Rentgenová krystalografie: Porovnání verzí
m +prace-iw |
na stránce se už několik dní nepracuje - návrat do původního stavu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{sloučit|Rentgenová strukturní analýza|do}} |
|||
{{Pracuje se}} |
|||
[[File:Pulveraufnahmen.jpg|thumb|Klasické difrakční spektrum práškového materiálu]] |
[[File:Pulveraufnahmen.jpg|thumb|Klasické difrakční spektrum práškového materiálu]] |
||
'''Rentgenová krystalografie''' nebo '''rentgenkrystalografická analýza''' ({{Vjazyce2|en|''X-ray crystallography'' nebo ''X-ray diffraction''}}<ref name = "kodicek"> |
'''Rentgenová krystalografie''' nebo '''rentgenkrystalografická analýza''' ({{Vjazyce2|en|''X-ray crystallography'' nebo ''X-ray diffraction''}}<ref name = "kodicek"> |
||
| Řádek 52: | Řádek 50: | ||
[[Kategorie:Instrumentální analytická chemie]] |
[[Kategorie:Instrumentální analytická chemie]] |
||
[[Kategorie:Metody kvalitativní analýzy]] |
[[Kategorie:Metody kvalitativní analýzy]] |
||
[[af:X-straalkristallografie]] |
|||
[[ar:دراسة البلورات بالأشعة السينية]] |
|||
[[da:Krystallografi]] |
|||
[[de:Kristallstrukturanalyse]] |
|||
[[en:X-ray crystallography]] |
|||
[[es:Cristalografía de rayos X]] |
|||
[[fa:پراش اشعه ایکس]] |
|||
[[fr:Cristallographie aux rayons X]] |
|||
[[he:קריסטלוגרפיה באמצעות קרני רנטגן]] |
|||
[[it:Cristallografia a raggi X]] |
|||
[[ja:X線結晶構造解析]] |
|||
[[pt:Cristalografia de raios X]] |
|||
[[sl:Rentgenska praškovna difrakcija]] |
|||
[[fi:Röntgenkristallografia]] |
|||
[[sv:Röntgenkristallografi]] |
|||
[[uk:Рентгеноструктурний аналіз]] |
|||
[[vi:Tinh thể học tia X]] |
|||
[[zh:X射线晶体学]] |
|||
Verze z 15. 2. 2013, 10:57
Rentgenová krystalografie nebo rentgenkrystalografická analýza (anglicky X-ray crystallography nebo X-ray diffraction[1]) je fyzikálně-chemická metoda zabývající se studiem interakce krystalických vzorků s rentgenovým zářením. Jde o jednu z analytických metod umožňujících určit strukturu molekul.
Princip
Při průchodu monochromatického rentgenového záření krystalem nebo obecně pevnou látkou s určitou strukturou dochází k ohybu (difrakci) záření. Krystal při tom působí jako mřížka v klasické spektroskopii.[1] Záření následně dopadá na stínítko (digitální detektor), kde pro každý krystal vznikne unikátní difrakční vzor.
Tento difrakční vzor je analyzován počítačem, který podle určitého algoritmu vytvoří mapu elektronové hustoty zkoumané látky. V dalším kroku je syntézou dat z mapy elektronové hustoty a chemické struktury dané látky počítačem vytvořen skutečný 3D model molekuly.
Historie a použití
První použití rentgenové krystalografie je datováno do roku 1912, kdy William Lawrence Bragg a jeho otec William Henry Bragg poprvé určili krystalické struktury prvků a postupně i jednoduchých anorganických látek.[2] Za tuto práci získali v roce 1915 Nobelovu cenu za fyziku. Roku 1959 se poprvé podařilo analyzovat prostorovou strukturu u molekuly hemoglobinu.
Tato metoda se postupem času stala hlavní metodou k určování prostorové struktury bílkovin a obecně určení funkce různých vitamínů, léků, enzymů a nukleových kyselin.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rentgenová strukturní analýza na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b KODÍČEK, Milan. Biochemické pojmy - výkladový slovník [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2004 [cit. 2013-02-10]. Dostupné online.
- ↑ KRATOCHVÍL, Bohumil, et al. Co nabízí současná RTG strukturní analýza?. Chemické listy. 2008, roč. 102, čís. 10, s. 889–901. Dostupné online.
