Barbara Bushová: Porovnání verzí
m Robot: Přidávám pnb:باربرا بش |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| strany = 211-221 |
| strany = 211-221 |
||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}}</ref>, mimo jiné založením nadace ''Barbara Bush Foundation for Family Literacy''. Díky svému vychování byla velmi společenská, což pomáhalo jejímu [[manžel]]ovi v postupu v [[diplomat]]ické kariéře. Když se její choť stal šéfem [[Central Intelligence Agency|CIA]], musela mít i jeho žena ochranku, kvůli které trpěla depresemi. Podporuje rodinné [[vzdělávání]]. |
}}</ref>, mimo jiné založením nadace ''Barbara Bush Foundation for Family Literacy''. Díky svému vychování byla velmi společenská, což pomáhalo jejímu [[Choť|manžel]]ovi v postupu v [[diplomat]]ické kariéře. Když se její choť stal šéfem [[Central Intelligence Agency|CIA]], musela mít i jeho žena ochranku, kvůli které trpěla depresemi. Podporuje rodinné [[vzdělávání]]. |
||
Nechala napsat knihu vyprávějící o životě [[Viceprezident USA|viceprezidenta]] z pohledu jeho psa, kokršpaněla Freda (''C. Fred´s Story''), kniha zaznamenala velký [[úspěch]], a proto vzniklo pokračování s nástupkyní Freda, Millie (''Millie´s Book''). Během funkčního období druhé dámy USA navštívila přes 65 zemí světa. Byla velmi společenská, ráda vystupovala na [[veřejnost]]i a [[Politická kampaň|předvolebních mítincích]]. Snažila se vyhýbat kontroverzním tématům. Zapojuje se do boje proti [[AIDS]], dokázala toto téma pro americkou veřejnost odtabuizovat. Byla zaměřena na rodinu a uznávala tradiční hodnoty, proto ji velmi kritizovaly [[feminismus|feministky]] a mladé ženy. Před projevem na [[Wellesley College]] se zde proti jejímu vystoupení konaly protesty, neboť [[student]]ky zastávaly [[názor]], že žena má být úspěšná díky sobě a nikoli jen kvůli manželovi. |
Nechala napsat knihu vyprávějící o životě [[Viceprezident USA|viceprezidenta]] z pohledu jeho psa, kokršpaněla Freda (''C. Fred´s Story''), kniha zaznamenala velký [[úspěch]], a proto vzniklo pokračování s nástupkyní Freda, Millie (''Millie´s Book''). Během funkčního období druhé dámy USA navštívila přes 65 zemí světa. Byla velmi společenská, ráda vystupovala na [[veřejnost]]i a [[Politická kampaň|předvolebních mítincích]]. Snažila se vyhýbat kontroverzním tématům. Zapojuje se do boje proti [[AIDS]], dokázala toto téma pro americkou veřejnost odtabuizovat. Byla zaměřena na rodinu a uznávala tradiční hodnoty, proto ji velmi kritizovaly [[feminismus|feministky]] a mladé ženy. Před projevem na [[Wellesley College]] se zde proti jejímu vystoupení konaly protesty, neboť [[student]]ky zastávaly [[názor]], že žena má být úspěšná díky sobě a nikoli jen kvůli manželovi. |
Verze z 10. 12. 2012, 10:49
Šablona:Infobox Politik Barbara Pierce Bushová (* 8. června 1925, New York, USA) je manželka 41. prezidenta Spojených států amerických George H. W. Bushe, která byla první dámou USA v letech 1989 až 1993. Je rovněž matkou bývalého amerického prezidenta Georga W. Bushe a bývalého floridského guvernéra Jeba Bushe.
Narodila se v New Yorku v rodině Marvina a Pauline Pierceových, kteří patřili do vyšší střední třídy. Vystudovala dívčí soukromou školu Ashley Hall v Charlestonu v Jižní Karolíně. Během studia na Smith College se seznámila s Georgem H. W. Bushem a studium nedokončila.
6. ledna 1945 se vdala za George H. W. Bushe. Manželé Bushovi vychovali 6 dětí: George W. Bush (1947), dcera Robin (1949 - zemřela v roce 1953 na leukemii), Jeb Bush (1953), Neil (1955), Marvin (1956) a dcera Doro (1959). Na památku úmrtí dcery Robin založili nadaci na podporu výzkumu leukémie Bright Star Foundation. Během svého života bojuje proti analfabetismu (syn Neil neuměl číst)[1], mimo jiné založením nadace Barbara Bush Foundation for Family Literacy. Díky svému vychování byla velmi společenská, což pomáhalo jejímu manželovi v postupu v diplomatické kariéře. Když se její choť stal šéfem CIA, musela mít i jeho žena ochranku, kvůli které trpěla depresemi. Podporuje rodinné vzdělávání.
Nechala napsat knihu vyprávějící o životě viceprezidenta z pohledu jeho psa, kokršpaněla Freda (C. Fred´s Story), kniha zaznamenala velký úspěch, a proto vzniklo pokračování s nástupkyní Freda, Millie (Millie´s Book). Během funkčního období druhé dámy USA navštívila přes 65 zemí světa. Byla velmi společenská, ráda vystupovala na veřejnosti a předvolebních mítincích. Snažila se vyhýbat kontroverzním tématům. Zapojuje se do boje proti AIDS, dokázala toto téma pro americkou veřejnost odtabuizovat. Byla zaměřena na rodinu a uznávala tradiční hodnoty, proto ji velmi kritizovaly feministky a mladé ženy. Před projevem na Wellesley College se zde proti jejímu vystoupení konaly protesty, neboť studentky zastávaly názor, že žena má být úspěšná díky sobě a nikoli jen kvůli manželovi.
V roce 1993 se po skončení manželova prezidentství vrátili do texaského Houstonu a léto tráví na rodinné usedlosti Walkers Point v Kennebunkportu ve státě Maine.
Zajímavost
V době, kdy její manžel bojoval jako pilot v druhé světové válce, pojmenoval po ní svůj letoun (Barbara III) a poté, co byl sestřelen, další (Barbara IV).
Související články
Reference
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Babička národa, s. 211-221.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbara Bushová na Wikimedia Commons