Hřib bronzový: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m linkfix
+popis
Řádek 12: Řádek 12:
| rod = [[Hřib (Boletus)|hřib]] (''Boletus'')
| rod = [[Hřib (Boletus)|hřib]] (''Boletus'')
| binomické jméno = Boletus aereus
| binomické jméno = Boletus aereus
| druh popsal = Sow.: Fr.
| druh popsal = [[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]: [[Elias Magnus Fries|Fr.]], [[1789]]
}}
}}
'''Hřib bronzový''' (''Boletus aereus'' Bull. ex Fr.) je jedlá houba z čeledi [[hřibovité|hřibovitých]].
'''Hřib bronzový''' (''Boletus aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]: [[Elias Magnus Fries|Fr.]]<ref name="hh">{{Citace monografie
| příjmení = Šutara
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Šutara
| příjmení2 = Mikšík
| jméno2 = Michal
| odkaz na autora2 = Michal Mikšík
| příjmení3 = Janda
| jméno3 = Václav
| odkaz na autora3 = Václav Janda
| titul = Hřibovité houby
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran = 294
| strany = 114
| isbn = 978-80-200-1717-8
}}</ref> [[1789]]</small>) je velmi vzácná jedlá houba z čeledi [[hřibovité|hřibovitých]]. Patří mezi tzv. [[pravé hřiby]].


== Synonyma ==
== Synonyma ==
* ''Boletus edulis'' f., subsp. <small>(Fries) Konrad and Maublanc</small>{{zdroj?}}
* ''Boletus aereus'' <small>[[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]: [[Elias Magnus Fries|Fr.]] [[1789]]</small>
* ''Boletus vaccinus'' <small>Pers.</small>
* ''Dictyopus aereus'' <small>[[Lucien Quélet|Quel.]]</small>
* ''Tubiporus aereus'' <small>([[Elias Magnus Fries|Fries]]) Karsten</small>
* ''Dictyopus aereus''
* ''Tubiporus aereus'' <small>(Fries) Karsten</small>
* ''Tubiporus edulis'' ssp. ''aereus'' <small>([[Jean Baptiste Francois Bulliard|Bull.]]) [[René Charles Maire|Maire]] [[1937]]</small>
* ''Tubiporus edulis'' ssp. ''aereus''


* hřib černohnědý<ref name="fsm">{{Citace monografie
* hřib černohnědý<ref name="fsm">{{Citace monografie
Řádek 37: Řádek 53:
* hřib černý<ref name="fsm"/>
* hřib černý<ref name="fsm"/>
* čerňák<ref name="fsm"/>
* čerňák<ref name="fsm"/>

== Popis ==
=== Makroskopický ===
'''[[Klobouk (houby)|Klobouk]]''' dosahuje 60 - 150 (220) milimetrů, zprvu polokulovitý tvar se mění na klenutý až ploše poduškovitý. Povrch je čokoládově až tmavě hnědý, někdy hnědočerný až černý, vzácněji se může objevovat hnědoolivové zbarvení. Tmavší zbarvení mohou střídat rezavohnědé, kaštanové až bronzové zóny. Pokožka bývá matná, za suchého počasí plstnatá. Na temeni může rozpraskávat.<ref name="hh"/>

'''[[Rourky]]''' 10 - 25 milimetrů dlouhé, společně s '''[[póry]]''' bílé, ve stáří se žlutoolivovým až žlutookrovým nádechem. Otlaky zůstávají barevně neměnné.<ref name="hh"/>

'''[[Třeň]]''' je v mládí soudkovitý až zduřelý, později kyjovitý až válcovitý. Povrch je světle nebo okrově hnědý, krytý bělavou až hnědavou síťkou, která může být redukovaná.<ref name="hh"/>

'''[[Dužnina (houby)|Dužnina]]''' má žluté zbarvení, na řezu nemodrá. Chuť i vůně jsou příjemné, nenápadné.<ref name="hh"/>

=== Mikroskopický ===
Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 4 - 8 (11) μm široké [[hyfa|hyfy]]. [[Spora|Výtrusy]] dosahují (11) 12 - 15 (17) × (4) 4,5 - 5,5 (6) μm, jsou boletoidního tvaru, téměř vřetenovité až vřetenovitě elipsoidní s mělkou suprahilární depresí. Výtrusný prach má hnědoolivovou barvu.<ref name="hh"/>


== Rozšíření ==
== Rozšíření ==

Verze z 10. 12. 2012, 20:17

Jak číst taxoboxHřib bronzový
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae )
Rodhřib (Boletus)
Binomické jméno
Boletus aereus
Bull.: Fr., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib bronzový (Boletus aereus Bull.: Fr.[1] 1789) je velmi vzácná jedlá houba z čeledi hřibovitých. Patří mezi tzv. pravé hřiby.

Synonyma

  • hřib černohnědý[2]
  • hřib černý[2]
  • čerňák[2]

Popis

Makroskopický

Klobouk dosahuje 60 - 150 (220) milimetrů, zprvu polokulovitý tvar se mění na klenutý až ploše poduškovitý. Povrch je čokoládově až tmavě hnědý, někdy hnědočerný až černý, vzácněji se může objevovat hnědoolivové zbarvení. Tmavší zbarvení mohou střídat rezavohnědé, kaštanové až bronzové zóny. Pokožka bývá matná, za suchého počasí plstnatá. Na temeni může rozpraskávat.[1]

Rourky 10 - 25 milimetrů dlouhé, společně s póry bílé, ve stáří se žlutoolivovým až žlutookrovým nádechem. Otlaky zůstávají barevně neměnné.[1]

Třeň je v mládí soudkovitý až zduřelý, později kyjovitý až válcovitý. Povrch je světle nebo okrově hnědý, krytý bělavou až hnědavou síťkou, která může být redukovaná.[1]

Dužnina má žluté zbarvení, na řezu nemodrá. Chuť i vůně jsou příjemné, nenápadné.[1]

Mikroskopický

Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 4 - 8 (11) μm široké hyfy. Výtrusy dosahují (11) 12 - 15 (17) × (4) 4,5 - 5,5 (6) μm, jsou boletoidního tvaru, téměř vřetenovité až vřetenovitě elipsoidní s mělkou suprahilární depresí. Výtrusný prach má hnědoolivovou barvu.[1]

Rozšíření

Hřib bronzový patří společně s hřibem smrkovým, dubovým a borovým mezi takzvané pravé hřiby. Vyskytuje se především ve střední a jižní Evropě (nejvíce Itálie, Francie a státy bývalé Jugoslávie), vzácně i v chladnějších podnebích. V Česku je tento hřib již vzácný a je v červeném seznamu ohrožených druhů. Patří mezi několik málo zákonem chráněných[zdroj?] hub u nás, za jejichž sebrání hrozí peněžní pokuta[zdroj?] až 50 000 Kč. Je to teplomilný druh. U nás je možno jej nalézt roztroušeně na jižní Moravě (především okolí Uherského Hradiště), dále v jižních Čechách (Třeboňsko) a v polabí (například utajená lokalita u Chlumce nad Cidlinou). Můžeme ho nalézt v létě a na podzim. Ještě za první republiky patřil mezi běžné hřiby našich dubových lesů. Společně s hřibem královským a muchomůrkou císařkou se však po druhé světové válce pomalu z Českých a Moravskách dubin začal ztrácet. Ještě v 60. letech minulého století však patřil společně s dalšími jmenovanými druhy na území ČSSR mezi zákonem povolené houby k prodeji na trhu. Dnes je hojnější na jižním Slovensku a v Maďarsku. Roste převážně pod duby, habry a kaštanovníky na vápencovém podkladě. V Itálii jej sbírají mimo les v odlehlých křovinách.

V rámci chráněných území České republiky byl hřib bronzový popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

Použití

Hřib bronzový je dobře znám pro své využití v gastronomii, někdy je dokonce oceňovanější než hřib borový. Údajně je ze všech pravých hřibů nejlahodnější. Doporučuje se však nasbírané plodnice nakrájet na tenké plátky a usušit. Vůně a posléze chuť v jídle se tak ještě zvýrazní. Na území ČR je však zakázáno jej sbírat pro kuchyňské použití.[zdroj?] Na problémy se zákonem narážejí i mykologové, kteří jednou do roka vyloupnou jednu plodnici třeba pro účely houbařské výstavy a podobně.[zdroj?]

Nežádoucí účinky

Vykazuje nesnášenlivost s alkoholem, kávou a čajem, projevující se podobnými příznaky, jaké byly popsány u hnojníků (BUDMIGER a KOCHER 1982).

Galerie

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Reference

  1. a b c d e f ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 114. 
  2. a b c SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha: Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Hřib obecný (smrkový), dubový (síťkovaný), borový (borák), s. 178 - 185. 
  3. Ministerstvo životního prostředí České republiky. NPR Karlštejn [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  4. Ministerstvo životního prostředí České republiky. PR Kulivá hora [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  5. MIKESKA, Miroslav, Romana Prausová, Světlana Vránová, Lukáš Řádek. Plán péče pro přírodní rezervaci Žernov na období 2010 - 2019 [online]. pardubickykraj.cz, 2004-10-30, rev. 2010-02-23 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. 
  6. JILEČKOVÁ, Vladimíra. Plán péče o životní prostředí městské části Praha - Kunratice pro období 2011–2015 [online]. praha-kunratice.cz, 2011 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • SVRČEK, M., VANČURA, B. Houby. Praha : ARTIA, 1987. S. 111.
  • SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s. 

Externí odkazy