Gustav I. Vasa: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám fa:گوستاو اول سوئد |
m Překlepy |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| místo narození=Hrad [[Rydboholm]], [[Uppland]] nebo <br />[[Lindholmen]], [[Uppland]] |
| místo narození=Hrad [[Rydboholm]], [[Uppland]] nebo <br />[[Lindholmen]], [[Uppland]] |
||
| úmrtí=[[29. září]] [[1560]] (64 let) |
| úmrtí=[[29. září]] [[1560]] (64 let) |
||
| místo úmrtí=[[ |
| místo úmrtí=[[Stockholmský palác]], [[Švédsko]] |
||
| pochován=21. prosince 1560 |
| pochován=21. prosince 1560 |
||
| místo pochování=[[Katedrála v Uppsale]] |
| místo pochování=[[Katedrála v Uppsale]] |
||
| podpis=Autograf, Gustaf I, Nordisk familjebok.png |
| podpis=Autograf, Gustaf I, Nordisk familjebok.png |
||
}} |
}} |
||
'''Gustav I.''' ([[12. květen|12. května]] [[1496]] [[Rydboholm]] – [[29. září]] [[1560]] [[Stockholm]]), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako '''Gustav Vasa''', byl [[Švédsko|švédský]] [[panovník|král]] od roku [[1523]] až do své smrti. Byl prvním panovníkem z [[dynastie]] [[ |
'''Gustav I.''' ([[12. květen|12. května]] [[1496]] [[Rydboholm]] – [[29. září]] [[1560]] [[Stockholm]]), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako '''Gustav Vasa''', byl [[Švédsko|švédský]] [[panovník|král]] od roku [[1523]] až do své smrti. Byl prvním panovníkem z [[dynastie]] [[Vasovci|Vasa]], vlivného [[šlechta|šlechtického]] rodu, který vládl ve Švédsku po většinu [[16. století|16.]] a [[17. století]]. |
||
Gustav I. byl zvolen [[regent]]em roku [[1521]] poté, co vedl povstání proti [[Dánsko|dánskému]] králi [[Kristián II.|Kristiánu II.]], který stál v čele [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska. |
Gustav I. byl zvolen [[regent]]em roku [[1521]] poté, co vedl povstání proti [[Dánsko|dánskému]] králi [[Kristián II.|Kristiánu II.]], který stál v čele [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska. |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
== Manželství a potomci == |
== Manželství a potomci == |
||
Gustav I. Vasa byl |
Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý. |
||
[[24. září]] roku [[1531]] se oženil s princeznou [[Kateřina Sasko-Lauenburská|Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg]] ([[1513]]-[[1535]]). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po [[potrat]]u druhého dítěte Kateřina [[23. září]] roku 1535 zemřela. |
[[24. září]] roku [[1531]] se oženil s princeznou [[Kateřina Sasko-Lauenburská|Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg]] ([[1513]]-[[1535]]). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po [[potrat]]u druhého dítěte Kateřina [[23. září]] roku 1535 zemřela. |
Verze z 19. 2. 2013, 21:48
Šablona:Infobox panovník Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.
Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.
Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.
V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.
Manželství a potomci
Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.
24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513-1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.
1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514-1551). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:
- Jan (1537-1592), švédský král v letech 1567 - 1592;
- Kateřina (1539-1610), ∞ vévoda Eduard II. Východofríský;
- Cecilie (1540-1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
- Magnus (1542-1595), vévoda östergötlandský;
- Karel (1544)
- Anna (1545-1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
- Sten (1546-1547)
- Žofie (1547-1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
- Alžběta (1549-1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
- Karel (1550-1611), švédský král v letech 1599 - 1611;
22. srpna roku 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535-1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons
Šablona:Švédští panovníci - Vasa
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.