Lamblie střevní: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
CarsracBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Upravuji gl:Giardia intestinalis
{{Commonscat|Giardia lamblia}}
Řádek 77: Řádek 77:


== Další druhy ==
== Další druhy ==
{{Commonscat|Giardia lamblia}}
Střevní lamblie není jediným druhem, existuje několik podobných druhů rozlišitelných podle morfologie [[trofozoit]]ů:<ref name="Chroust1998" />
Střevní lamblie není jediným druhem, existuje několik podobných druhů rozlišitelných podle morfologie [[trofozoit]]ů:<ref name="Chroust1998" />
* ''Giardia intestinalis'' - hostitelem jsou hospodářská, domácí, volně žijící zvířata a člověk
* ''Giardia intestinalis'' - hostitelem jsou hospodářská, domácí, volně žijící zvířata a člověk

Verze z 22. 11. 2012, 00:53

Jak číst taxoboxLamblie střevní
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeExcavata
KmenFornicata
NadtřídaEopharyngia
Třídatrepomonády (Trepomonadea)
Řáddiplomonády (Diplomonadida)
ČeleďGiardiidae
RodGiardia
Binomické jméno
Giardia intestinalis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lamblie střevní (Giardia intestinalis, G. lamblia nebo G. duodenalis) je parazitický prvok z řádu diplomonád. V širším pojetí se jedná o několik druhů, které lze od sebe odlišit na základě charakteristických morfologických znaků u trofozoitů.[1] Onemocnění způsobené lambliemi se označuje jako giardióza či lamblióza.[2]

Popis

Lamblie nemá buněčná ústa a živí se tak pouze pinocytoticky.[2] Také má jen redukované mitochondrie: označují se jako mitozomy a neobsahují na rozdíl od mitochondrií genom.[3] Na druhou stranu mají dvě jádra. Nedávno byl osekvenován genom této diplomonády; je spíše menší a obsahuje 12 miliónů párů bází.[4]

Na spodní straně buňky je vytvořen přísavný disk, tvořený mikrotubuly a proteinem giardinem. Při dělení tento přísavný disk zaniká a každá ze vzniklých buněk si ho musí vytvořit znovu (de novo). Jako organizační centrum tvorby nových mikrotubulů pro novou přísavku slouží mediánní tělíska, vypadající jako dvě oválné struktury uprostřed buňky.[2]. Mediánní tělísko a adhezivní disk jsou pro jednotlivé druhy rodu Giardia charakteristické. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost bičíků - mají 6 předních a 2 zadní (vlečné) bičíky. Vlečné bičíky procházejí tělem lamblie v cytostomu a vystupují zádí.

Životní cyklus

Životní cyklus G. intestinalis

Lamblie tvoří cysty- mají vejčitý tvar a měří 8-12×7-10 µm, které se po požití v žaludku excystují a mění se na trofozoity. Ti dosahují rozměrů: délka 9-21 µm, šířka 6-12 µm, tloušťka 2-4 µm mikrometrů).[1] Usídlují se na povrchu sliznice tenkého střeva, především ve dvanáctníku a proximální části lačníku (duodenum a jejunum, součást tenkého střeva) nebo v žlučovodech a žlučníku. Právě v tenkém střevě způsobují příznaky nemoci, protože trofozoiti mechanicky ničí svým přísavným diskem stěnu tenkého střeva a to tak, že se adhezivním diskem přichycují na povrch enterocytů a pokryjí sliznici střeva, kterou tak zbaví resorpční schopnosti a naruší tím trávení. Proto se Giardii říká tzv. kobercový parazit. Rovněž se množí a tvoří se cysty, které odcházejí z těla ven a obvykle dalšího hostitele nakazí skrz znečištěnou vodu nebo potraviny.[2]

Onemocnění

Související informace naleznete také v článku giardióza.

Giardióza je v ČR nejčastější lidské střevní onemocnění způsobené parazitickým prvokem, s incidencí až několika stovek případů ročně. Na celém světě pak trpí giardiózou milióny lidí.[2]

Další druhy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu lamblie střevní na Wikimedia Commons Střevní lamblie není jediným druhem, existuje několik podobných druhů rozlišitelných podle morfologie trofozoitů:[1]

Reference

  1. a b c CHROUST, Karel; LUKEŠOVÁ, Daniela; MODRÝ, David, Svobodová Vlasta. Veterinární protozoologie. 1. vyd. Brno: VFU Brno, 1998. 113 s. ISBN 80-85114-27-5. S. 31. (cz) 
  2. a b c d e VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318. 
  3. HEHL, Adrian B, Attila Regos, Elisabeth Schraner, André Schneider. Bax function in the absence of mitochondria in the primitive protozoan Giardia lamblia. PLoS ONE. 2007, roč. 2, čís. 5, s. e488. Dostupné online [cit. 2008-09-17]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0000488. 
  4. YEE, Janet, Anita Tang, Wei-Ling Lau, Heather Ritter, Dewald Delport, Melissa Page, Rodney D Adam, Miklós Müller, Gang Wu. Core histone genes of Giardia intestinalis: genomic organization, promoter structure, and expression. BMC Molecular Biology. 2007, roč. 8, s. 26. Dostupné online [cit. 2008-09-17]. ISSN 1471-2199. DOI 1471-2199-8-26.