Gabriela Preissová: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: možný spam |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
== Životopis == |
== Životopis == |
||
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Pláňan]]. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]]. V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref> Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy. |
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Pláňan]]. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]]. V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref> Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy. |
||
Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha. Odstěhovala se do [[Istrie|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během [[První světová válka|první světové války]] byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. V roce 1925 byla jmenována řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]]. V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna, který žil ve [[Strážnice|Strážnici]].<ref>[http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/gabriela-preissova.html Preissová Gabriela] Český jazyk.cz</ref> Zemřela v Praze 4 dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]]. |
Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha. Odstěhovala se do [[Istrie|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během [[První světová válka|první světové války]] byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. V roce 1925 byla jmenována řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]]. V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna, který žil ve [[Strážnice|Strážnici]].<ref>[http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/gabriela-preissova.html Preissová Gabriela] Český jazyk.cz</ref> Zemřela v Praze 4 dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]]. |
Verze z 10. 12. 2012, 10:40
Šablona:Infobox Spisovatel Gabriela Preissová (rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová, 23. března 1862 Kutná Hora – 27. března 1946 Praha) byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.
Životopis
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do Pláňan. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech 1871–1874 byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes. V roce 1873 odjela na rok do Hodonína ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovala v roce 1890.[1] Nějaký čas žila v Oslavanech a odtud podnikala cesty do Haliče a Ruska. Dva roky také bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a o dva roky později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu. Tuto cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti. V roce 1897 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy.
Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha. Odstěhovala se do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během první světové války byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně. V roce 1925 byla jmenována řádnou členkou České akademie věd a umění. V roce 1944 naposled navštívila Slovácko a svého syna, který žil ve Strážnici.[2] Zemřela v Praze 4 dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na vyšehradském hřbitově.
Dílo
Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.
- Čeledín a dcera ze statku
- Ideály
- Obrázky ze Slovácka
- Nové obrázky a črty
- Když hvězdy padaly
- Talmové zlato
- Porosené pavučiny
- Co vyprávěl život
Drama
- Její pastorkyňa – zhudebněna Leošem Janáčkem, tragedie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.
- Gazdina roba – zhudebněna J. B. Foersterem; Tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska. V okamžiku, kdy pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, tak se utopí v Dunaji.
- Podvečerní selanky
- Cestou za štěstím
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gabriela Preissová Šablona:Sisterlinks
Literatura
- František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 92, 96–7, 130, 303
- Rudolf Deyl: Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 96–7, 343
- Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 23, 51, 54, 59–61, 65, 101, 237, 245–6, 252, 254, 263
Reference
- ↑ Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012
- ↑ Preissová Gabriela Český jazyk.cz
Související články
Externí odkazy
- Národní divadlo: http://archiv.narodni-divadlo.cz/
- Gabriela Preissová: Z mého alba, 1890.