Lovecká trubka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Překlep
m napřímení odkazu
Řádek 3: Řádek 3:
Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve [[starověk]]u. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z [[Starověký Egypt|Egypta]] se dostal do [[Starověké Řecko|Řecka]], pak [[Starověký Řím|Říma]] atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.
Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve [[starověk]]u. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z [[Starověký Egypt|Egypta]] se dostal do [[Starověké Řecko|Řecka]], pak [[Starověký Řím|Říma]] atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.


S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech [[šlechta|šlechty]]. Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z [[Roh (biologie)|rohů]] některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k [[prachovnice|prachovnici]]. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i [[mosaz]], která se přírodnímu rohu (ze [[skot]]u) aj. vyrovnala. V muzeích a na zámcích jsou dodnes k vidění časté lovecké rohy z období 17.-20. století.
S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech [[šlechta|šlechty]]. Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z [[Roh (biologie)|rohů]] některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k [[prachovnice|prachovnici]]. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i [[mosaz]], která se přírodnímu rohu (ze [[Tur domácí|skot]]u) aj. vyrovnala. V muzeích a na zámcích jsou dodnes k vidění časté lovecké rohy z období 17.-20. století.


Trubka byla povětšinou několik [[decimetr]]ů dlouhá, nejčastěji 30 [[centimetr|cm]], ale i více. Často mohla být skvostným uměleckým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, [[sv. Hubert]]a - patrona myslivců a lovců atp.
Trubka byla povětšinou několik [[decimetr]]ů dlouhá, nejčastěji 30 [[centimetr|cm]], ale i více. Často mohla být skvostným uměleckým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, [[sv. Hubert]]a - patrona myslivců a lovců atp.

Verze z 21. 2. 2013, 14:16

Lovecká trubka či v podstatě synonymně též lovecký roh nebo lesní roh je v podstatě hudební nástroj, používaný po staletí (tj. ve 2. tisíciletí) nejčastěji ke svolávání lovecké společnosti na určitém místě a jejich jednotlivých členů v lese. Mimoto personál, připravující lov - tj. lovčí - používali při přípravě honů rohů jako hlásných instrumentů k pokynům nadhánečům zvěře (většinou ze skupin poddaných) a na signál rohu byli následně vypouštěni smečky psů.

Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve starověku. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z Egypta se dostal do Řecka, pak Říma atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.

S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech šlechty. Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z rohů některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k prachovnici. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i mosaz, která se přírodnímu rohu (ze skotu) aj. vyrovnala. V muzeích a na zámcích jsou dodnes k vidění časté lovecké rohy z období 17.-20. století.

Trubka byla povětšinou několik decimetrů dlouhá, nejčastěji 30 cm, ale i více. Často mohla být skvostným uměleckým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, sv. Huberta - patrona myslivců a lovců atp.

Lesní roh se používal jak přímo v lesích při lovu, tak na začátcích a koncích této kratochvíle, jako jakási úvodní či konečná tečka.

Literatura

  • KŘÍŽOVÁ, Alena. Pánský salon na šlechtickém sídle. Ušlechtilé záliby a neřestné zábavy aristokratů. Brno: Národní památkový ústav Brno, 2010. S. 7-9. 
  • KOL.AUTORŮ. Ottova encyklopedie obecných vědomostí, díl XXI.. [s.l.]: [s.n.] S. 889-890. 

Související články

Externí odkazy