Syntonické koma: Porovnání verzí
m ++{Hudební intervaly}} |
m r2.7.3) (Robot: Odebírám ru:Комма#Дидимова комма |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
[[ja:シントニックコンマ]] |
[[ja:シントニックコンマ]] |
||
[[nl:Didymische komma]] |
[[nl:Didymische komma]] |
||
[[ru:Комма#Дидимова комма]] |
|||
[[uk:Кома (музика)#Дідімова кома]] |
[[uk:Кома (музика)#Дідімова кома]] |
Verze z 24. 12. 2012, 09:10
Syntonické koma, zvané také Didymické koma, je interval s poměrem frekvencí 81:80, tedy asi 21,51 centů. Je to rozdíl mezi Pythagorejskou a Didymickou (čistou) velkou tercií a také mezi velkým a malým celým tónem.
Pythagorejská velká tercie vznikne čtyřmi kvintovými kroky, zmenšenými o dvě oktávy. Čistá kvinta 3:2 je 701,955 centů, čtyři kvinty nad sebou jsou (3:2)4=81:16, tedy 2807,82 centů. Po snížení o dvě oktávy (2×1200 centů) vznikne interval pythagorejské velké tercie 81:64, tedy 407,82 centů. Čistá Didymická tercie 5:4 je 386,31 centů. Rozdíl mezi nimi je tedy (81:64)/(5:4)=81:80, tedy 407,82-386,31=21,51 centů.
V Didymickém ladění je velký celý tón interval s poměrem frekvencí 9:8, malý celý tón je 10:9. Jejich rozdíl je (9:8)/(10:9)=81:80.
Syntonické koma je interval důležitý pro 1/4-koma středotónové ladění. Zmenšením čistých kvint o čtvrtinu syntonického komatu je ve stupnici možné získat čisté velké Didymické tercie. Zároveň jsou malé i velké celé tóny nahrazeny celými tóny jednotné „střední“ velikosti.