Syntonické koma: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ++{Hudební intervaly}}
Synthebot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Odebírám ru:Комма#Дидимова комма
Řádek 26: Řádek 26:
[[ja:シントニックコンマ]]
[[ja:シントニックコンマ]]
[[nl:Didymische komma]]
[[nl:Didymische komma]]
[[ru:Комма#Дидимова комма]]
[[uk:Кома (музика)#Дідімова кома]]
[[uk:Кома (музика)#Дідімова кома]]

Verze z 24. 12. 2012, 09:10

Syntonické koma, zvané také Didymické koma, je interval s poměrem frekvencí 81:80, tedy asi 21,51 centů. Je to rozdíl mezi Pythagorejskou a Didymickou (čistou) velkou tercií a také mezi velkým a malým celým tónem.

Pythagorejská velká tercie vznikne čtyřmi kvintovými kroky, zmenšenými o dvě oktávy. Čistá kvinta 3:2 je 701,955 centů, čtyři kvinty nad sebou jsou (3:2)4=81:16, tedy 2807,82 centů. Po snížení o dvě oktávy (2×1200 centů) vznikne interval pythagorejské velké tercie 81:64, tedy 407,82 centů. Čistá Didymická tercie 5:4 je 386,31 centů. Rozdíl mezi nimi je tedy (81:64)/(5:4)=81:80, tedy 407,82-386,31=21,51 centů.

V Didymickém ladění je velký celý tón interval s poměrem frekvencí 9:8, malý celý tón je 10:9. Jejich rozdíl je (9:8)/(10:9)=81:80.

Syntonické koma je interval důležitý pro 1/4-koma středotónové ladění. Zmenšením čistých kvint o čtvrtinu syntonického komatu je ve stupnici možné získat čisté velké Didymické tercie. Zároveň jsou malé i velké celé tóny nahrazeny celými tóny jednotné „střední“ velikosti.

Související články