Hřib bronzový: Porovnání verzí
požadavek na zdroj k ochraně houby a pokutě |
m řazení |
||
Řádek 102: | Řádek 102: | ||
[[Kategorie:Hřibovité]] |
[[Kategorie:Hřibovité]] |
||
[[Kategorie:Jedlé houby]] |
[[Kategorie:Jedlé houby]] |
||
[[Kategorie:Pravé hřiby]] |
[[Kategorie:Pravé hřiby|bronzový]] |
||
[[Kategorie:Zranitelné houby ČR]] |
[[Kategorie:Zranitelné houby ČR]] |
||
Verze z 14. 11. 2012, 21:37
Hřib bronzový | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae ) |
Rod | Hřib (Boletus) |
Binomické jméno | |
Boletus aereus Sow.: Fr. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib bronzový (Boletus aereus Bull. Ex Fr.) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.
Synonyma
- Boletus edulis f., subsp. (Fries) Konrad and Maublanc
- Tubiporus aereus (Fries) Karsten
- Boletus vaccinus Pers.
- Tubiporus. edulis. ssp. Aereus
- Dictyopus aereus
Rozšíření
Hřib bronzový patří společně s hřibem smrkovým, dubovým a borovým mezi takzvané pravé hřiby. Vyskytuje se především ve střední a jižní Evropě (nejvíce Itálie, Francie a státy bývalé Jugoslávie), vzácně i v chladnějších podnebích. V Česku je tento hřib již vzácný a je v červeném seznamu ohrožených druhů. Patří mezi několik málo zákonem chráněných[zdroj?] hub u nás, za jejichž sebrání hrozí peněžní pokuta[zdroj?] až 50 000 Kč. Je to teplomilný druh. U nás je možno jej nalézt roztroušeně na jižní Moravě (především okolí Uherského Hradiště), dále v jižních Čechách (Třeboňsko) a v polabí (například utajená lokalita u Chlumce nad Cidlinou). Můžeme ho nalézt v létě a na podzim. Ještě za první republiky patřil mezi běžné hřiby našich dubových lesů. Společně s hřibem královským a muchomůrkou císařkou se však po druhé světové válce pomalu z Českých a Moravskách dubin začal ztrácet. Ještě v 60. letech minulého století však patřil společně s dalšími jmenovanými druhy na území ČSSR mezi zákonem povolené houby k prodeji na trhu. Dnes je hojnější na jižním Slovensku a v Maďarsku. Roste převážně pod duby, habry a kaštanovníky na vápencovém podkladě. V Itálii jej sbírají mimo les v odlehlých křovinách.
V rámci chráněných území České republiky byl hřib moravský popsán mimo jiné na následujících lokalitách:
Použití
Hřib bronzový je dobře znám pro své využití v gastronomii, někdy je dokonce oceňovanější než hřib borový. Údajně je ze všech pravých hřibů nejlahodnější. Doporučuje se však nasbírané plodnice nakrájet na tenké plátky a usušit. Vůně a posléze chuť v jídle se tak ještě zvýrazní. Na území ČR je však zakázáno jej sbírat pro kuchyňské použití.[zdroj?] Na problémy se zákonem narážejí i mykologové, kteří jednou do roka vyloupnou jednu plodnici třeba pro účely houbařské výstavy a podobně.[zdroj?]
Nežádoucí účinky
Vykazuje nesnášenlivost s alkoholem, kávou a čajem, projevující se podobnými příznaky, jaké byly popsány u hnojníků (BUDMIGER a KOCHER 1982).
Galerie
-
skupina
-
starší plodnice
-
houbařův úlovek
-
houbařův úlovek
-
na poštovní známce
Odkazy
Reference
- ↑ Ministerstvo životního prostředí České republiky. NPR Karlštejn [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo životního prostředí České republiky. PR Kulivá hora [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.
Literatura
- SVRČEK, M., VANČURA, B. Houby. Praha : ARTIA, 1987. S. 111.
- SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s.