Pulzační motor: Porovnání verzí
m r2.7.2) (Robot: Přidávám io:Pulso sprico mashino |
m r2.7.2+) (Robot: Měním en:Pulse jet engine→en:Pulsejet |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
[[ca:Pulsoreactor]] |
[[ca:Pulsoreactor]] |
||
[[de:Verpuffungsstrahltriebwerk]] |
[[de:Verpuffungsstrahltriebwerk]] |
||
[[en: |
[[en:Pulsejet]] |
||
[[es:Pulsorreactor]] |
[[es:Pulsorreactor]] |
||
[[fi:Sysäysputkimoottori]] |
[[fi:Sysäysputkimoottori]] |
Verze z 12. 2. 2013, 12:27
Pulzační motor je reaktivní motor jednoduché konstrukce, fungující na podobném principu jako náporový motor.
Princip fungování
Pulzační motor funguje na jednoduchém principu spalování směsi paliva a vzduchu ve spalovací komoře. Na rozdíl od náporového motoru dosahuje vyššího výkonu při podzvukových rychlostech (nadzvukový pulzní motor se nevyrábí). Vyšší výkon umožňují lamely, které uzavřou nasávací otvor a vytvoří tak uzavřenou spalovací komoru s výstupní tryskou. Cyklus nasátí vzduchu, vytvoření palivové směsi a zážeh je velmi rychlý ve frekvenci několika desítek za vteřinu.
Podobně jako náporový motor, také motor pulzační vyžaduje nejprve uvedení do pracovní rychlosti – obvykle přes 200 km/h. Letoun poháněný tímto motorem je katapultován nebo startuje za pomoci přídavných raketových motorů na tuhé palivo.
Pulsační motor se za letu projevuje charakteristickými kroužky žhavých plynů ze spalovací trysky a bzučivým zvukem.
Využití
- Modelářství
- Raketové sáně
- Jednoduché bezpilotní letouny
- Řízené střely
V současné době je využití pulzačních motorů minimální, kromě využití v modelářství kvůli dosažené realističnosti se takřka nevyužívají. Známé využití pulzačního motoru bylo u letounové střely Fi 103 (V-1) Německem ve druhé světové válce. --90.179.146.184 27. 6. 2012, 11:30 (UTC)