Arpádovci: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 928 bajtů ,  před 7 lety
bez shrnutí editace
m
Za zakladatele dynastie je označován náčelník [[Arpád]] († [[907]]), který přivedl koncem 9. století maďarské kmeny do Karpatské kotliny, z důvodu nájezdů kočovných [[Turků]] na jejich území . [[Arpád]] pocházel z rodu [[Turulova]], jeho otec byl [[Almoš]]. [[Turul]] v původním jazyce znamenal [[sokol]]. Některé středověké zdroje praví, že Arpádův předek je vůdce hunských nájezdů na [[Evropu]] [[Attila]].
 
== Dějiny rodu 9.-10. století ==
Při cestě do Karpat [[Almoš]] zemřel a vládu převzal jeho syn [[Arpád]]. Poté co se na novém území dostatečně usadil, začal podnikat mnoho válečných nájezdů na ostatní státy. Jeho výboje vedly přes [[Itálii]] do [[Německa]], [[Francie]] a [[Španělska]]. Od roku [[917]] začali [[Maďaři]] podnikat výboje do několika zemí součastně, což zapříčinilo její rozpad. V zemi tak existovalo tři až pět [[kmenových svazů]] a pouze jedním z nich byl náčelníkem [[Arpád]].
 
 
Jeho syn [[Géza]] (972 až 997) se naopak snažil o obnovení vztahu s ostatními zeměmi. Poslal vyslance k římskému císaři [[Ottovi I.]] (973). Také se nechal i s celou jeho rodinou pokřtít a stal se tak prvním křesťanem v rodě. [[Křesťanství]] se pak začalo pozvolna šířit i do dalších koutů země. Rozšířil své panství o malá území na dnešním [[Slovensku]].
== 11. století ==
 
Po [[Gézovi]] nastoupil jeho syn [[Štěpán]], který byl také křesťan. Musel se postavit vzpouře ze svých vlastních řad, kde jiný možný nástupce trůnu [[Koppány]] napadl jeho pravomoc být dalším vládcem. Poté zajistil celkové sjednocení země a vydobyl si dobré vztahy s římským císařem [[Ottou III.]] a papežem [[Silvestrem II.]] Díky tomu získal roku [[1000]] královskou korunu a povolení zřídit [[arcibiskupství]] v [[Ostřihomi]]. Zavedl také nové administrativní zřízení státu tím, že ho rozdělil na jednotlivé kraje, zřídil novou církevní organizaci se dvěma arcibiskupy a několika biskupy.
 
Když Sťěpánův jediný syn [[Emeric]] zemřel (2. září 1031), panovník ustanovil svým zástupcem svého synovce Petra [[Orseola]]. To vyvolalo hněv u jeho bratrance [[Vazula]], který byl ovšem v té době zavřený ve vězení v [[Nitře]].
 
Po smrti [[SťěpábaSťěpána I.]] (15. srpna 1938) se o nástupnicví strhl boj mezi Petrem, synem jeho sestry Marie a benátského dožete z rodu Orseolo, a mezi stařešinou Samuelem z rodu Aba . Vlády se chopil Petr, ovšem v roce 1046 byl na jeho území veden silný rebelský výpad a Petr byl jimi zajat. Vlady ujal Vazulův syn [[Ondřej I.]], který do té doby žil ve vyhnanství v kyjevské rusy. Podařilo se mu zpacifikovat rebely a obnovil dobrý stav křesťanství v zemi. V roce 1048 pozval svého mladšího bratra Bélu a uložil mu třetinu svých zemí do jeho správy, což mělo za následek rozdělení celé země.
 
Ještě za svého života přenechal korunu svému synovi [[Solomonovi]]. To se ale neslučovalo s tehdejší tradicí seniorátního práva a vévoda [[Béla I.]] se snažil Solomona svrhnout. Po několika potyčkách se mu to v roce 1074 podařilo. Zemřel 25. května 1077.
 
Jeho nástupcem se stal jeho bratr [[Ladislav I.]], který donutil Solomona, který vládnul zemím na východě k plné abdikaci. Za jeho vlády se Maďarsko stalo silnější a dokonce si podmanilo sousední Chorvatsko, jež se stalo jeho provincií. Za jeho vlády byl Římem kanonizován Šťěpán I. a vévoda Emeric. Po Ladislavově smrti byl králem prohlášen jeho synovec [[Coloman]], ale musel vést nástupnické spory se svým bratrem [[Álmosem]]. Coloman vyhrál a zbavil Álmose jeho vévodství. V roce 1115 ho i s jeho synem oslepil, aby zajistil zvolení svého syna Šťěpána II. králem.
== 12 století ==
 
[[Šťěpán II.]] neměl žádné potomky a tak byl nástupcem prohlášen jeho synovec [[Saul]] místo slepého vévody Bély. Když však Šťěpán II. zemřel (1. března 1131), Béla se silou zmocnil trůnu. Za své vlády svou pozici posílil poražením Colomanova údajného syna [[Borise]]. Béla začal okupovat některá území v Bosně a dobytá úemí svěřil svému synovi Ladislavovi.
 
Po smrti Štěpána III. byl zvolen králem jeho bratr [[Béla III.]], který musel za účelem ochrany své pozice zavřít do vězení svého bratra [[Gézaina]]. Béla III. byl vzděláván v byzantské říši a byl první kdo použil na své vlajce [[dvojitý kříž]] jako symbol Maďarska. Za jeho vlády byl kanonizován Ladislav I.
 
== 13. století ==
Za svého nástupce zvolil svého staršího syna [[Emericha]], který ale musel připustit některá území v Chorvatsku a Dalmacii svému bratru Ondřeji, který se proti němu bouřil.Král [[Emerich]] se oženil S [[Konstancií]] s [[Aragonu]], z [[Barcelónského]] rodu v [[Katalánii]] a navázal tak příbuzenské vztahy s jiným rodem. Jeho syn král [[Ladislav III.]] vládl jen krátce a zemřel ještě jako dítě. Vlády se chopil jeho strýc [[Ondřej II.]]
 
Jeho vláda bylo poznamenaná mnoha vnitrostátními konflikty. Vší silou se snažil zajistit následnictví pro své syny. Za jeho vlády byla jeho dcera [[Alžběta]] kanonizována. Po jeho smrti na jeho místo nastoupil jeho syn [[Béla IV.]] ([[1235]])
 
Tomu se podařilo dát království dohromady, ale vzápětí bylo zdevastováno [[Mongolskými nájezdy]] (1241-42). Postupně Mongolů ubývalo a tak postavil či opravil některé pevnosti na hranicích a sjednotil obranu. Také udělil [[městská práva]] několika vesnicím. Na krátkou dobu obsadil [[Štýrské vévodství]]. Dvě z jeho dcer byly kanonizovány ([[Marie]] a [[Kinga]]).
 
Dalším nástupcem byl jeho syn [[Štěpán V.]] Za jeho vlády mnoho lidí odešlo do Čech, ovšem vrátili se za vlády jeho syna [[Ladislava IV.]] Za své vlády musel řešit vnitrostátní spory, které postupně rozkládaly království. Mnoho rodů se na sklonku královi vlády nakradlo ze státní kasy do svých vlastních kapes. Ladislav IV. byl nakonec roku [[1272]] zavražděn svými odpůrci.
 
Po jeho smrti se myslelo, že rod Arpádovců skončil, jelikož jediným následníkem byl [[Ondřej]], posmrtný syn krále [[Ondřeje II.]], který byl ovšem svými bratry popřen. Přesto však byl zvolen králem většinou maďarských baronů. Za své vlády se ovšem musel potýkat se svými odpůrci, nesouhlasící s jeho vládou. Když 14. ledna [[1301]] zemřel, vymřel rod Arpádovců [[po meči]]. Jeho dcera [[Alžběta]], poslední člen rodu zemřela sedm let poté.
 
Za svého nástupce zvolil svého staršího syna Emerica, který ale musel připustit některá území v Chorvatsku a Dalmacii svému bratru Ondřeji, který se proti němu bouřil.¨
[[Soubor:Rodokmen arpadovcu.jpg|500x400px|náhled|Rodokmen Arpádovců]]
 
3

editace

Navigační menu