Lignin: Porovnání verzí
m r2.7.2) (Robot: Přidávám et:Ligniin |
m Bot: Odstranění 39 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q184817) |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
{{Link GA|de}} |
{{Link GA|de}} |
||
[[ar:ليغنين]] |
|||
[[bg:Лигнин]] |
|||
[[bs:Lignin]] |
|||
[[ca:Lignina]] |
|||
[[da:Lignin]] |
|||
[[de:Lignin]] |
|||
[[en:Lignin]] |
|||
[[es:Lignina]] |
|||
[[et:Ligniin]] |
|||
[[eu:Lignina]] |
|||
[[fa:لیگنین]] |
|||
[[fi:Ligniini]] |
|||
[[fr:Lignine]] |
|||
[[gl:Lignina]] |
|||
[[he:ליגנין]] |
|||
[[hu:Lignin]] |
|||
[[id:Lignin]] |
|||
[[io:Lignino]] |
|||
[[it:Lignina]] |
|||
[[ja:リグニン]] |
|||
[[jv:Lignin]] |
|||
[[kk:Лигнин]] |
|||
[[ko:리그닌]] |
|||
[[lt:Ligninas]] |
|||
[[mr:लिग्नीन]] |
|||
[[nl:Lignine]] |
|||
[[no:Lignin]] |
|||
[[pl:Lignina]] |
|||
[[pt:Lignina]] |
|||
[[ro:Lignină]] |
|||
[[ru:Лигнин]] |
|||
[[sk:Lignín]] |
|||
[[sl:Lignin]] |
|||
[[su:Lignin]] |
|||
[[sv:Lignin]] |
|||
[[tr:Lignin]] |
|||
[[uk:Лігнін]] |
|||
[[vi:Lignin]] |
|||
[[zh:木质素]] |
Verze z 8. 3. 2013, 04:52
Lignin je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 - 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u jehličnanů než u listnáčů. Lignin je po celulóze druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné biomasy. V největším množství se objevuje v buněčných stěnách sekundárních buněk, které tvoří xylémové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu.
Funkce ligninu v organismu dřeviny
Lignin plní hydrofobní funkci. Jeho hlavním úkolem je spojování mezibuněčných vláken a zpevnění celulózových molekul v rámci buněčných stěn. Dřevu dodává pevnost především v tlaku.
Chemické složení ligninu
Lignin je vysokomolekulární polyfenolická amorfní látka. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to p-kumaryl alkohol, koniferyl alkohol a sinapyl alkohol. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur etherovými vazbami nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na polysacharidy.
Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. celulóza. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemicky heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.
- Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin
- Označovány jako guajacyl ligniny
- — koniferyl alkohol (až 95 %) + p-kumaryl alkohol (do 5 %)
- Ligniny ve dřevě listnatých dřevin
- Označován jako guajacyl-syringylové ligniny
- — koniferyl alkohol + synapil alkohol — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu dřeviny
Syntéza ligninu
Syntéza ligninu probíhá extracelulárně, tedy přímo v buněčné stěně. Jednotlivé prekurzory ligninu jsou vytvářeny v Golgiho aparátu a přenášeny ven z protoplastu, kde jsou aktivovány peroxidem vodíku a v následné radikálové reakci vytváří vazby nejen mezi sebou, ale i se všemi ostatními složkami buněčné stěny.[1]
Vliv tepla na lignin
Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140 °C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. Je termoplastický a vyznačuje se absorpcí světla.
Reference
- ↑ Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996