Alexandra Dánská: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 1. 2013, 20:00

Šablona:Infobox panovnice Alexandra Carolina Marie Charlotte Louise Julia z rodu Hessen-Kassel, zvaná Alix (1. prosince 1844 – 20. listopadu 1925), rodem dánská princezna, sňatkem britská princezna a později královna, manželka krále Eduarda VII.

Rodina

Alexandra byla dcerou dánského krále Kristiána IX. a jeho ženy Luisy Hesensko-Kasselské; králové byli i její bratři – Frederik VIII. v Dánsku a Jiří I. Řecký v Řecku, sestra Dagmar byla jako manželka cara Alexandra III. pod jménem Marie Fjodorovna ruskou carevnou. Alexandra byla považována za nejkrásnější ze tří dcer dánského krále.

Třebaže Alexandra pocházela z královské rodiny, nebyla vychovávána v mimořádných podmínkách a bohatství. Jejich dům čas od času navštěvoval Hans Christian Andersen a vyprávěl dětem pohádky před spaním. Budoucí královna Anglie se dělila o svůj pokoj se sestrou Marií.

Když královna Viktorie a princ Albert začali hledat ženu pro svého nejstaršího syna, následníka trůnu, Alexandra Dánská nebyla jejich první vyhlédnutou princeznou. V hledání nevěsty jim pomáhala jejich dcera Viktorie, pruská císařovna (manželka císaře Fridricha III.) Přestože byla většina britské královské rodiny spřízněna s německými dynastiemi a Dánsko bylo právě v té době s Pruskem ve válečném stavu, dostala se Alexandra z nedostatku jiných kandidátek do "užšího výběru" jako vhodná nevěsta.

Princezna Waleská

24. září 1861 seznámila Viktorie svého bratra Eduarda s princeznou Alexandrou ve Špýru, avšak teprve o rok později, 9. září 1862 (po romanci s Nellie Clifdenovou a smrti svého otce) se Eduard s Alexandrou zasnoubil na královském zámku v Laeken, v sídle belgického krále Leopolda I.

O několik měsíců později se Alexandra odebrala z rodného Dánska do Velké Británie (do Gravesendu v Kentu), aby se zde za waleského prince Eduarda, následníka britského trůnu, provdala; svatba se uskutečnila několik dní nato, 7. března 1863. Eduardova volba se zpočátku nesetkala s nadšením ze strany jeho matky, královny Viktorie, sympatizující s Němci, nakonec však princeznu akceptovala.

Výběr místa svatebního obřadu, kaple sv. Jiřího na zámku ve Windsoru byl kritizován: že je to sídlo nepříliš prostorné, takže mnoho lidí nedostalo pozvání, třebaže by se měli a chtěli obřadu zúčastnit, navíc že jde o místo vzdálené od Londýna, takže svatba nemohla být podívanou pro mnoho lidí, kteří chtěli ceremonii spatřit. Královna Viktorie se nemohla vyrovnat s nedávnou ztrátou svého manžela, dvůr byl tedy stále poznamenán smutkem a i během slavnosti bylo povoleno nosit šaty pouze v barvě lila nebo fialovorůžové.

Alexandra chovala velký odpor k Prusku. Její špatný vztah k této zemi byl důsledkem války v roce 1864, kdy Prusko odebralo Dánsku Šlesvicko-Holštýnsko. Budoucí královna považovala válku za bezpráví pruských vojsk na malém a chudém Dánsku. Později Svou nenávist k Prusku dávala najevo, kdykoli měla příležitost, postupem času ji přenesla i na svého muže. Společně se svou sestrou, ruskou carevnou Marií Fjodorovnou, se pokoušela vytvořit protiněmeckou koalici Británie a Ruska. K velké zlosti královny Viktorie i její nejstarší dcery, pruské královny a německé císařovny Viktorie, princ Eduard Dány v jejich válce s Prusy podporoval.

Alexandra sňatkem získala titul princezny waleské, který nosila přes 38 let, nejdéle v historii. Její manželství nebylo nejšťastnější, princ Eduard se ženě a dětem příliš nevěnoval ani na ně nebral velké ohledy – měl různé milenky (např. herečku Lillie Langtry, Daisy Greville, filantropku Alici Keppel nebo hraběnku z Warwicku; mezi jinými také Jennie Jerome, matku Winstona Churchilla). Alexandra mu však zachovávala celý život věrnost.

V počátečních letech byla známa svou fyzickou aktivitou, milovala tanec a lyžování, byla nadšenou amatérskou fotografkou. Mnoho času věnovala dětem; jejím velkým životním traumatem byla smrt nejstaršího syna Alberta v roce 1892 ("Pochovala jsem svého anděla a s ním i mé štěstí"). Její fyzické aktivity měly za následek bolesti šíje, následek úrazu utrpěného v dětství. Na veřejnosti se projevovala důstojně a majestátně, v soukromí však byla vřelá a veselá. Alexandra, skutečná amazonka, milovala lov, k velké nelibosti královny Viktorie, která se ji snažila v této zálibě bezúspěšně omezit. Největší bariéru mezi Viktorií a její snachou však vystavěl Alexandřin odpor vůči Němcům.

Všechny Alexandřiny děti se narodily předčasně. Alexandra nechtěla, aby se královna účastnila porodů, proto ji uváděla v omyl stran pravděpodobného data slehnutí. Při porodu třetího dítěte, princezny Luisy v roce 1867 byla Alexandra vystavena velkému riziku smrti komplikacemi způsobenými revmatickou horečkou, která pak u ní zanechala následky na celý život.

Královna

Po smrti královny Viktorie (22. ledna 1901) zdědil Alexandřin manžel anglický trůn a současně i titul indického císaře. 9. srpna 1902 byl královský pár ve Westminsterském opatství slavnostně korunován; na trůně však nesetrval dlouho – v roce 1910 král Eduard zemřel.

Jako manželka krále a posléze po Eduardově smrti jako královna-matka byla Alexandra jednou z nejpopulárnějších postav britské královské rodiny. Byla činná v řadě charitativních organizací, žila v podstatě občanským životem. Zachovala si dlouho mladistvý zevnějšek, přesto však během první světové války její vzhled značně sešel. Začala nosit trvalou a přehnaně se líčila, za to sklízela dosti kritiky. Ke konci života měla problémy s pohybem, vyjadřováním i pamětí.

Zemřela na srdeční mrtvici 20. listopadu 1925 ve venkovské královské rezidenci Sandringham House, kterou dříve s manželem zcela přebudovali.

Děti

Z manželství Alexandry a Eduarda vzešlo šest dětí:

Albert Victor, vévoda z Clarence a Avondale (8. ledna 1864 – 14. ledna 1892);
Jiří (3. července 1865 – 20. ledna 1936), pozdější král Jiří V.;
Luisa, Princess Royal (20. února 1867) – 1931;
princezna Viktorie (6. června 1868 – 1935), zůstala neprovdána;
Princezna Maud (26. listopadu 1869), manželka krále Haakona VII. Norského;
Princ Alexander (zemřel záhy po narození 6. dubna 1871).

Odkaz

V roce 1912 založila Alexandra u příležitosti padesátého výročí svého zasnoubení charitativní akci nazvanou Alexandra Rose Day, která se koná dodnes. Na její počest byl pojmenován fotbalový klub Crewe Alexandra F. C., založený roku 1877. Existuje také koktejl Alexandra, vyráběný z ginu nebo brandy, kakaového likéru a smetany.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Alejandra de Dinamarca na španělské Wikipedii a Aleksandra (żona Edwarda VII) na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Galerie Alexandra Dánská na Wikimedia Commons

- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Alexandra of Denmark
  - Wikidata: c:Prinsesse Alexandra af Denmark

Britská královna
Předchůdce:	1901 - 1910 Alexandra Dánská	Nástupce:

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 | jméno = Alexandra Dánská
 | titul             =
-| obrázek = [[Soubor:ALexandra of Denmark Princess of Wales.jpg|250px]]
+| obrázek = [[Soubor:ALexandra of Denmark Princess of Wales.jpg|250px|alt= Alexandra Dánská, princezna waleská]]
 | popisek = Alexandra Dánská, princezna waleská, na portrétu od [[Franz Xaver Winterhalter|F. X. Winterhaltera]] z roku [[1864]].
 | korunovace        =9. srpna 1902
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 | místo pochování = [[Kaple svatého Jiří ve Windsoru]]
 |}}
-'''Alexandra Carolina Marie Charlotte Louise Julia''' z rodu Hessen-Kassel, zvaná ''Alix'' ([[1. prosinec|1.&nbsp;prosince]] [[1844]] - [[20. listopad|20.&nbsp;listopadu]] [[1925]]), rodem [[Dánsko|dánská]] princezna, sňatkem [[Spojené království|britská]] princezna a&nbsp;později královna, manželka krále [[Eduard VII.|Eduarda&nbsp;VII.]]
+'''Alexandra Carolina Marie Charlotte Louise Julia''' z rodu Hessen-Kassel, zvaná ''Alix'' ([[1. prosinec|1.&nbsp;prosince]] [[1844]] – [[20. listopad|20.&nbsp;listopadu]] [[1925]]), rodem [[Dánsko|dánská]] princezna, sňatkem [[Spojené království|britská]] princezna a&nbsp;později královna, manželka krále [[Eduard VII.|Eduarda&nbsp;VII.]]
 == Rodina ==
-Alexandra byla dcerou dánského krále [[Kristián IX.|Kristiána&nbsp;IX.]] a jeho ženy [[Luisa Hesensko-Kasselská|Luisy Hesensko-Kasselské]]; králové byli i&nbsp;její bratři - [[Frederik&nbsp;VIII.]] v&nbsp;Dánsku a [[Jiří I.&nbsp;Řecký]] v&nbsp;[[Řecko|Řecku]], sestra Dagmar byla jako manželka [[car]]a [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra&nbsp;III.]] pod jménem [[Marie Sofie Dánská|''Marie Fjodorovna'']] [[Rusko|ruskou]] carevnou. Alexandra byla považována za nejkrásnější ze tří dcer dánského krále.
+Alexandra byla dcerou dánského krále [[Kristián IX.|Kristiána&nbsp;IX.]] a jeho ženy [[Luisa Hesensko-Kasselská|Luisy Hesensko-Kasselské]]; králové byli i&nbsp;její bratři – [[Frederik&nbsp;VIII.]] v&nbsp;Dánsku a [[Jiří I.&nbsp;Řecký]] v&nbsp;[[Řecko|Řecku]], sestra Dagmar byla jako manželka [[car]]a [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra&nbsp;III.]] pod jménem [[Marie Sofie Dánská|''Marie Fjodorovna'']] [[Rusko|ruskou]] carevnou. Alexandra byla považována za nejkrásnější ze tří dcer dánského krále.
 Třebaže Alexandra pocházela z královské rodiny, nebyla vychovávána v mimořádných podmínkách a bohatství. Jejich dům čas od času navštěvoval [[Hans Christian Andersen]] a&nbsp;vyprávěl dětem pohádky před spaním. Budoucí královna Anglie se dělila o&nbsp;svůj pokoj se sestrou Marií.
@@ Řádek 51: / Řádek 51: @@
 Alexandra chovala velký odpor k [[Prusko|Prusku]]. Její špatný vztah k této zemi byl důsledkem války v roce [[1864]], kdy Prusko odebralo Dánsku [[Šlesvicko-Holštýnsko]]. Budoucí královna považovala válku za bezpráví pruských vojsk na malém a chudém Dánsku. Později Svou nenávist k Prusku dávala najevo, kdykoli měla příležitost, postupem času ji přenesla i na svého muže. Společně se svou sestrou, ruskou carevnou [[Marie Sofie Dánská|Marií Fjodorovnou]], se pokoušela vytvořit protiněmeckou koalici Británie a Ruska. K velké zlosti [[Viktorie (Spojené království)|královny Viktorie]] i její nejstarší dcery, [[Viktorie Sasko-Koburská|pruské královny a německé císařovny Viktorie]], princ Eduard Dány v jejich válce s Prusy podporoval.
-Alexandra sňatkem získala titul princezny waleské, který nosila přes 38 let, nejdéle v historii. Její manželství nebylo nejšťastnější, princ Eduard se ženě a dětem příliš nevěnoval ani na ně nebral velké ohledy - měl různé milenky (např. herečku Lillie Langtry, Daisy Greville, filantropku Alici Keppel nebo hraběnku z Warwicku; mezi jinými také Jennie Jerome, matku [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]]). Alexandra mu však zachovávala celý život věrnost.
+Alexandra sňatkem získala titul princezny waleské, který nosila přes 38 let, nejdéle v historii. Její manželství nebylo nejšťastnější, princ Eduard se ženě a dětem příliš nevěnoval ani na ně nebral velké ohledy – měl různé milenky (např. herečku Lillie Langtry, Daisy Greville, filantropku Alici Keppel nebo hraběnku z Warwicku; mezi jinými také Jennie Jerome, matku [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]]). Alexandra mu však zachovávala celý život věrnost.
 V počátečních letech byla známa svou fyzickou aktivitou, milovala [[tanec]] a [[lyžování]], byla nadšenou amatérskou fotografkou. Mnoho času věnovala dětem; jejím velkým životním traumatem byla smrt nejstaršího syna [[Albert Viktor|Alberta]] v roce [[1892]] ("''Pochovala jsem svého anděla a&nbsp;s&nbsp;ním i&nbsp;mé štěstí''"). Její fyzické aktivity měly za následek bolesti šíje, následek úrazu utrpěného v dětství. Na veřejnosti se projevovala důstojně a&nbsp;majestátně, v soukromí však byla vřelá a veselá. Alexandra, skutečná amazonka, milovala [[lov]], k&nbsp;velké nelibosti královny Viktorie, která se ji snažila v&nbsp;této zálibě bezúspěšně omezit. Největší bariéru mezi Viktorií a&nbsp;její snachou však vystavěl Alexandřin odpor vůči Němcům.
@@ Řádek 58: / Řádek 58: @@
 == Královna ==
-Po smrti královny Viktorie ([[22. leden|22. ledna]] [[1901]]) zdědil Alexandřin manžel anglický trůn a současně i titul [[Indický císař|indického císaře]]. [[9. srpen|9.&nbsp;srpna]] [[1902]] byl královský pár ve Westminsterském opatství slavnostně korunován; na trůně však nesetrval dlouho - v&nbsp;roce [[1910]] král Eduard zemřel.
+Po smrti královny Viktorie ([[22. leden|22. ledna]] [[1901]]) zdědil Alexandřin manžel anglický trůn a současně i titul [[Indický císař|indického císaře]]. [[9. srpen|9.&nbsp;srpna]] [[1902]] byl královský pár ve Westminsterském opatství slavnostně korunován; na trůně však nesetrval dlouho – v&nbsp;roce [[1910]] král Eduard zemřel.
 Jako manželka krále a posléze po Eduardově smrti jako královna-matka byla Alexandra jednou z nejpopulárnějších postav britské královské rodiny. Byla činná v&nbsp;řadě [[charita]]tivních organizací, žila v&nbsp;podstatě občanským životem. Zachovala si dlouho mladistvý zevnějšek, přesto však během [[První světová válka|první světové války]] její vzhled značně sešel. Začala nosit [[trvalá ondulace|trvalou]] a&nbsp;přehnaně se [[líčení|líčila]], za to sklízela dosti kritiky. Ke konci života měla problémy s&nbsp;pohybem, vyjadřováním i&nbsp;pamětí.