas Hunt Morgan]]
[[ja:トーマス・ハント・モーガン]]
[[kk:Томас Гент Морган]]
[[ko:토머스 헌트 모건]]
[[la:Thomas Hunt Morgan]]
[[mk:Томас Хант Морган]]
[[ml:തോമസ്‌ ഹണ്ട് മോർഗൻ]]
[[mn:Томас Хант Морган]]
[[nl:Thomas Hunt Morgan]]
[[no:Thomas Hunt Morgan]]
[[oc:Thomas Hunt Morgan]]
[[pl:Thomas Hunt Morgan]]
[[pnb:تھامس ہنٹ مورگن]]
[[pt:Thomas Hunt Morgan]]
[[ro:Thomas Hunt Morgan]]
[[ru:Морган, Томас Хант]]
[[sa:थामस् हण्ट् मार्गन्]]
[[simple:Thomas Hunt Morgan]]
[[sk:Thomas Hunt Morgan]]
[[sl:Thomas Hunt Morgan]]
[[sr:Томас Хант Морган]]
[[sv:Thomas H. Morgan]]
[[sw:Thomas Hunt Morgan]]
[[tr:Thomas Hunt Morgan]]
[[uk:Томас Гант Морган]]
[[yo:Thomas Hunt Morgan]]
[[zh:托马斯·亨特·摩尔根]]
[[zh-min-nan:Thomas Hunt Morgan]]

Verze z 8. 3. 2013, 20:44

Thomas Hunt Morgan

Thomas Hunt Morgan (25. září 18664. prosince 1945) byl americký genetik. Studoval historii přírody, zoologii a makromutace u octomilky (Drosophila melanogaster). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších genetiků historie, neboť prokázal, že geny jsou umístěny na chromozómech a na základě tohoto poznatku zformuloval Morganovy zákony dědičnosti. (Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozómech, a své pokusy s octomilkou prováděl původně za účelem jejího jednoznačného vyvrácení). Zejména pro tento objev mu byla v roce 1933 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu.Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání.

Morganova studia

Morgan se narodil v Lexingtonu ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na State College of Kentucky (dnešní University of Kentucky). Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na Johns Hopkins University, což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem Williamem K. Brooksem. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii nohatek a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné pavoukům než korýšům. Za tuto diplomovou práci také v roce 1890 obdržel titul Ph.D.

Působení Morgana na Bryn Mawr College

V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na Bryn Mawr College. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. Čas od času zahrnoval do svých přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byla laboratoř.

V roce 1894 dostal roční uvolnění pro účast na výzkumu Stazione Zoologica v Neapoli. Zde se setkal s německým biologem Hansem Drieschem, jehož výzkumy vytříbily Morganův zájem. V té době se Morganova práce přesunula od klasické popisné morfologie k experimentální embryologii, která vysvětluje somaticky a chemicky vývoj života. Po svém návratu z Neapole byl jmenován profesorem.

Na začátku roku 1900 začal pracovat na studii problémů s určováním pohlaví. Pokračoval také ve výzkumech evolučních změn, což byl jeho dřívější zájem.

Morgan se v polovině roku 1904 oženil s Lilian Vaughan Sampson, která též studovala na Bryn Mawr College. Jedno z jejich čtyř dětí, Isabel Morgan (provdaná Mountain), se stala významnou viroložkou na Johns Hopkins University se specializací na výzkum obrny.

Působení Morgana na Columbia University

V tom samém roku (1904) nastoupil na Columbia University. Zde začal studovat se svými spolupracovníky Drosophilu melanogaster, čili octomilku obecnou. Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. Dlouhé roky křížili Morgan a jeho spolupracovníci octomilky bez úspěchu.

Po roku 1909 se však objevilo několik málo dědičných mutací, některé z nich se daly vysvětlit podle Mendlových principů. V dalším roce však Morgan narazil na bělookého samečka, který se svou barvou odlišoval od všech předchozích červenookých jedinců (později označených jako divoký typ). Tito běloocí samečci však po spáření s červenookou samičkou dávali uniformní červenooké potomstvo. V druhé generaci však ale bylo potomstvo odlišné – samečci byli běloocí. V několika potomstvech se také objevili růžovoocí jedinci, poukazující na jiný způsob dědičnosti. To byl důkaz gonozomálně dědičného znaku. Morgan své poznatky publikoval v roce 1911 v časopise Science. Tvrdil, že některé znaky jsou podmíněny pohlavním, že jsou pravděpodobně lokalizovány na jednom z pohlavních chromozomů a že ostatní geny jsou také umístěny na jiných specializovaných chromozomech.

Další Morganovy pokusy objasnily či nastartovaly svět k objevení mnoha dnes již známých pojmů a procesů genetiky. Mnoho jeho studentů získalo, stejně jako on, Nobelovu cenu v různých odvětvích přírodních věd. Jeho enormní úspěchy s octomilkami měly za následek, že se tito drobní živočichové začali používat jako modelové organismy po celém světe až do dnešních dob. Jeho fly-room (muší komora) se stala celosvětově známá.

Morganův odkaz genetice

  • chromozomy jsou nositeli genetické informace
  • geny jsou na nich uspořádány lineárně za sebou
  • geny jsou také na chromozomech přítomny na určitých místech (tzv. lokusy)
  • geny přítomné na stejném chromozomu jsou ve vazbě
  • objev polytenních (obřích) chromozomů octomilky obecné
  • objev celého karyotypu octomilky obecné