Gabriela Preissová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značka: možný spam
m napřímení odkazu
Řádek 27: Řádek 27:


== Životopis ==
== Životopis ==
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Pláňan]]. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]]. V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref> Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy.
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Pláňan]]. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]]. V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref> Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy.


Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha. Odstěhovala se do [[Istrie|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během [[První světová válka|první světové války]] byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. V roce 1925 byla jmenována řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]]. V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna, který žil ve [[Strážnice|Strážnici]].<ref>[http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/gabriela-preissova.html Preissová Gabriela] Český jazyk.cz</ref> Zemřela v Praze 4 dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]].
Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha. Odstěhovala se do [[Istrie|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během [[První světová válka|první světové války]] byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. V roce 1925 byla jmenována řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]]. V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna, který žil ve [[Strážnice|Strážnici]].<ref>[http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/gabriela-preissova.html Preissová Gabriela] Český jazyk.cz</ref> Zemřela v Praze 4 dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]].

Verze z 10. 12. 2012, 10:40

Šablona:Infobox Spisovatel Gabriela Preissová (rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová, 23. března 1862 Kutná Hora27. března 1946 Praha) byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.

Životopis

Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do Pláňan. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech 18711874 byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes. V roce 1873 odjela na rok do Hodonína ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.[1] Nějaký čas žila v Oslavanech a odtud podnikala cesty do Haliče a Ruska. Dva roky také bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a o dva roky později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu. Tuto cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy.

Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha. Odstěhovala se do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během první světové války byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně. V roce 1925 byla jmenována řádnou členkou České akademie věd a umění. V roce 1944 naposled navštívila Slovácko a svého syna, který žil ve Strážnici.[2] Zemřela v Praze 4 dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na vyšehradském hřbitově.

Dílo

Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.

  • Čeledín a dcera ze statku
  • Ideály
  • Obrázky ze Slovácka
  • Nové obrázky a črty
  • Když hvězdy padaly
  • Talmové zlato
  • Porosené pavučiny
  • Co vyprávěl život

Drama

  • Její pastorkyňa – zhudebněna Leošem Janáčkem, tragedie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.
  • Gazdina roba – zhudebněna J. B. Foersterem; Tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska. V okamžiku, kdy pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, tak se utopí v Dunaji.
  • Podvečerní selanky
  • Cestou za štěstím

Odkazy

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gabriela Preissová Šablona:Sisterlinks

Literatura

Reference

  1. Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012
  2. Preissová Gabriela Český jazyk.cz

Související články

Externí odkazy