Župa: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 37 bajtů ,  před 7 lety
Čechy byly rozděleny na župy již za dob Slavníkovců a Přemyslovců. Stařešinové a vojvodové větších kmenů, rozdělených na župy, přebývali na [[župní hrad|župních hradech]], které byly majetkem celé župy a náboženským centrem (viz [[hradská soustava]]). V čele žup stáli župani (''suppanus'', ''jopanus'') dosazení vojvodou. Původně byly župy samosprávné, v 11. století bylo jmění žup považováno za majetek koruny. Kmen Čechů měl 9 žup, mezi nimi například Řípskou, jejímž původním sídlem byl pravděpodobně Levý Hradec nebo Budeč. Na levém břehu Vltavy ležela župa Pražská, na pravém původně župa Vyšehradská, od potoka Stativnice k řece Mži slavníkovská župa Osecká, k níž byla později připojena i přemyslovská župa Podbrdská neboli Tetínská. S Tetínskou a Pražskou župou sousedila župa Kamejcká se sídlem na Vrškamýku, další župy byly například Kouřimská či Boleslavská. Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých županů.
 
Dle nařízení Břetislava byla Morava rozdělena na tři [[údělné knížectví|údělná knížectví]], Olomoucké, Brněnské a Znojemské, která se dále členila na župy.
 
Podle Palackého se Čechy i Morava po stránce politické dělily na oukrají (čili soukrají, provincie či archidiakonáty), ty pak na menší části zvané kraje, župy nebo dekanáty. Několik žup (dekanátů) tvořilo oukrají (archidiakonát).<ref name=uvaly>[http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php Úvaly v minulosti], ze VII. ročníku časopisu "Pod Lipany", 1928</ref> Oukrají Kouřimsko neboli Zlicko patřilo Zličanům a dělilo se na 6 žup, <ref name=uvaly /> Přemysl Otakar II. omezil moc županů a začal zřizovat svobodná královská města.
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu