Okres

Okresy České republiky od roku 2007

Okres je v Česku a na Slovensku označení typu územně-správní jednotky menší než kraj a větší než obec, české a slovenské okresy vznikly postupným vývojem z okresů Československa a Rakousko-Uherska. Slovem okres se překládají i některé typy územních jednotek v jiných státech, například Kreis v Německu, Bezirk v Rakousku (východoněmecké označení Bezirk se překládalo jako kraj), county v USA, borough v Británii, rajón v zemích bývalého SSSR, district v některých anglojazyčných i jiných zemích, arrondissement ve frankofonních zemích, powiat v Polsku atd.

Historie v zemích Rakousko-Uherska

Okresní hejtmanství k roku 1900

Vznik okresů

Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecní samosprávy místo původních panství. Okresy byly dvojí: politické (větší; něm. Politischer Bezirk, slovensky správny okres) pro veřejnou správu a soudní (menší; něm. Gerichtsbezirk, slovensky notariát) pro justici. Politických okresů bylo k 1. 1. 1850 79 v Čechách, 25 na Moravě a 7 ve Slezsku. V čele zřizovaných okresních hejtmanství stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným. (Tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest.

Smíšení správy a soudnictví

V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly smíšené okresní úřady v místech původních soudních okresů - těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoce okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků. (Zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.

Prosincová ústava

Dle prosincové ústavy z roku 1868 nakonec došlo k definitivnímu oddělení správy od soudnictví. Opětovně byla zavedena okresní hejtmanství. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850 - v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv. statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.

První republika

Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)

1938-1945

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území a Sudety byly připojeny k Německé říši. Politischer Bezirk se v Sudetech přejmenoval na Landkreis a Gerichtsbezirk se přejmenoval na Amtsgerichtsbezirk.

Další vývoj

Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byly územní obvody státní správy a soudů sjednoceny.

V České republice byly nejprve přímo volená pléna okresních národních výborů nahrazena nepřímo volenými okresními shromážděními, od počátku roku 2003 byly zrušeny i okresní úřady a okresy tak zůstaly jednotkami statistickými a územně-orientačními.

Okresy v jiných zemích

Slovensko

Na Slovensku rovněž zůstaly okresy formálně zachovány, okresní úřady však byly zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů.

Rakousko

Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako Bezirk (plurál Bezirke). Mimo okresů zde na úrovni okresů existují statutární města. Podobně jako v Rakousku-Uhersku a Československu do roku 1948 zde dosud existují i soudní okresy.

Německo

V rámci německých spolkových zemí existují zemské okresy (Landkreis, plurál Landkreise). Postavení okresů zde mají i větší města (Kreisfreie Stadt, plurál Kreisfreie Städte).

Polsko

Mapka okresů (powiaty) v Polsku.

Polsky Powiat (souvisí s polským slovem wiec (místní) sněm, související také se praslovanským větiti - rokovat, → větje sněm, srovnej se slovem sovět) je jednotka administrativního územního dělení, platná v Polsku od 15. století a dále v Polsko-litevské unii, podřazená vojvodství (sleduj také: gmina), s voleným úřednictvem. V letech 1975-1998 byly powiaty v Polsku zrušeny. Od 5. ledna roku 1999 se podle polského zákona ze dne 5. června 1998 platnost tohoto typu územně-administrativního dělení obnovila, byl vytvořen systém: vojvodství (NUTS 2) > powiat (NUTS 4) > gmina (NUTS 5). Bylo zřízeno 379 okresů (powiatů), z toho 65 městských a 314 zemských. Podle Nomenklatury územních statistických jednotek v EU odpovídá NUTS:PL úrovni NUTS 4.

V Království polském právo powiatů získala kastelánství: města nebo hrady, které měly svého kastelána. Hlavou powiatu se stal starosta, volený místním sněmem šlechticů.

Polská vojvodství se také nyní od 1. ledna 1999 dělí na okresy, které se zde označují powiat. Podobně jako v Německu nebo Rakousku mají i zde některá města postavení městského okresu (miasto na prawach powiatu).

Litva

Za Lublinské unie byly okresy (pavietas, pl. pavietai) zavedeny i v Litvě (odpovídají zhruba dnešnímu pojmu apskritis). Nadřazená jednotka administrativního územního dělení byla vajvadija. Kanuaský poviet (Kauno pavietas) ale byl zmiňován již v roce 1486, po obnovení kaunaského hradu (ještě před tím bylo od roku 1398 kaunaské starostenství.). (litevsky pavietas) je bývalá jednotka administrativního územního dělení, platná v Litvě (LDK) až od druhé poloviny 16. století až do 18. století.

Slovo je pavietas litevského původu: pa- je předpona odpovídající české po-; znamená u, při, náležející k ; -vietas (rod mužský) je utvořeno ze slova vieta (rod ženský) - místo, posunem rodu získává význam: místní rada (obdoba sněmu). Celkový význam: místní (administrativní) územní jednotka.

Dnes se v Litvě správní jednotky odpovídající úrovni okresu v ČR nazývají savivaldybė (plurál savivaldybės).^[zdroj?]

Francie a Belgie

Okresy existují s označením arrondisement také ve Francii a Belgii.

Anglosaské země

V USA se označují jako county (plurál counties; ve Velké Británii toto slovo označuje hrabství). Ve Velké Británii, Kanadě se označují jako district (plurál districts).

Rusko

V Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v Kazachstánu se okresy označují jako rajón (plurál rajóny).

Související články

• Okresy v Česku
• Okrsek