Šíření tepla prouděním: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám ms:Perolakan |
m Bot: Odstranění 51 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q160329) |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
[[Kategorie:Termika]] |
[[Kategorie:Termika]] |
||
[[af:Konveksie]] |
|||
[[ar:حمل (فيزياء)]] |
|||
[[bg:Конвекция]] |
|||
[[bs:Konvekcija]] |
|||
[[ca:Convecció]] |
|||
[[da:Konvektion]] |
|||
[[de:Konvektion]] |
|||
[[el:Συναγωγή θερμότητας]] |
|||
[[en:Convection]] |
|||
[[eo:Konvekto]] |
|||
[[es:Convección]] |
|||
[[et:Konvektsioon]] |
|||
[[eu:Konbekzio]] |
|||
[[fa:همرفت]] |
|||
[[fi:Konvektio]] |
|||
[[fr:Convection]] |
|||
[[gl:Convección]] |
|||
[[hi:संवहन]] |
|||
[[hr:Konvekcija]] |
|||
[[ht:Konveksyon]] |
|||
[[id:Konveksi]] |
|||
[[io:Konvekto]] |
|||
[[it:Convezione]] |
|||
[[ja:対流]] |
|||
[[jv:Konveksi]] |
|||
[[ka:კონვექცია]] |
|||
[[kk:Жылулық тарту]] |
|||
[[ko:대류]] |
|||
[[lt:Konvekcija]] |
|||
[[lv:Konvekcija]] |
|||
[[ms:Perolakan]] |
|||
[[nl:Convectie]] |
|||
[[nn:Konveksjon]] |
|||
[[no:Konveksjon]] |
|||
[[pl:Konwekcja]] |
|||
[[pt:Convecção]] |
|||
[[ro:Convecție]] |
|||
[[ru:Конвекция]] |
|||
[[sh:Konvekcija]] |
|||
[[si:ස්වාභාවික සංවහන තාප සංක්රාමණය]] |
|||
[[simple:Convection]] |
|||
[[sk:Prúdenie tepla]] |
|||
[[sl:Konvekcija]] |
|||
[[sr:Konvekcija]] |
|||
[[sv:Konvektion]] |
|||
[[ta:மேற்காவுகை]] |
|||
[[th:การพาความร้อน]] |
|||
[[tr:Taşınım]] |
|||
[[uk:Конвекційний потік]] |
|||
[[vi:Đối lưu]] |
|||
[[zh:對流]] |
|||
Verze z 7. 3. 2013, 19:25
Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě. Šíření tepla prouděním není možné u pevných látek, uplatňuje se pouze u tekutin (kapalin a plynů), případně u plazmatu. Pohybem hmoty dochází k vzájemnému pohybu jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu a tedy různou hustotu vnitřní energie, a tím se přenáší teplo.
Vlastnosti
Ve srovnání s vedením tepla může být šíření tepla prouděním rychlejší.
Samovolné proudění teplejších částí tekutého systému obvykle stoupá vzhůru, protože hustota kapalin a plynů s teplotou zpravidla klesá.
Příklad
V zemské atmosféře obvykle hustota kapalin nebo plynů klesá s narůstající teplotou. V gravitačním poli tedy ohřáté vrstvy kapaliny nebo plynu stoupají, zatímco ty chladnější klesají dolů. Dochází tak ke vzniku proudění, při kterém se přemísťují celé části kapaliny i se svou vnitřní energií.
Popsaný jev se využívá např. při ohřívání kapaliny zdola, ochlazování seshora, využívá se pro cirkulaci vody v ústředním topení. Má také velký vliv na koloběh vody v přírodě.
