Valentiniánská dynastie

Valentiniánská dynastie vládla římské říši ve druhé polovině 4. století. Jejím zakladatelem se stal Valentinianus I., velitel původem z Panonie, jehož v roce 364 zvolilo vojsko římským císařem. O vládu nad rozlehlým impériem se podělil se svým bratrem Valentem, kterému svěřil do správy východní provincie, zatímco sám si ponechal kontrolu nad západem. Po Valentinianovi převzali vládu na západě jeho synové Gratianus a Valentinianus II. Gratianus se oženil s Constantií, dcerou Constantia II., jejímž prostřednictvím byl valentiniánský rod spojen s konstantinovskou dynastií. Když Valens padl roku 378 v bitvě u Adrianopole, Gratianus ustavil východním císařem Theodosia I., jímž začala vláda theodosiovské dynastie. Protože Theodosius uzavřel manželství s Gallou, dcerou Valentiniana I., někteří moderní badatelé tyto dva rody slučují a společně je nazývají valentiniánsko-theodosiovská dynastie.

Přehled císařů

• Valentinianus I., na západě v letech 364–375
• Valens, na východě v letech 364–378
• Gratianus, na západě v letech 375–383 (formálně již od 367)
• Valentinianus II., na západě v letech 375–392

Literatura

• GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. ISBN 80-7257-731-X