Hřib bronzový: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+popis
dokončení základního rozšíření, odmaz nedoložených částí a neozdrojovaných pasáží typu "údajně je", "někdy je", "utajená lokalita" atp.
Řádek 31: Řádek 31:
| strany = 114
| strany = 114
| isbn = 978-80-200-1717-8
| isbn = 978-80-200-1717-8
}}</ref> [[1789]]</small>) je velmi vzácná jedlá houba z čeledi [[hřibovité|hřibovitých]]. Patří mezi tzv. [[pravé hřiby]].
}}</ref> [[1789]]</small>) je velmi vzácná jedlá houba z čeledi [[hřibovité|hřibovitých]]. Patří mezi tzv. [[pravé hřiby]], [[mykologie|mykologicky]] spadá do sekce ''[[Edules]]''.


== Synonyma ==
== Synonyma ==
* ''Boletus aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]: [[Elias Magnus Fries|Fr.]] [[1789]]</small>
* ''Boletus aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]: [[Elias Magnus Fries|Fr.]] [[1789]]</small>
* ''Dictyopus aereus'' <small>[[Lucien Quélet|Quel.]]</small>
* ''Boletus edulis'' <small>[[Elias Magnus Fries|Fr.]]</small> subsp. ''aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]</small><ref name="khb">{{Citace monografie
| příjmení = Pilát
* ''Tubiporus aereus'' <small>([[Elias Magnus Fries|Fries]]) Karsten</small>
| jméno = Albert
* ''Tubiporus edulis'' ssp. ''aereus'' <small>([[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]) [[René Charles Maire|Maire]] [[1937]]</small>
| odkaz na autora = Albert Pilát

| titul = Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých
* hřib černohnědý<ref name="fsm">{{Citace monografie
| vydavatel = Brázda
| místo = Praha
| rok = 1951
| počet stran = 719
| strany = 60
}}</ref>
* ''Boletus sykorae'' <small>[[František Smotlacha|Smotl.]]<ref name="fsm">{{Citace monografie
| příjmení = Smotlacha
| příjmení = Smotlacha
| jméno = František
| jméno = František
Řádek 50: Řádek 57:
| kapitola = Hřib obecný (smrkový), dubový (síťkovaný), borový (borák)
| kapitola = Hřib obecný (smrkový), dubový (síťkovaný), borový (borák)
| strany = 178 - 185
| strany = 178 - 185
}}</ref>
}}</ref> [[1934]]</small>
* ''Dictyopus aereus'' <small>[[Lucien Quélet|Quel.]]</small>
* ''Tubiporus aereus'' <small>([[Elias Magnus Fries|Fries]]) Karsten</small>
* ''Tubiporus edulis'' ssp. ''aereus'' <small>([[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]) [[René Charles Maire|Maire]] [[1937]]</small>

* hřib černohnědý<ref name="fsm"/>
* hřib černý<ref name="fsm"/>
* hřib černý<ref name="fsm"/>
* čerňák<ref name="fsm"/>
* čerňák<ref name="fsm"/>

== Taxonomie ==
Především ve starší literatuře se označení ''Boletus aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]] [[1791]]</small>, případně ''Boletus aereus'' <small>[[Joseph C. Frank|Frank]]</small> používalo nejen pro hřib bronzový, ale také [[hřib přívěskatý]].<ref name="vel">{{Citace monografie
| příjmení = Velenovský
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Velenovský
| titul = České houby
| vydavatel = Česká botanická společnost
| místo = Praha
| rok = 1920
| počet stran = 950
| strany = 703-704
}}</ref> Odborný název ''Boletus aereus'' se dnes používá jen pro hřib bronzový. Nejednoznačnost pocházela z interpretace mykologického popisu [[Jean Baptiste Francois Bulliard|Jeana Baptiste Francoise Bulliarda]], na jejímž základě byly obě houby považovány jen za různé [[Forma (biologie)|formy]] téhož [[Druh (biologie)|druhu]] (bělomasou a žlutomasou).<ref name="fsm"/> Podle stávající mykologického systému jde o dva samostatné rody, přičemž každý spadá navíc do odlišné sekce.

{{Podrobně|Boletus aereus}}


== Popis ==
== Popis ==
=== Makroskopický ===
=== Makroskopický ===
'''[[Klobouk (houby)|Klobouk]]''' dosahuje 60 - 150 (220) milimetrů, zprvu polokulovitý tvar se mění na klenutý až ploše poduškovitý. Povrch je čokoládově až tmavě hnědý, někdy hnědočerný až černý, vzácněji se může objevovat hnědoolivové zbarvení. Tmavší zbarvení mohou střídat rezavohnědé, kaštanové až bronzové zóny. Pokožka bývá matná, za suchého počasí plstnatá. Na temeni může rozpraskávat.<ref name="hh"/>
'''[[Klobouk (houby)|Klobouk]]''' dosahuje 60 - 150 (220) milimetrů, zprvu polokulovitý tvar se mění na klenutý až ploše poduškovitý. Povrch je [[čokoláda|čokoládově]] až tmavě hnědý, někdy hnědočerný až černý, vzácněji se může objevovat hnědoolivové zbarvení. Tmavší zbarvení mohou střídat rezavohnědé, kaštanové až [[bronz]]ové zóny. Pokožka bývá matná, za suchého počasí plstnatá. Na temeni může rozpraskávat.<ref name="hh"/>


'''[[Rourky]]''' 10 - 25 milimetrů dlouhé, společně s '''[[póry]]''' bílé, ve stáří se žlutoolivovým až žlutookrovým nádechem. Otlaky zůstávají barevně neměnné.<ref name="hh"/>
'''[[Rourky]]''' 10 - 25 milimetrů dlouhé, společně s '''[[póry]]''' bílé, ve stáří se žlutoolivovým až žlutookrovým nádechem. Otlaky zůstávají barevně neměnné.<ref name="hh"/>
Řádek 66: Řádek 93:
=== Mikroskopický ===
=== Mikroskopický ===
Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 4 - 8 (11) μm široké [[hyfa|hyfy]]. [[Spora|Výtrusy]] dosahují (11) 12 - 15 (17) × (4) 4,5 - 5,5 (6) μm, jsou boletoidního tvaru, téměř vřetenovité až vřetenovitě elipsoidní s mělkou suprahilární depresí. Výtrusný prach má hnědoolivovou barvu.<ref name="hh"/>
Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 4 - 8 (11) μm široké [[hyfa|hyfy]]. [[Spora|Výtrusy]] dosahují (11) 12 - 15 (17) × (4) 4,5 - 5,5 (6) μm, jsou boletoidního tvaru, téměř vřetenovité až vřetenovitě elipsoidní s mělkou suprahilární depresí. Výtrusný prach má hnědoolivovou barvu.<ref name="hh"/>

== Výskyt ==
Hřib bronzový je nejteplomilnější hřib ze sekce ''Edules'', [[Albert Pilát|Pilát]] jej řadil mezi typické druhy xerotermních dubo-habrových hájů na vápencích.<ref name="phc">{{Citace monografie
| příjmení = Pilát
| jméno = Albert
| odkaz na autora = Albert Pilát
| titul = Houby Československa ve svém životním prostředí
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1969
| počet stran = 267
| kapitola = Nejvýznačnější druhy hub xerotermních dubo-habrových hájů na vápencích
| strany = 51-52
}}</ref> Vyskytuje se v [[nížina|nížinách]] až [[pahorkatina|pahorkatinách]], roste v [[dubový les|dubinách]] a [[dubohabřina|dubohabřinách]], objevuje se i na [[Rybniční hráz|hrázích rybníků]] v oblastech [[Teplomilná květena|teplomilné květeny]].<ref name="cs">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Holec
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Holec
| příjmení2 = Beran
| jméno2 = Miroslav
| odkaz na autora2 = Miroslav Beran
| titul = Červený seznam hub (makromycetů) České republiky
| url = http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_hub.pdf
| datum vydání = 2006
| vydavatel = Příroda
| místo = Praha
}}</ref><ref name="hh"/> [[Mykorhiza|Mykorhizně]] je vázaný na [[dub]]y, méně často na jiné [[Listnatý strom|listnáče]], například [[buk]]y.<ref name="cs"/><ref name="hh"/> Fruktifikuje jednotlivě nebo v malých skupinách od června do začátku října.<ref name="hh"/>


== Rozšíření ==
== Rozšíření ==
Hřib bronzový roste v [[Evropa|Evropě]], [[Severní Amerika|severní Americe]] a ([[Spojené státy americké|USA]]).<ref name="gw">{{Citace elektronické monografie
Hřib bronzový patří společně s [[hřib smrkový|hřibem smrkovým]], [[hřib dubový|dubovým]] a [[hřib borový|borovým]] mezi takzvané [[pravé hřiby]]. Vyskytuje se především ve střední a jižní Evropě (nejvíce [[Itálie]], [[Francie]] a státy bývalé [[Jugoslávie]]), vzácně i v chladnějších podnebích. V Česku je tento hřib již vzácný a je v červeném seznamu ohrožených druhů. Patří mezi několik málo zákonem chráněných{{zdroj?}} hub u nás, za jejichž sebrání hrozí peněžní pokuta{{zdroj?}} až 50 000 Kč. Je to teplomilný druh. U nás je možno jej nalézt roztroušeně na jižní Moravě (především okolí Uherského Hradiště), dále v jižních Čechách (Třeboňsko) a v polabí (například utajená lokalita u Chlumce nad Cidlinou). Můžeme ho nalézt v létě a na podzim. Ještě za první republiky patřil mezi běžné hřiby našich dubových lesů. Společně s [[hřib královský|hřibem královským]] a [[Muchomůrka císařská|muchomůrkou císařkou]] se však po druhé světové válce pomalu z Českých a Moravskách dubin začal ztrácet. Ještě v 60. letech minulého století však patřil společně s dalšími jmenovanými druhy na území ČSSR mezi zákonem povolené houby k prodeji na trhu. Dnes je hojnější na jižním [[Slovensko|Slovensku]] a v [[Maďarsko|Maďarsku]]. Roste převážně pod [[dub]]y, [[habr]]y a [[kaštan]]ovníky na vápencovém podkladě. V [[Itálie|Itálii]] jej sbírají mimo les v odlehlých křovinách.
| titul = Boletus appendiculatus
| url = http://www.gwannon.com/species/Boletus-aereus
| datum přístupu = 2012-12-11
| vydavatel = Gwannon.com
}}</ref> Z evropských zemí jsou to: [[Belgie]], [[Česká republika]], [[Dánsko]], [[Francie]], [[Chorvatsko]], [[Irsko]], [[Itálie]], [[Lucembursko]], [[Maďarsko]], [[Německo]], [[Norsko]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Slovinsko]], [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojené království]] (a [[ostrov Man]]), [[Španělsko]] a [[Švédsko]].<ref name="gw"/>


V rámci [[Chráněná území v Česku|chráněných území České republiky]] byl hřib bronzový popsán mimo jiné na následujících lokalitách:
V rámci [[Chráněná území v Česku|chráněných území České republiky]] byl hřib bronzový popsán mimo jiné na následujících lokalitách:
Řádek 108: Řádek 166:
}}</ref> ([[Praha]])
}}</ref> ([[Praha]])


== Použití ==
== Formy a variety ==
Samotný hřib bronzový dříve pokládali mnozí mykologové za formu nebo poddruh vyšších taxonů. Například [[František Smotlacha]] jej nejdříve považoval za formu [[hřib dubový|hřibu dubového]] (''Boletus reticulatus'') a o postavení této houby jako samostatného druhu jej přesvědčil mykolog [[Jaroslav Sýkora (mykolog)|Jaroslav Sýkora]].<ref name="fsm"/> [[Albert Pilát]] v polovině [[20. století]] pokládal hřib bronzový za poddruh hřibu obecného (''Boletus edulis'' <small>[[Elias Magnus Fries|Fr.]]</small>), konkrétně ''Boletus edulis'' subsp. ''aereus'',<ref name="khb"/> teprve později jej uváděl jako samostatný druh.
Hřib bronzový je dobře znám pro své využití v gastronomii, někdy je dokonce oceňovanější než [[hřib borový]]. Údajně je ze všech pravých hřibů nejlahodnější. Doporučuje se však nasbírané plodnice nakrájet na tenké plátky a usušit. Vůně a posléze chuť v jídle se tak ještě zvýrazní. Na území ČR je však zakázáno jej sbírat pro kuchyňské použití.{{zdroj?}} Na problémy se zákonem narážejí i [[mykolog]]ové, kteří jednou do roka vyloupnou jednu plodnici třeba pro účely houbařské výstavy a podobně.{{zdroj?}}


== Nežádoucí účinky ==
=== Hřib lesklý ===
{{hlavní článek|Hřib lesklý}}
Vykazuje nesnášenlivost s [[alkohol]]em, kávou a [[čaj]]em, projevující se podobnými příznaky, jaké byly popsány u [[hnojník]]ů (BUDMIGER a KOCHER 1982).
''Boletus lucidus'' <small>[[Josef Velenovský|Velen.]] [[1922]]</small>.<ref name="vel"/> František Smotlacha pokládal hřib lesklý popsaný [[Josef Velenovský|Josefem Velenovským]] za světle zbarvenou formu hřibu bronzového, která se objevuje na stinných stanovištích nebo pod listím.<ref name="fsm"/>

== Záměna ==
* [[hřib dubový]] (''Boletus reticulatus'') - podobná stanoviště, světlejší zbarvení
* [[hřib borový]] (''Boletus pinphilus'') - hrbolkatý klobouk, červené tóny v hnědém zbarvení

== Ochrana ==
V [[19. století|19.]] a ještě počátkem [[20. století]] byl hřib bronzový hojnější než v současnosti, v průběhu 20. století začal ustupovat (podobně jako [[hřib královský]]). Podle normy [[ČSN]] 46 3195 (platné od [[1. duben|1. dubna]] [[1965]] do [[1. září]] [[1997]]<ref>{{Citace normy
| označení = ČSN 46 3195
| název = Čerstvé jedlé houby. Norma jakosti
| vydal = ÚNMZ
| datum vydání = 1965-05-01
| url = http://seznamcsn.unmz.cz/Detailnormy.aspx?k=4162
}}</ref>) bylo možné čerstvé plodnice hřibu bronzového prodávat na trhu.<ref name="dermek">{{Citace monografie
| příjmení = Dermek
| jméno = Aurel
| odkaz na autora = Aurel Dermek
| příjmení2 = Pilát
| jméno2 = Albert
| odkaz na autora2 = Albert Pilát
| titul = Poznávajme huby
| vydavatel = Slovenská akadémia ved
| místo = Bratislava
| rok = 1974
| kapitola = Hríb bronzový
| strany = 154
| isbn = 71-013-074
| jazyk = slovensky
}}</ref>

Hřib bronzový je sice jedlý, ale pro svou vzácnost by neměl být sbírán ke kuchyňskému použití.<ref name="hh"/> Je zařazen do Červeného seznamu hu České republiky.<ref name="cs"/><ref name="hh"/> V současnosti je ohrožen necitlivými lesnickými zásahy do přirozených lesních ekosystémů a nepřímo vysbíráváním plodnic houbaři.<ref name="cs"/> Ochrana je částečně zajištěna v rezervacích; většina lokalit však leží mimo ně.<ref name="cs"/>


== Galerie ==
== Galerie ==
Řádek 126: Řádek 215:
{{Sisterlinks
{{Sisterlinks
| commons = category:Boletus aereus
| commons = category:Boletus aereus
| wikt =
| b =
| n =
| s =
| q =
| v =
| species = Boletus aereus
| species = Boletus aereus
}}
}}
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Literatura ===
* SVRČEK, M., VANČURA, B. Houby. Praha : ARTIA, 1987. S. 111.
* {{Citace monografie
| příjmení = Semerdžieva
| jméno = Marta
| příjmení2 = Veselský
| jméno2 = Jaroslav
| odkaz na autora =
| titul = Léčivé houby dříve a nyní
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1986
| počet stran = 180
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk =
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{biolib | český název = hřib bronzový | latinský název = Boletus aereus | id = id60125}}
* [http://www.naturfoto.cz/hrib-bronzovy-fotografie-6444.html Naturfoto.cz; fotografie, popis]
* [http://www.nasehouby.cz/houby/description.php?key=Boletus%20aereus NašeHouby.cz – hřib bronzový]



{{Pahýl}}
{{Hřibovité}}
{{Hřibovité}}

{{Portály|Houby}}
{{Portály|Houby}}


Verze z 11. 12. 2012, 22:48

Jak číst taxoboxHřib bronzový
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae )
Rodhřib (Boletus)
Binomické jméno
Boletus aereus
Bull.: Fr., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib bronzový (Boletus aereus Bull.: Fr.[1] 1789) je velmi vzácná jedlá houba z čeledi hřibovitých. Patří mezi tzv. pravé hřiby, mykologicky spadá do sekce Edules.

Synonyma

  • hřib černohnědý[3]
  • hřib černý[3]
  • čerňák[3]

Taxonomie

Především ve starší literatuře se označení Boletus aereus Bull. 1791, případně Boletus aereus Frank používalo nejen pro hřib bronzový, ale také hřib přívěskatý.[4] Odborný název Boletus aereus se dnes používá jen pro hřib bronzový. Nejednoznačnost pocházela z interpretace mykologického popisu Jeana Baptiste Francoise Bulliarda, na jejímž základě byly obě houby považovány jen za různé formy téhož druhu (bělomasou a žlutomasou).[3] Podle stávající mykologického systému jde o dva samostatné rody, přičemž každý spadá navíc do odlišné sekce.

Podrobnější informace naleznete v článku Boletus aereus.

Popis

Makroskopický

Klobouk dosahuje 60 - 150 (220) milimetrů, zprvu polokulovitý tvar se mění na klenutý až ploše poduškovitý. Povrch je čokoládově až tmavě hnědý, někdy hnědočerný až černý, vzácněji se může objevovat hnědoolivové zbarvení. Tmavší zbarvení mohou střídat rezavohnědé, kaštanové až bronzové zóny. Pokožka bývá matná, za suchého počasí plstnatá. Na temeni může rozpraskávat.[1]

Rourky 10 - 25 milimetrů dlouhé, společně s póry bílé, ve stáří se žlutoolivovým až žlutookrovým nádechem. Otlaky zůstávají barevně neměnné.[1]

Třeň je v mládí soudkovitý až zduřelý, později kyjovitý až válcovitý. Povrch je světle nebo okrově hnědý, krytý bělavou až hnědavou síťkou, která může být redukovaná.[1]

Dužnina má žluté zbarvení, na řezu nemodrá. Chuť i vůně jsou příjemné, nenápadné.[1]

Mikroskopický

Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 4 - 8 (11) μm široké hyfy. Výtrusy dosahují (11) 12 - 15 (17) × (4) 4,5 - 5,5 (6) μm, jsou boletoidního tvaru, téměř vřetenovité až vřetenovitě elipsoidní s mělkou suprahilární depresí. Výtrusný prach má hnědoolivovou barvu.[1]

Výskyt

Hřib bronzový je nejteplomilnější hřib ze sekce Edules, Pilát jej řadil mezi typické druhy xerotermních dubo-habrových hájů na vápencích.[5] Vyskytuje se v nížinách až pahorkatinách, roste v dubinách a dubohabřinách, objevuje se i na hrázích rybníků v oblastech teplomilné květeny.[6][1] Mykorhizně je vázaný na duby, méně často na jiné listnáče, například buky.[6][1] Fruktifikuje jednotlivě nebo v malých skupinách od června do začátku října.[1]

Rozšíření

Hřib bronzový roste v Evropě, severní Americe a (USA).[7] Z evropských zemí jsou to: Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království (a ostrov Man), Španělsko a Švédsko.[7]

V rámci chráněných území České republiky byl hřib bronzový popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

Formy a variety

Samotný hřib bronzový dříve pokládali mnozí mykologové za formu nebo poddruh vyšších taxonů. Například František Smotlacha jej nejdříve považoval za formu hřibu dubového (Boletus reticulatus) a o postavení této houby jako samostatného druhu jej přesvědčil mykolog Jaroslav Sýkora.[3] Albert Pilát v polovině 20. století pokládal hřib bronzový za poddruh hřibu obecného (Boletus edulis Fr.), konkrétně Boletus edulis subsp. aereus,[2] teprve později jej uváděl jako samostatný druh.

Hřib lesklý

Hlavní článek: Hřib lesklý

Boletus lucidus Velen. 1922.[4] František Smotlacha pokládal hřib lesklý popsaný Josefem Velenovským za světle zbarvenou formu hřibu bronzového, která se objevuje na stinných stanovištích nebo pod listím.[3]

Záměna

  • hřib dubový (Boletus reticulatus) - podobná stanoviště, světlejší zbarvení
  • hřib borový (Boletus pinphilus) - hrbolkatý klobouk, červené tóny v hnědém zbarvení

Ochrana

V 19. a ještě počátkem 20. století byl hřib bronzový hojnější než v současnosti, v průběhu 20. století začal ustupovat (podobně jako hřib královský). Podle normy ČSN 46 3195 (platné od 1. dubna 1965 do 1. září 1997[12]) bylo možné čerstvé plodnice hřibu bronzového prodávat na trhu.[13]

Hřib bronzový je sice jedlý, ale pro svou vzácnost by neměl být sbírán ke kuchyňskému použití.[1] Je zařazen do Červeného seznamu hu České republiky.[6][1] V současnosti je ohrožen necitlivými lesnickými zásahy do přirozených lesních ekosystémů a nepřímo vysbíráváním plodnic houbaři.[6] Ochrana je částečně zajištěna v rezervacích; většina lokalit však leží mimo ně.[6]

Galerie

  • skupina
    skupina
  • starší plodnice
    starší plodnice
  • houbařův úlovek
    houbařův úlovek
  • houbařův úlovek
    houbařův úlovek
  • na poštovní známce
    na poštovní známce

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 114. 
  2. ↑ a b PILÁT, Albert. Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Praha: Brázda, 1951. 719 s. S. 60. 
  3. ↑ a b c d e f g SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha: Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Hřib obecný (smrkový), dubový (síťkovaný), borový (borák), s. 178 - 185. 
  4. ↑ a b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. S. 703-704. 
  5. ↑ PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. Kapitola Nejvýznačnější druhy hub xerotermních dubo-habrových hájů na vápencích, s. 51-52. 
  6. ↑ a b c d e HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Boletus appendiculatus [online]. Gwannon.com [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ministerstvo životního prostředí České republiky. NPR Karlštejn [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ministerstvo životního prostředí České republiky. PR Kulivá hora [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ MIKESKA, Miroslav, Romana Prausová, Světlana Vránová, Lukáš Řádek. Plán péče pro přírodní rezervaci Žernov na období 2010 - 2019 [online]. pardubickykraj.cz, 2004-10-30, rev. 2010-02-23 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ JILEČKOVÁ, Vladimíra. Plán péče o životní prostředí městské části Praha - Kunratice pro období 2011–2015 [online]. praha-kunratice.cz, 2011 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ ČSN 46 3195. Čerstvé jedlé houby. Norma jakosti. ÚNMZ, 1965-05-01. detail.
  13. ↑ DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. ISBN 71-013-074. Kapitola Hríb bronzový, s. 154. (slovensky) 

Externí odkazy


Hřibovité
Hřib (Aureoboletus)
Hřib (Boletus)
Hřib (Buchwaldoboletus)
Hřib (Chalciporus)
Hřib (Butyriboletus)
Hřib (Caloboletus)
Hřib (Cyanoboletus)
Hřib (Hemileccinum)
Hřib (Hortiboletus)
Hřib (Imleria)
Hřib (Imperator)
Hřib (Neoboletus)
Hřib (Pseudoboletus)
Hřib (Rheubarbariboletus)
Hřib (Rubroboletus)
Hřib (Suillellus)
Hřib (Tylopilus)
Hřib (Xerocomus)
Hřib (Xerocomellus)
Kozák (Leccinellum)
Kozák a křemenáč
(Leccinum)
Další rody
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hřib_bronzový&oldid=9421054“