Oranžérie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
TjBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám bar:Orangerie
celkově upraveno
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:ChateauVersailles.JPG|náhled|Oranžerie ve [[Versailles]]]]
[[Soubor:ChateauVersailles.JPG|náhled|Oranžerie ve [[Versailles]]. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v [[parter]]u oranžérie.]]
'''Oranžérie''' je druh [[skleník]]u nebo stavby, který je určen především k pěstování [[citrus]]ů, ale i jiných [[subtropy|subtropických]] rostlin. Vedlejším využitím je samozřejmě používaní k rozmnožování dalších rostlin.
'''Oranžérie''' je druh zejména [[Zámek (stavba)|zámecké]] stavby, která slouží k přezimování choulostivých [[Dřevina|dřevin]]. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování [[citrus]]ů. Využití nachází i pro další [[subtropy|subtropické]] rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět [[skleník]]y.


Typická [[Barokní architektura|barokní]] oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo [[Arkáda (architektura)|arkádami]]. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl.
Oranžerie vznikaly v zemích mírného pásu ve [[středověk]]u, postupem času pak byly nahrazeny skleníky, které mají mnohem komplexnější funkci shromaždujíce daleko širší spektrum rostlin. Oranžerie vznikaly nejprve na dvorech šlechticů, postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů.


Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého [[Sklo|skla]], který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od [[17. století]], kdy také [[Jules Hardouin-Mansart]] buduje monumentální, rozměry nepřekonanou [[Versailles]]kou oranžérii. Oranžerie vznikaly při [[Šlechta|šlechtických]] sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V [[19. století]], když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie [[Křišťálový palác|Křišťálovým palácem]], který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií.
== Související článek ==
* [[Oranžérie (Královská zahrada)]]


[[Soubor:Praha, Břevnovský klášter, Oranžerie 2.JPG|náhled|vlevo|Obnovená oranžérie v [[Markétská zahrada|zahradě břevnovského kláštera]]]]


== Související články ==
{{commons|Orangery}}
{{commons|Orangery}}
* [[Oranžérie (Královská zahrada)]]
{{zahrada}}
* [[Fíkovna]]


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

{{zahrada}}


{{Portály|Zahrada a zahradnictví}}
{{Portály|Zahrada a zahradnictví}}


[[Kategorie:Zahradnictví]]
[[Kategorie:Zahradnictví]]
[[Kategorie:Stavby]]
[[Kategorie:Zahradní architektura]]


[[bar:Orangerie]]
[[bar:Orangerie]]

Verze z 26. 2. 2013, 15:58

Oranžerie ve Versailles. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v parteru oranžérie.

Oranžérie je druh zejména zámecké stavby, která slouží k přezimování choulostivých dřevin. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování citrusů. Využití nachází i pro další subtropické rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět skleníky.

Typická barokní oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo arkádami. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl.

Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého skla, který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od 17. století, kdy také Jules Hardouin-Mansart buduje monumentální, rozměry nepřekonanou Versailleskou oranžérii. Oranžerie vznikaly při šlechtických sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V 19. století, když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie Křišťálovým palácem, který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií.

Obnovená oranžérie v zahradě břevnovského kláštera

Související články

Logo Wikimedia Commons Galerie oranžérie na Wikimedia Commons