Justin Mučedník: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JackieBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám uk:Юстин (мученик)
m napřímení odkazu
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Justin Martyr.jpg|thumb|200px|Justin Mučedník]]
[[Soubor:Justin Martyr.jpg|thumb|200px|Justin Mučedník]]


'''Justin Mučedník''' či '''Martyr''' (cca [[100]], [[Nábulus|Flavia Neapolis]] – [[165]], [[Řím]]) byl [[Řekové|řecký]] [[křesťanství|křesťanský]] [[theolog]] a [[filosof]], jeden z [[Církevní Otcové|církevních Otců]]; je [[svatý]]m [[katolická církev|katolické církve]].
'''Justin Mučedník''' či '''Martyr''' (cca [[100]], [[Nábulus|Flavia Neapolis]] – [[165]], [[Řím]]) byl [[Řekové|řecký]] [[křesťanství|křesťanský]] [[theolog]] a [[filosof]], jeden z [[Církevní otcové|církevních Otců]]; je [[svatý]]m [[katolická církev|katolické církve]].


== Život ==
== Život ==
Řádek 40: Řádek 40:
* [[Křesťanství]]
* [[Křesťanství]]
* [[Dějiny církve]]
* [[Dějiny církve]]
* [[Církevní Otcové]]
* [[Církevní otcové|Církevní Otcové]]
* [[Poapoštolská doba]]
* [[Poapoštolská doba]]



Verze z 19. 2. 2013, 01:28

Justin Mučedník

Justin Mučedník či Martyr (cca 100, Flavia Neapolis165, Řím) byl řecký křesťanský theolog a filosof, jeden z církevních Otců; je svatým katolické církve.

Život

Justin se narodil na přelomu 1. a 2. století n. l. ve Flavii Neapolské v Palestině. Jeho otec Priscus byl římským pohanem. Justin se přestěhoval do Efesu, kde se postupně se zabýval význačnými řeckými filosofickými směry (stoicismus, aristotelismus, pythagorismus a konečně platónismus, u kterého několik let setrval). Po setkání s neznámým starcem na břehu moře, který prostými argumenty podkopal Justinovo přesvědčení o správnosti platónismu a obrátil jej na víru, konvertoval Justin ke křesťanství; křest přijal mezi léty 130137). Poté se věnoval obraně a šíření křesťanské nauky mezi vzdělanými Řeky a Římany. Odešel do Říma, kde přednášel nauku, kterou považoval za pravou filosofii, a (zejména od roku 150) napsal několik filozofických spisů na obhajobu křesťanské nauky.

Dílo a myšlení

Jeho dílo se skládá z převážně apologetických spisů:

  • Dialog s Židem Tryfónem - vypráví o jeho životě a obrácení ke křesťanství
  • První apologie
  • Druhá apologie

Apologie znamená obrana, zde konkrétně obrana víry; proto se církevní Otcové zejm. 2. století, kteří takové obrany psali, nazývají apologety. Jejich hlavním rysem je, že se snaží komunikovat s nekřesťanským světem argumenty akceptovatelnými i nekřesťany (tzn. nepřesvědčují pouze zjeveným Písmem, ale také filosofickými argumenty).

V Apologiích je vzácný úryvek, popisující starokřesťanskou eucharistickou bohoslužbu, kde je dobře patrná mimořádná úcta k posvěcenému chlebu, který se zde zřetelně odlišuje od chleba obyčejného.

Známá a zajímavá je Justinova úvaha nad logos spermatikos. Zjednodušeně ji můžeme reprodukovat následovně: Už ve starých filosofických systémech (platónismus, stoa) a náboženstvích (judaismus) můžeme již spatřit semínka (řec. spermata) Božího Slova. Ježíš Kristus však představuje vtělené Slovo (logos), a proto má křesťanství pravdu plnou, zatímco dřívější nauky mají z pravdy jen zlomky. Tato starobylá úvaha otevírá prostor pro mezináboženský dialog.

Jiná jeho slova dokladují z prvních apologet dokladují jeho stopu na hranici mezi světy křesťanů a pohanů:

Když říkáme, že on, Ježíš Kristus, náš učitel, byl zplozen bez pohlavního spojení, byl ukřižován a zemřel, a opět vstal, a vystoupil do nebe, nepředkládáme nic odlišného od toho, čemu věříte ohledně synů Jupitera.[1]

Justinova smrt

Justin zemřel mučednickou smrtí za vlády Marca Aurelia. Byl udán filosofem Crescentiem za hlásání křesťanské nauky, zajat a předveden před římského prefekta Junia Rustica. Z výslechu jsou zachována akta, v nichž jsou uvedena Justinova slova:

Pokusil jsem se studovat všechny dostupné filosofie, což mne nakonec přesvědčilo, že jen jediné učení je pravé. To, které vyznávají křesťané, že Bůh je Stvořitel a Pán veškerého tvorstva, že Ježíš Kristus podle proroctví přišel na svět, aby spasil člověka a naučil ho celé pravdě.

S dalšími odsouzenými byl zbičován a potom sťat. Jeho ostatky jsou uloženy u sv. Vavřince za hradbami Říma. V 18. století byla část jeho ostatků přenesena do loretánské kaple ve františkánském klášteře v Hájku u Červeného Újezda.[2]

Odkazy

Reference

  1. První apologie, úvod 11. oslovení
  2. Historie kláštera v Hájku

Literatura

Související články

Externí odkazy