Důl Barbora (Karviná): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
založení článku
 
drobná úprava
Řádek 44: Řádek 44:
* [http://www.hornicky-klub.info/view.php?nazevclanku=pri-hloubeni-austrie-jamu-utesnoval-spek&cisloclanku=2008060002 důl Barbora na www.hornicky-klub.info]
* [http://www.hornicky-klub.info/view.php?nazevclanku=pri-hloubeni-austrie-jamu-utesnoval-spek&cisloclanku=2008060002 důl Barbora na www.hornicky-klub.info]
* [http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-barbora-v-karvine/ důl Barbora na www.zdarbuh.cz]
* [http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-barbora-v-karvine/ důl Barbora na www.zdarbuh.cz]

{{Commonscat|Důl Barbora}}


{{Černouhelné doly Moravskoslezského kraje}}
{{Černouhelné doly Moravskoslezského kraje}}


{{Commonscat|Důl Barbora}}
{{Portály|Těžba}}
{{Portály|Těžba}}



Verze z 2. 1. 2013, 23:33

Areál bývalého dolu Barbora v roce 2012

Důl Barbora je dnes již zaniklý černouhelný důl na okraji Karviné (směr Horní Suchá). Pro mnoho lidí byl znám především jako důl 1. máj.

Historie dolu

V lokalitě budoucího dolu byly provedeny první vrty v roce 1898 z iniciativy arcivévodské rodiny. Při hloubění dolu asistovali italští odborníci, ovšem v důsledku množství vody, která do vrtů pronikala, byly práce zastaveny.

K opětovnému hloubení dolu došlo až o dekádu později pod vedením Báňské a hutní společnosti. Hloubění bylo dokončeno v roce 1910, důlní míry byly propůjčeny 14. května 1912. Důl se v této době jmenoval Austria. V době první světové války se v dole těžilo velké množství uhlí, například v roce 1916 činila těžba 276.600 tun. Po skončení války došlo k dvěma přejmenováním dolu. Nejprve byl důl přejmenován na důl Józef Piłsudski podle obnovitele polského státu. Poté, co západní část Těšínska připadla ČSR byl v roce 1920 přejmenován na důl Barbora. V meziválečném období také docházelo k rozvoji vybavení a modernizaci dolu - zrušení koňské přepravy (1918), instalace zařízení na plavenou základku (1929).

V období druhé světové války byli na dole nasazeni sovětští zajatci a zároveň docházelo k masivními nárůstu těžby (v letech 1943 a 1944 se těžba pohybovala okolo 1 mil. tun ročně), které ovšem nehledělo na efektivitu a budoucnost dolu. [1]

Po skončení druhé světové války došlo k přestavbě a modernizaci dolu - důl Barbora byl jedním z nejvíce mechanizovaných dolů v ostravsko-karvinské oblasti. 18. prosince 1951 došlo v dole k tragédii, při likvidaci požáru zemřelo 14 záchranářů. Dne 31. prosince 1951 byl důl spojen s dolem Hohenegger. Spojené doly nesly jméno již dříve přejmenovaného dolu Hohenegger - důl 1. máj. Jelikož však byla lokalita dolu Barbora lépe mechanizována, docházelo k postupnému převodu všech činností na tento důl. Zde bylo také vedení dolu. Z tohoto důvodu je mezi mnohými lidmi lokalita stejně dobře známa jako důl 1. máj. 1. dubna 1958 byl k dolu 1. máj přičleněn i důl Gabriela.

Dne 3. května 1981 došlo k dalšímu úmrtí záchranářů likvidujících požár ve 40. sloji - zahynulo 7 lidí, včetně ředitele dolu Ing. Rudolfa Stani. V té stejné sloji vybuchl metan i 18. října 1990. Toto neštěstí nepřežilo 30 horníků, dalších 9 lidí bylo těžce zraněno. V důsledku výbuchu ovšem bylo nutné těžbu v lokalitě dolu Barbora zastavit (nebylo možné těžit v části důlního pole). Poslední vozík uhlí byl vytěžen 16. prosince 1992. V současné době jsou zachovány obě dvě těžní věže dolu a jedna jáma je v provozuschopném stavu. V oblasti bývalého dolu vzniká průmyslová zóna.


roční těžba

rok roční těžba v tunách
1911 80.600
1916 276.600
1924 421.200
1943 1.038.000
1944 992.000


Reference

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Barbora na Wikimedia Commons