František Valoušek: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m fix link
→‎Dílo: online zdroj
Řádek 76: Řádek 76:


* ''Vrstevnice a jiné povídky'', Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1897
* ''Vrstevnice a jiné povídky'', Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1897
* ''Tři povídky Františka Valouška'', Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, Brno 1897
* ''Tři povídky Františka Valouška'', Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, Brno 1897. [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:15d29000-4039-11e1-ac09-0050569d679d Dostupné online]
* ''Jaké manželství chceme?'', Liga kněží arcidiecése olomoucké, Olomouc 1906
* ''Jaké manželství chceme?'', Liga kněží arcidiecése olomoucké, Olomouc 1906
* ''Dvě cesty – povídka z pohorské vesnice'', vlastním nákladem, Přerov
* ''Dvě cesty – povídka z pohorské vesnice'', vlastním nákladem, Přerov

Verze z 22. 1. 2013, 09:44

Šablona:Infobox Politik František Valoušek, též Franz Walouschek (26. července 1863, Vřesovice – 14. března 1932, Kroměříž), byl český římskokatolický kněz, organizátor katolických spolků a politických stran od konce 19. století, člen Katolické strany národní na Moravě, československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Československou stranu lidovou a senátor Národního shromáždění ČSR.

Biografie

Pocházel z řemeslnické rodiny krejčího z Hané. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli. I teologii absolvoval v Olomouci, kde také v roce 1887 přijal kněžské svěcení. Poté působil na různých místech jako kaplan, například v letech 1895-1905 ve Vítkovicích, a nějakou dobu pracoval rovněž jako katecheta. Pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni. V roce 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem.

V roce 1901 se zúčastnil sjezdu českých katolíků v Kroměříži, kde 25. srpna řečnil o sociální otázce. V roce 1899 byl jmenován farářem v Němčicích na Hané, kde strávil značnou část svého života. Počátkem 20. let 20. století se stal proboštem kroměřížské kapituly, jímž zůstal až do své smrti, a v roce 1923 byl jmenován prelátem Jeho Svatosti.

Byl také literárně a politicky činný, publikoval zejména v moravských časopisech. Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Během svého působení na Ostravsku krátce redigoval časopis Zájmy dělnictva. Publikoval povídky ze života moravského lidu (Vrstevnice) a historické romány (Z těžkých dob Moravy) a překládal z ukrajinštiny.

Od roku 1897 stál v čele úsilí o vytvoření Sdružení katolických spolků arcidiecéze olomoucké a svolal jeho sjezdy v Hulíně (říjen 1897) a ve Vítkovicích (červenec 1898). Podpořil iniciativu redaktora Antonína Rybníčka k založení obdobného sdružení v Brně (Sdružení katolických spolků v diecézi brněnské, listopad 1898) a na sjezdu ve Vyškově v dubnu 1899 vzniklo Zemské ústředí křesťanských sociálů na Moravě, které současně připravilo návrh a podklady pro politizaci tohoto proudu a založení křesťansko-sociální strany na Moravě. Valoušek zřejmě jako člen Národní strany katolické na Moravě ustoupil do pozadí a vůdčí roli přenechal Janu Šrámkovi, který připravil na 3. a 4. září 1899 ustavující sjezd Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě, jenž proběhl na Velehradě.

V roce 1901 Valoušek poprvé kandidoval za Národní stranu katolickou na Moravě do Říšské rady a mandát si v ní udržel až do roku 1918. Jako poslanec zastupoval slovácké volební kraje na Moravském zemském sněmu v letech 1906-1913.[1][2]

Od roku 1918 zasedal za lidovce v Revolučním národním shromáždění.[3] V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V roce 1924 se stal místopředsedou senátu poté, co zemřel senátor Josef Kadlčák. Mandát senátora obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 (stal se opět i místopřesedou horní komory parlamentu) a parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal do své smrti roku 1932. Pak ho jako náhradník vystřídal Leopold Koubek.[4][5][6]

I přes politickou aktivitu pokračoval v literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat. V roce 1930 začal trpět těžkou srdeční chorobou, která následně vedla k jeho úmrtí.

Dílo

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Valoušek

  • Vrstevnice a jiné povídky, Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1897
  • Tři povídky Františka Valouška, Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, Brno 1897. Dostupné online
  • Jaké manželství chceme?, Liga kněží arcidiecése olomoucké, Olomouc 1906
  • Dvě cesty – povídka z pohorské vesnice, vlastním nákladem, Přerov
  • Chudáček boží – drama ve 4 jednáních, Tiskové družstvo, Hradec Králové 1922
  • Srdce a peníze – vesnické drama moravské o 5 jednáních, Družstevní knihtiskárna, Hradec Králové 1926
  • Svatá Alžběta – drama o 5 jednáních, Tiskové družstvo, Hradec Králové 1927
  • Jesličky – dramatický obraz o 4 jednáních, Šlépěje života, Přerov 1927
  • Svatý Václav – truchlohra ve 3 jednáních s proměnou, Šlépěje života, Přerov 1928
  • Zkáza – nesváry synů Svatoplukových a zkáza říše Velkomoravské nájezdy Maďarů, Šlépěje života, Přerov 1929
  • V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního I, Šlépěje života, Přerov 1929
  • Spása a sláva, Šlépěje života, Přerov 1929
  • Rostislav a Pribina, Šlépěje života, Přerov 1929
  • V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního II, Šlépěje života, Přerov 1930
  • Perly v hlubinách a jiné povídky, Šlépěje života, Přerov 1932

Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Slovník osobností východní Moravy [online]. divadloschod.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 261, 295-296. 
  3. ↑ František Valoušek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • MAREK, Pavel: František Valoušek. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha, Akropolis 2007, s. 284-285
  • František Valoušek. Časopis katolického duchovenstva, 78, 1932, č. 4, s. 257
  • MAREK, Pavel: Čeští křesťanští sociálové. Olomouc, UP 2012.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Valoušek&oldid=9625969“