Gustav I. Vasa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Makecat-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám fa:گوستاو اول سوئد
m Překlepy
Řádek 23: Řádek 23:
| místo narození=Hrad [[Rydboholm]], [[Uppland]] nebo <br />[[Lindholmen]], [[Uppland]]
| místo narození=Hrad [[Rydboholm]], [[Uppland]] nebo <br />[[Lindholmen]], [[Uppland]]
| úmrtí=[[29. září]] [[1560]] (64 let)
| úmrtí=[[29. září]] [[1560]] (64 let)
| místo úmrtí=[[Stokholmský palác]], [[Švédsko]]
| místo úmrtí=[[Stockholmský palác]], [[Švédsko]]
| pochován=21. prosince 1560
| pochován=21. prosince 1560
| místo pochování=[[Katedrála v Uppsale]]
| místo pochování=[[Katedrála v Uppsale]]
| podpis=Autograf, Gustaf I, Nordisk familjebok.png
| podpis=Autograf, Gustaf I, Nordisk familjebok.png
}}
}}
'''Gustav I.''' ([[12. květen|12. května]] [[1496]] [[Rydboholm]] – [[29. září]] [[1560]] [[Stockholm]]), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako '''Gustav Vasa''', byl [[Švédsko|švédský]] [[panovník|král]] od roku [[1523]] až do své smrti. Byl prvním panovníkem z [[dynastie]] [[Vasa (dynastie)|Vasa]], vlivného [[šlechta|šlechtického]] rodu, který vládl ve Švédsku po většinu [[16. století|16.]] a [[17. století]].
'''Gustav I.''' ([[12. květen|12. května]] [[1496]] [[Rydboholm]] – [[29. září]] [[1560]] [[Stockholm]]), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako '''Gustav Vasa''', byl [[Švédsko|švédský]] [[panovník|král]] od roku [[1523]] až do své smrti. Byl prvním panovníkem z [[dynastie]] [[Vasovci|Vasa]], vlivného [[šlechta|šlechtického]] rodu, který vládl ve Švédsku po většinu [[16. století|16.]] a [[17. století]].


Gustav I. byl zvolen [[regent]]em roku [[1521]] poté, co vedl povstání proti [[Dánsko|dánskému]] králi [[Kristián II.|Kristiánu II.]], který stál v čele [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.
Gustav I. byl zvolen [[regent]]em roku [[1521]] poté, co vedl povstání proti [[Dánsko|dánskému]] králi [[Kristián II.|Kristiánu II.]], který stál v čele [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.
Řádek 37: Řádek 37:


== Manželství a potomci ==
== Manželství a potomci ==
Gustav I. Vasa byl třikráte ženat.
Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.


[[24. září]] roku [[1531]] se oženil s princeznou [[Kateřina Sasko-Lauenburská|Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg]] ([[1513]]-[[1535]]). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po [[potrat]]u druhého dítěte Kateřina [[23. září]] roku 1535 zemřela.
[[24. září]] roku [[1531]] se oženil s princeznou [[Kateřina Sasko-Lauenburská|Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg]] ([[1513]]-[[1535]]). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po [[potrat]]u druhého dítěte Kateřina [[23. září]] roku 1535 zemřela.

Verze z 19. 2. 2013, 21:48

Šablona:Infobox panovník Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513-1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514-1551). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

  • Jan (1537-1592), švédský král v letech 1567 - 1592;
  • Kateřina (1539-1610), ∞ vévoda Eduard II. Východofríský;
  • Cecilie (1540-1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
  • Magnus (1542-1595), vévoda östergötlandský;
  • Karel (1544)
  • Anna (1545-1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
  • Sten (1546-1547)
  • Žofie (1547-1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
  • Alžběta (1549-1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
  • Karel (1550-1611), švédský král v letech 1599 - 1611;

22. srpna roku 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535-1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons

Nevložen titul!
15231560

Šablona:Švédští panovníci - Vasa

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.