Podlaží: Porovnání verzí
doplnění synonym |
achjo, zkuste si ten článek alespoň přečíst: podlaží není totéž jako poschodí! drobné úpravy a reformulace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Podlaží''' |
'''Podlaží''' je jedna úroveň [[budova|budovy]] v dané výšce nad či pod zemí. Počet podlaží je jedním ze základních údajů o budově a je roven počtu [[podlaha|podlah]], které dům má, bez ohledu na to, zda tato podlaží jsou v podzemí nebo v přízemí anebo u poschoďového domu nad přízemím. Tím se právě slovo podlaží liší od výrazů '''patro''' nebo '''poschodí''', které označují jen části domu nad přízemím. Pětipatrový dům má tedy šest či více podlaží podle toho, jestli má i podzemní část.<ref>K. Sochor: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=4812 ''Podlaží, podlažový a podlažní''], Naše řeč, volume 44 (1961), issue 1-2</ref> |
||
== Názvy == |
== Názvy == |
||
[[Soubor: |
[[Soubor:Podlazi vs patro.svg|thumb|Podlaží vs. patro: Tento dům má celkem pět podlaží (tři nadzemní, z toho jedno přízemí, dvě podzemní), ale jen dvě patra]] |
||
'''Přízemí''' je označení prvního nadzemního podlaží. Ve stavebnictví se přízemí označuje termínem „první nadzemní podlaží“ a (zejména ve stavebních výkresech) zkratkou „1. NP“. Přízemí se, jak již název sám napovídá, nachází při zemi, lépe řečeno vstup do budovy se nachází většinou v přízemí. |
'''Přízemí''' je označení prvního nadzemního podlaží. Ve stavebnictví se přízemí označuje termínem „první nadzemní podlaží“ a (zejména ve stavebních výkresech) zkratkou „1. NP“. Přízemí se, jak již název sám napovídá, nachází při zemi, lépe řečeno vstup do budovy se nachází většinou v přízemí. Podlaha v přízemí bývá ve stejné výškové úrovni jako je okolní [[terén]]. Ve svažitém terénu se používá při konstrukci budov přízemí zapuštěné do okolního terénu. Pokud by bylo přízemí zapuštěné více než polovinu [[konstrukční výška|konstrukční výšky]] podlaží, jednalo by se o '''suterén''', tedy „první podzemní podlaží“ (1. PP). U některých obytných domů se lze setkat s tzv. zvýšeným přízemím, kdy je 1. nadzemní podlaží mírně povysunuto nad okolní terén (např. některé [[panelový dům|panelové domy]]). |
||
⚫ | |||
'''[[Sklep]]''' respektive sklepení je název jednoho podzemního nebo i více podzemních podlaží. |
'''[[Sklep]]''' respektive sklepení je název jednoho podzemního nebo i více podzemních podlaží. |
||
Již poněkud zastaralým výrazem s obdobným významem jako podlaží je také '''etáž'''. |
|||
== Reference == |
|||
⚫ | |||
<references/> |
<references/> |
||
Verze z 10. 1. 2013, 10:01
Podlaží je jedna úroveň budovy v dané výšce nad či pod zemí. Počet podlaží je jedním ze základních údajů o budově a je roven počtu podlah, které dům má, bez ohledu na to, zda tato podlaží jsou v podzemí nebo v přízemí anebo u poschoďového domu nad přízemím. Tím se právě slovo podlaží liší od výrazů patro nebo poschodí, které označují jen části domu nad přízemím. Pětipatrový dům má tedy šest či více podlaží podle toho, jestli má i podzemní část.[1]
Názvy
Přízemí je označení prvního nadzemního podlaží. Ve stavebnictví se přízemí označuje termínem „první nadzemní podlaží“ a (zejména ve stavebních výkresech) zkratkou „1. NP“. Přízemí se, jak již název sám napovídá, nachází při zemi, lépe řečeno vstup do budovy se nachází většinou v přízemí. Podlaha v přízemí bývá ve stejné výškové úrovni jako je okolní terén. Ve svažitém terénu se používá při konstrukci budov přízemí zapuštěné do okolního terénu. Pokud by bylo přízemí zapuštěné více než polovinu konstrukční výšky podlaží, jednalo by se o suterén, tedy „první podzemní podlaží“ (1. PP). U některých obytných domů se lze setkat s tzv. zvýšeným přízemím, kdy je 1. nadzemní podlaží mírně povysunuto nad okolní terén (např. některé panelové domy).
Sklep respektive sklepení je název jednoho podzemního nebo i více podzemních podlaží.
Již poněkud zastaralým výrazem s obdobným významem jako podlaží je také etáž.
Reference
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
- ↑ K. Sochor: Podlaží, podlažový a podlažní, Naše řeč, volume 44 (1961), issue 1-2