Hřib bronzový: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
požadavek na zdroj k ochraně houby a pokutě
m řazení
Řádek 102: Řádek 102:
[[Kategorie:Hřibovité]]
[[Kategorie:Hřibovité]]
[[Kategorie:Jedlé houby]]
[[Kategorie:Jedlé houby]]
[[Kategorie:Pravé hřiby]]
[[Kategorie:Pravé hřiby|bronzový]]
[[Kategorie:Zranitelné houby ČR]]
[[Kategorie:Zranitelné houby ČR]]



Verze z 14. 11. 2012, 21:37

Jak číst taxoboxHřib bronzový
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae )
RodHřib (Boletus)
Binomické jméno
Boletus aereus
Sow.: Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib bronzový (Boletus aereus Bull. Ex Fr.) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.

Synonyma

  • Boletus edulis f., subsp. (Fries) Konrad and Maublanc
  • Tubiporus aereus (Fries) Karsten
  • Boletus vaccinus Pers.
  • Tubiporus. edulis. ssp. Aereus
  • Dictyopus aereus

Rozšíření

Hřib bronzový patří společně s hřibem smrkovým, dubovým a borovým mezi takzvané pravé hřiby. Vyskytuje se především ve střední a jižní Evropě (nejvíce Itálie, Francie a státy bývalé Jugoslávie), vzácně i v chladnějších podnebích. V Česku je tento hřib již vzácný a je v červeném seznamu ohrožených druhů. Patří mezi několik málo zákonem chráněných[zdroj?] hub u nás, za jejichž sebrání hrozí peněžní pokuta[zdroj?] až 50 000 Kč. Je to teplomilný druh. U nás je možno jej nalézt roztroušeně na jižní Moravě (především okolí Uherského Hradiště), dále v jižních Čechách (Třeboňsko) a v polabí (například utajená lokalita u Chlumce nad Cidlinou). Můžeme ho nalézt v létě a na podzim. Ještě za první republiky patřil mezi běžné hřiby našich dubových lesů. Společně s hřibem královským a muchomůrkou císařkou se však po druhé světové válce pomalu z Českých a Moravskách dubin začal ztrácet. Ještě v 60. letech minulého století však patřil společně s dalšími jmenovanými druhy na území ČSSR mezi zákonem povolené houby k prodeji na trhu. Dnes je hojnější na jižním Slovensku a v Maďarsku. Roste převážně pod duby, habry a kaštanovníky na vápencovém podkladě. V Itálii jej sbírají mimo les v odlehlých křovinách.

V rámci chráněných území České republiky byl hřib moravský popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

Použití

Hřib bronzový je dobře znám pro své využití v gastronomii, někdy je dokonce oceňovanější než hřib borový. Údajně je ze všech pravých hřibů nejlahodnější. Doporučuje se však nasbírané plodnice nakrájet na tenké plátky a usušit. Vůně a posléze chuť v jídle se tak ještě zvýrazní. Na území ČR je však zakázáno jej sbírat pro kuchyňské použití.[zdroj?] Na problémy se zákonem narážejí i mykologové, kteří jednou do roka vyloupnou jednu plodnici třeba pro účely houbařské výstavy a podobně.[zdroj?]

Nežádoucí účinky

Vykazuje nesnášenlivost s alkoholem, kávou a čajem, projevující se podobnými příznaky, jaké byly popsány u hnojníků (BUDMIGER a KOCHER 1982).

Galerie

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Reference

  1. Ministerstvo životního prostředí České republiky. NPR Karlštejn [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  2. Ministerstvo životního prostředí České republiky. PR Kulivá hora [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • SVRČEK, M., VANČURA, B. Houby. Praha : ARTIA, 1987. S. 111.
  • SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s. 

Externí odkazy