Michal Černigovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.3rc2) (Robot: Přidávám pl:Michał I Wsiewołodowicz Święty |
m {{Překlad}} bez odrážky; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Michael of Chernigov 1688.jpg|thumb|upright 0.75|Michael Černigovský, vyobrazení z roku 1688]] |
||
'''Svatý Michael Černigovský'''<ref name='Butler’s'>{{Citace monografie | příjmení = Thurston | jméno = Herbert (Editor) | titul = Butler’s Lives of the Saints - September}}</ref> nebo též '''Michael Vsevolodovič'''<ref name='Dimnik'>{{Citace monografie | příjmení = Dimnik | jméno = Martin | titul = The Dynasty of Chernigov - 1146-1246}}</ref> (asi 1185 – 20. září 1246) byl ruský [[kníže]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].<ref name='Cawley'>{{Citace elektronické monografie| url=http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#MikhailVsevolodichdied1246B| titul=Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I)| vydavatel=Foundation of Medieval Genealogy| edice=Medieval Lands| datum=2009-03-14| autor=Charles Cawley| datum přístupu=2009-04-05}}</ref> |
'''Svatý Michael Černigovský'''<ref name='Butler’s'>{{Citace monografie | příjmení = Thurston | jméno = Herbert (Editor) | titul = Butler’s Lives of the Saints - September}}</ref> nebo též '''Michael Vsevolodovič'''<ref name='Dimnik'>{{Citace monografie | příjmení = Dimnik | jméno = Martin | titul = The Dynasty of Chernigov - 1146-1246}}</ref> (asi 1185 – 20. září 1246) byl ruský [[kníže]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].<ref name='Cawley'>{{Citace elektronické monografie| url=http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#MikhailVsevolodichdied1246B| titul=Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I)| vydavatel=Foundation of Medieval Genealogy| edice=Medieval Lands| datum=2009-03-14| autor=Charles Cawley| datum přístupu=2009-04-05}}</ref> |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Během svého života vládl jako veliký kníže [[kyjevské knížectví|kyjevský]] (1236–1240, 1240, 1241–1243), [[prejaslavské knížectví|perejaslavský]] (1206), [[severské knížectví|novgorodsko-severský]] (1219–1226), [[černigovské knížectví|černigovský]] (1223–1235, 1242–1246), [[novgorodská republika|novgorodský]] (1225–1226, 1229-1230) a [[haličské knížectví|haličský]] (1235–1236).<ref name='Dimnik'/> |
Během svého života vládl jako veliký kníže [[kyjevské knížectví|kyjevský]] (1236–1240, 1240, 1241–1243), [[prejaslavské knížectví|perejaslavský]] (1206), [[severské knížectví|novgorodsko-severský]] (1219–1226), [[černigovské knížectví|černigovský]] (1223–1235, 1242–1246), [[novgorodská republika|novgorodský]] (1225–1226, 1229-1230) a [[haličské knížectví|haličský]] (1235–1236).<ref name='Dimnik'/> |
||
Dle archeologických nálezů procházel za jeho období [[Černigov]] obdobím předtím nepoznané prosperity, což naznačuje, že jednou z oblastí, na něž se Michaelova pozornost zaměřovala, byl obchod.<ref name='Dimnik'/> Částečně i zájmy v obchodní sféře jej vedly k získání [[Halič]]e a [[Kyjev]]a, dvou významných center ležících na obchodní cestě mířící z [[rýn]]ské oblasti a [[Uhersko|Uher]] do Černigova.<ref name='Dimnik'/> Vyjednal též obchodní dohody a politická spojenectví s Poláky a Uhry.<ref name='Dimnik'/> Snížil daňové zatížení [[Novgorod]]u a povolil jeho obyvatelům větší politickou svobodu.<ref name='Dimnik'/> Byl posledním autonomním starším knížetem Kyjeva, a to až do chvíle, kdy byl svržen mongolskou armádou.<ref name='Dimnik'/> |
Dle archeologických nálezů procházel za jeho období [[Černigov]] obdobím předtím nepoznané prosperity, což naznačuje, že jednou z oblastí, na něž se Michaelova pozornost zaměřovala, byl obchod.<ref name='Dimnik'/> Částečně i zájmy v obchodní sféře jej vedly k získání [[Halič]]e a [[Kyjev]]a, dvou významných center ležících na obchodní cestě mířící z [[rýn]]ské oblasti a [[Uhersko|Uher]] do Černigova.<ref name='Dimnik'/> Vyjednal též obchodní dohody a politická spojenectví s Poláky a Uhry.<ref name='Dimnik'/> Snížil daňové zatížení [[Novgorod]]u a povolil jeho obyvatelům větší politickou svobodu.<ref name='Dimnik'/> Byl posledním autonomním starším knížetem Kyjeva, a to až do chvíle, kdy byl svržen mongolskou armádou.<ref name='Dimnik'/> |
||
V době na počátku [[Mongolská říše|mongolské]] invaze byl jedním z nejmocnějších ruských knížat.<ref name='Dimnik'/> Byl obviněn, že díky jeho neschopnému vedení se nepodařilo spojit ruská knížata v boji proti mongolským nájezdníkům. Ovšem v daných podmínkách to byl téměř neproveditelný čin.<ref name='Dimnik'/> |
V době na počátku [[Mongolská říše|mongolské]] invaze byl jedním z nejmocnějších ruských knížat.<ref name='Dimnik'/> Byl obviněn, že díky jeho neschopnému vedení se nepodařilo spojit ruská knížata v boji proti mongolským nájezdníkům. Ovšem v daných podmínkách to byl téměř neproveditelný čin.<ref name='Dimnik'/> |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
1. manželství ∞ Maria Romanovna<ref name='Dimnik'/> |
1. manželství ∞ Maria Romanovna<ref name='Dimnik'/> |
||
* Feodula Michajlovna (1212 – 1250) |
* Feodula Michajlovna (1212 – 1250) |
||
* [[Rostislav Haličský]] (asi 1225 – 1262) |
* [[Rostislav Haličský]] (asi 1225 – 1262) <ref name='Cawley'/> |
||
* Marie Michajlovna (? – 7./9. prosinec 1271) |
* Marie Michajlovna (? – 7./9. prosinec 1271) |
||
* [[Roman Černigovský|Roman Michajlovič]] (asi 1218 – po 1288 / po 1305)<ref name='Cawley'/> |
* [[Roman Černigovský|Roman Michajlovič]] (asi 1218 – po 1288 / po 1305)<ref name='Cawley'/> |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|en|Michael of Chernigov|358279007}} |
|||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Švankmajer | jméno = Milan | spoluautoři = a kol. | rok = 2004 | titul = Dějiny Ruska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = |
* {{Citace monografie | příjmení = Švankmajer | jméno = Milan | spoluautoři = a kol. | rok = 2004 | titul = Dějiny Ruska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7106-658-3}} |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
| Řádek 38: | Řádek 38: | ||
{{Portály|Středověk}} |
{{Portály|Středověk}} |
||
[[Kategorie:Rurikovci]] |
[[Kategorie:Rurikovci]] |
||
[[Kategorie:Ruská knížata]] |
[[Kategorie:Ruská knížata]] |
||
Verze z 7. 1. 2013, 21:44
Svatý Michael Černigovský[1] nebo též Michael Vsevolodovič[2] (asi 1185 – 20. září 1246) byl ruský kníže z rodu Rurikovců.[3]
Vláda
Během svého života vládl jako veliký kníže kyjevský (1236–1240, 1240, 1241–1243), perejaslavský (1206), novgorodsko-severský (1219–1226), černigovský (1223–1235, 1242–1246), novgorodský (1225–1226, 1229-1230) a haličský (1235–1236).[2]
Dle archeologických nálezů procházel za jeho období Černigov obdobím předtím nepoznané prosperity, což naznačuje, že jednou z oblastí, na něž se Michaelova pozornost zaměřovala, byl obchod.[2] Částečně i zájmy v obchodní sféře jej vedly k získání Haliče a Kyjeva, dvou významných center ležících na obchodní cestě mířící z rýnské oblasti a Uher do Černigova.[2] Vyjednal též obchodní dohody a politická spojenectví s Poláky a Uhry.[2] Snížil daňové zatížení Novgorodu a povolil jeho obyvatelům větší politickou svobodu.[2] Byl posledním autonomním starším knížetem Kyjeva, a to až do chvíle, kdy byl svržen mongolskou armádou.[2]
V době na počátku mongolské invaze byl jedním z nejmocnějších ruských knížat.[2] Byl obviněn, že díky jeho neschopnému vedení se nepodařilo spojit ruská knížata v boji proti mongolským nájezdníkům. Ovšem v daných podmínkách to byl téměř neproveditelný čin.[2]
Smrt a prohlášení za svatého
Zemřel v Saraji, hlavním městě mongolské Zlaté hordy, spolu s jedním ze svých šlechticů Fjodorem. Protože se zde odmítli zříci křesťanské víry, oba velmoži zde byli vystaveni mučení a nakonec jim byla setnuta hlava.[1] Oba byli z toho důvodu prohlášeni za světce a mučedníky.[2]
| „ | Bátú mu řekl: „Skloň se před vírou našich předků.“ Michail odpověděl: „Jelikož nás Bůh za naše hříchy vydal do vašich rukou, klaníme se ti a ctíme tě. Ale před vírou tvých předků a před tvým rouhačským příkazem se neskloníme.“ Bátú se rozběsnil jako líté zvíře, poručil Michaila zabít a hanebný bezbožník Doman Putivlec to učinil. Spolu s Michailem byl zabit i jeho bojar Fjodor. Zemřeli jako mučedníci a přijali mučednickou korunu od Krista. | “ |
| — Haličsko-volyňský letopis[4] | ||
Později se stali známými jako Černigovští mučedníci nebo též Černigovští divotvůrci.[2]
Potomci
1. manželství ∞ Maria Romanovna[2]
- Feodula Michajlovna (1212 – 1250)
- Rostislav Haličský (asi 1225 – 1262) [3]
- Marie Michajlovna (? – 7./9. prosinec 1271)
- Roman Michajlovič (asi 1218 – po 1288 / po 1305)[3]
- Mstislav Michajlovič (1220 – 1280)[3]
- Simeon Michajlovič, kníže glukovský a novosilský
- Jurij Michajlovič, kníže toruský a brijanský
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael of Chernigov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b THURSTON, Herbert (Editor). Butler’s Lives of the Saints - September. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b c d e f g h i j k l DIMNIK, Martin. The Dynasty of Chernigov - 1146-1246. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b c d Charles Cawley. Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I) [online]. Foundation of Medieval Genealogy, 2009-03-14 [cit. 2009-04-05]. (Medieval Lands). Dostupné online.
- ↑ Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 78.
Literatura
- ŠVANKMAJER, Milan, a kol. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-658-3.