Dusičnan sodný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m fix
Řádek 53: Řádek 53:
'''Dusičnan sodný''' ('''NaNO<sub>3</sub>''') je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě [[Minerál|nerostu]] '''[[nitronatrit]]u''', je znám též pod označením '''chilský ledek'''. Dalším synonymem je '''nitratin'''.
'''Dusičnan sodný''' ('''NaNO<sub>3</sub>''') je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě [[Minerál|nerostu]] '''[[nitronatrit]]u''', je znám též pod označením '''chilský ledek'''. Dalším synonymem je '''nitratin'''.


Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, [[sklo|skelně]] lesklý, štěpný podle [[romboedr]]u. [[Mohsova stupnice tvrdosti|Tvrdost]] 1,5–2, [[hustota]] 2,26 g.cm–3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v [[krystal]]ech [[krystalografická soustava|romboedrického typu]]. Je snadno rozpustný ve [[voda|vodě]], proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti [[Atacama]] v [[Chile]]. Nitronatrit slouží od začátku [[18. století]] jako jediné přírodní dusíkaté [[hnojivo]] (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy). Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě [[buničina|buničiny]], [[plast]]ů, [[umělé vlákno|umělých vláken]] apod. Dusičnan sodný se pod označením '''E&nbsp;251''' hojně užívá také v potravinářství jako [[Konzervace (potraviny)|konzervační]] přísada u masných výrobků. V [[pyrotechnika|pyrotechnice]] se používá jako [[okysličovadla|okysličovadlo]].
Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, [[sklo|skelně]] lesklý, štěpný podle [[romboedr]]u. [[Mohsova stupnice tvrdosti|Tvrdost]] 1,5–2, [[hustota]] 2,26 g.cm–3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v [[krystal]]ech [[krystalografická soustava|romboedrického typu]]. Je snadno rozpustný ve [[voda|vodě]], proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti [[Atacama]] v [[Chile]]. Nitronatrit slouží od začátku [[18. století]] jako jediné přírodní dusíkaté [[hnojivo]] (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy). Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě [[buničina|buničiny]], [[plast]]ů, [[umělé vlákno|umělých vláken]] apod. Dusičnan sodný se pod označením '''E&nbsp;251''' hojně užívá také v potravinářství jako [[Konzervace (potraviny)|konzervační]] přísada u masných výrobků. V [[pyrotechnika|pyrotechnice]] se používá jako [[okysličovadlo|okysličovadlo]].


Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice: 2NaNO<sub>3</sub> → 2NaNO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub>
Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice: 2NaNO<sub>3</sub> → 2NaNO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub>

Verze z 27. 12. 2012, 19:56

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Dusičnan sodný (NaNO3) je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu nitronatritu, je znám též pod označením chilský ledek. Dalším synonymem je nitratin.

Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, skelně lesklý, štěpný podle romboedru. Tvrdost 1,5–2, hustota 2,26 g.cm–3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v krystalech romboedrického typu. Je snadno rozpustný ve vodě, proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti Atacama v Chile. Nitronatrit slouží od začátku 18. století jako jediné přírodní dusíkaté hnojivo (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy). Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě buničiny, plastů, umělých vláken apod. Dusičnan sodný se pod označením E 251 hojně užívá také v potravinářství jako konzervační přísada u masných výrobků. V pyrotechnice se používá jako okysličovadlo.

Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice: 2NaNO3 → 2NaNO2 + O2

Se sírou hoří podle rovnice: 4S + 2NaNO3 → Na2S + N2 + 3SO2

Chilský ledek se zapsal do historie lodní dopravy. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci explodovat. Došlo dokonce k případům, že explodující parník zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.[zdroj?]

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan sodný na Wikimedia Commons