Arpádovci: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebrán 1 bajt ,  před 7 lety
bez shrnutí editace
Jeho syn [[Géza]] (972 až 997) se naopak snažil o obnovení vztahu s ostatními zeměmi. Poslal vyslance k římskému císaři [[Ottovi I.]] (973). Také se nechal i s celou jeho rodinou pokřtít a stal se tak prvním křesťanem v rodě. [[Křesťanství]] se pak začalo pozvolna šířit i do dalších koutů země. Rozšířil své panství o malá území na dnešním [[Slovensku]].
 
Po [[Gézovi]] nastoupil jeho syn [[Štěpán]], který byl také křesťan. Musel se postavit vzpouře ze svých vlastních řad, kde jiný možný nástupce trůnu [[[Koppány]] napadl jeho pravomoc být dalším vládcem. Poté zajistil celkové sjednocení země a vydobyl si dobré vztahy s římským císařem [[Ottou III.]] a papežem [[Silvestrem II.]] Díky tomu získal roku [[1000]] královskou korunu a povolení zřídit [[arcibiskupství]] v [[Ostřihomi]].
 
Po smrti Štěpána, který nezanechal mužského potomka, se situace pro Uhry nevyvíjela příznivě. O nástupnicví se strhl boj mezi Štěpánovým synovcem Petrem (vládl v letech [[1038]] až [[1041]], [[1044]] až [[1046]]), synem jeho sestry Marie a benátského dožete z rodu [[Orseolo]], a mezi stařešinou [[Samuel Aba|Samuelem]] z rodu [[Aba]] (vládl v letech [[1041]] až [[1044]]). Po Abově zavraždění a vyhnání Petra získal trůn Zoltánův prapravnuk [[Ondřej I. Uherský|Ondřej I.]]
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu