Gregorios Palamas: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Gregor Palamas.jpg|thumb|Gregorios Palamas]] |
[[Soubor:Gregor Palamas.jpg|thumb|Gregorios Palamas]] |
||
Svatý Gregorios Palamas či Řehoř Palama (([[řečtina|řecky]] Γρηγόριος ο Παλαμάς) (1296–1359) byl řecký ([[Byzantská říše|byzantský]]) [[mnich]] a [[Svatý|světec]], jeden z nejdůležitějších [[theolog]]ů a [[mystika|mystiků]] [[pravoslaví|pravoslavné církve]]. |
|||
== Život == |
|||
Palamas byl mnichem na hoře [[Athos]] a později [[arcibiskup]]em v [[Soluň|Soluni]]. Proti filosofické spekulaci o Bohu stavěl kontemplativní, mystickou cestu a modlitbu, v níž můžeme spatřit [[táborské světlo]] tak jako [[Petr (apoštol)|Petr]], [[Jakub Větší|Jakub]] a [[Jan (apoštol)|Jan]] při [[Proměnění Páně]]. Pro jeho učení, které vycházelo z tradice [[hésychasmus|hésychasmu]], se později vžil název '''palamismus'''. |
|||
Palamas se narodil na sklonku 13. století. Roku 1318 se odebral na horu [[Athos]], která byla střediskem ortodoxního mnišského života. Zde se stal mnichem a [[hésychasmus|hésychasté]] jej zde zasvětili do modlitebního života, v němž dělal veliké pokroky. Po tureckých nájezdech musel [[Athos]] na nějaký čas opustit, později se sem však vrátil. Palamas se stal hlavním představitelem mystické teologie [[hésychasmus|hésychasmu]]. Pro jeho učení, které vycházelo z této tradice, se později vžil název '''palamismus'''. |
|||
== Spory == |
|||
Ve 30. letech 14. století se zapletl do sporu s italským mnichem Barlaamem, který napadal právě [[hésychasmus]]. Vysmíval se především hesychastické metodě modlitby, především tělesné poloze, která se v této praxi používala. V Konstantinopoli několik synod odmítlo r. 1341 Barlaamova obvinění, ale v průběhu tohoto roku došlo k převratu, jenž změnil politickou situaci. Pozdějšími synodami byl odsouzen a r. 1344 dokonce exkomunikován. Roku 1347 však došlo k dalším změnám v politické situaci a Palamas byl ustanoven [[arcibiskup]]em v [[Soluň|Soluni]]. |
|||
== Dílo == |
|||
Mezi Řehořovo nejznámější dílo patří jeho odpověď Barlaamovi Triády na obranu svatých hesychastů, ve které namítal, že Boha lze poznat přímo. |
|||
''Poněvadž je možno účastnit se Boha a protože je nadbytostná podstata Boží zcela mimo jakoukoli účast v ní, existuje něco mezi [Boží] bytností (která je nesdělitelná) a účastnícím se, aby jim bylo možno účastnit se Boha. Zpřítomňuje se ve veškerenstvu svými projevy a tvůrčí prozřetelnou činností. Jedním slovem musíme hledat Boha, jehož se můžeme nějak účastnit, aby skrze účast každý z nás obdržel podle svého způsobu a podle sdílené analogie své bytí, život a spojení s Bohem.'' (Triády 3:2:24) |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| Řádek 9: | Řádek 18: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* [[Endre von Ivánka]], Plato christianus. [[OIKOYMENH]], Praha, 2003. |
* [[Endre von Ivánka]], Plato christianus. [[OIKOYMENH]], Praha, 2003. |
||
* [[Lane Tony]], Dějiny křesťanského myšlení, Praha: Návrat domů 1996. |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 7. 12. 2012, 11:57
Svatý Gregorios Palamas či Řehoř Palama ((řecky Γρηγόριος ο Παλαμάς) (1296–1359) byl řecký (byzantský) mnich a světec, jeden z nejdůležitějších theologů a mystiků pravoslavné církve.
Život
Palamas se narodil na sklonku 13. století. Roku 1318 se odebral na horu Athos, která byla střediskem ortodoxního mnišského života. Zde se stal mnichem a hésychasté jej zde zasvětili do modlitebního života, v němž dělal veliké pokroky. Po tureckých nájezdech musel Athos na nějaký čas opustit, později se sem však vrátil. Palamas se stal hlavním představitelem mystické teologie hésychasmu. Pro jeho učení, které vycházelo z této tradice, se později vžil název palamismus.
Spory
Ve 30. letech 14. století se zapletl do sporu s italským mnichem Barlaamem, který napadal právě hésychasmus. Vysmíval se především hesychastické metodě modlitby, především tělesné poloze, která se v této praxi používala. V Konstantinopoli několik synod odmítlo r. 1341 Barlaamova obvinění, ale v průběhu tohoto roku došlo k převratu, jenž změnil politickou situaci. Pozdějšími synodami byl odsouzen a r. 1344 dokonce exkomunikován. Roku 1347 však došlo k dalším změnám v politické situaci a Palamas byl ustanoven arcibiskupem v Soluni.
Dílo
Mezi Řehořovo nejznámější dílo patří jeho odpověď Barlaamovi Triády na obranu svatých hesychastů, ve které namítal, že Boha lze poznat přímo.
Poněvadž je možno účastnit se Boha a protože je nadbytostná podstata Boží zcela mimo jakoukoli účast v ní, existuje něco mezi [Boží] bytností (která je nesdělitelná) a účastnícím se, aby jim bylo možno účastnit se Boha. Zpřítomňuje se ve veškerenstvu svými projevy a tvůrčí prozřetelnou činností. Jedním slovem musíme hledat Boha, jehož se můžeme nějak účastnit, aby skrze účast každý z nás obdržel podle svého způsobu a podle sdílené analogie své bytí, život a spojení s Bohem. (Triády 3:2:24)
Odkazy
Literatura
- Endre von Ivánka, Plato christianus. OIKOYMENH, Praha, 2003.
- Lane Tony, Dějiny křesťanského myšlení, Praha: Návrat domů 1996.
