Česká severní dráha: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
interpunkce
m (→‎Historie: ještě zamodrán jeden odkaz)
m (interpunkce)
[[Soubor:BNB-network.GIF|thumb|Síť železnic BNB. Červeně jsou označeny tratě, které BNB přímo vlastnila. Šedou barvou pak ty, na nichž jen provozovala dopravu<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí, elektronická databáze; Sekera, P.]</ref>.]]
'''Česká severní dráha''' (německý oficiální název ''k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft'', zkratka '''BNB''') byla privátní železniční společnost v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], která vlastnila a provozovala několik tratí v severních a středních [[Česko|Čechách]].
 
==Historie==
[[Soubor:Budova nadrazi Jedlova.JPG|thumb|Česká severní dráha nestavěla žádné honosné nádražní budovy. Stavěla spíš jednoduché účelné stavby, jako je tato ve stanici [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]].]]
Firmu založil v roce [[1867]] [[hrabě]] [[Ernst Waldstein-Wartenberg]], který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů, jednotlivců i obchodních seskupení. Koncese byla udělena konsorciu velkostatkářů a podnikatelů, v jehož čele byl hrabě Arnošt z Valdštejna, ve spojení s velkou stavební firmou Vojtěcha Lanny už v roce [[1865]].<ref name="Historie">{{Citace monografie
| příjmení = Mgr. Smejkal
| místo = Žehušice
| rok = 2009
| kapitola = Železnice
| strany = 34
| isbn = 978-80-86699-58-5
| jazyk = Česky
}}
</ref> Stavba začala v říjnu 1865 na úseku z Bakova do České Lípy, pak byla nakrátko přerušena kvůli prohrané [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. Probíhala pomalu kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy na podzim roku [[1867]]. První vlak do České Lípy přijel 14. listopadu 1867. O tři dny později odtud odjel pracovní vlak s lidmi a materiálem ke Špičáku, kde stavba tratě pokračovala s jinou firmou.<ref name="Historie">Historie podnikání na Českolipsku, str. 34</ref> Města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schreier
| jméno = Pavel
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===

Navigační menu