Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 578 bajtů ,  před 8 lety
bez shrnutí editace
m
=== Život ===
V době smrti svého otce, byl ješě malý a ocitá se pod ochranou své matky. V roce 1288 umírá jeho nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]] bez potomků a [[Kazimír II. Lenčický|Kazimír]] získává lenčické knížectví, které se nachází ve středu Polska.
 
V roce 1289 se Kazimír a jeho bratr [[Vladislav I. Lokýtek]], spojili s (bratrancem) [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde po smrti jejich nevlastního brata Leška vládl [[Jindřich IV. Probus]]. 26 února 1289 společně porazily v bitvě u Sieradzi slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. [[Boleslav II. Mazovský|Boleslav II.]] se vzdává nároku na krakovský trůn a [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav]] se ho pomocí [[Lev Lva Haličského rozhodne získat.
 
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války s český králem Václavem II. Ovšem, na podzim roku 1292, utrpěli porážku a byli zajati. Dne 9. října 1292, byl Casimir II a bratr Vladislav nuceni podepsat mírovou smlouvu a stali se vazali krále Vaclava II.
 
Jindřichova opozice v čele s Přemyslem Velkopolským, Vladislavem Lokýtkem, Kazimírem Kujavským a Konrádem Mazovským porazila slezské vojsko 26. února 1289 u Siewierze.[26] V bitvě padl Přemek Stínavský, Jindřichův vojevůdce,[26] a Bolko I. Opolský byl těžce zraněn a padl do zajetí.[26] Vladislav Lokýtek se poté spojil se [[Lev I. Haličský|Lvem Haličským]] a dobyl Krakov. V srpnu 1289 se Probus v čele svého vojska vydal ke Krakovu. Lokýtek při krakovském proslezském převratu těsně unikl zajetí převlečen za mnicha[26] a Jindřich Probus se stal pánem Krakova.
 
 
 
 
{{Pracuje se}}

Navigační menu