Hrací kostka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 52: Řádek 52:
Pro příklad bych uvedl teoretickou kostku která má pouze hodnotu 6 a na protější straně hodnotu 1(zbylé strany jsou "prázdné"), tak pokud bychom tuto kostku rozřízli v půli, tak část s hodnotou "6" bude lehčí než část s hodnotou "1" a to v důsledku úbytku materiálu při výrobě "ďolíčků" představujících hodnotu(pokud se jedná o kostku která má hodnoty zobrazeny například "puntíky" tak bude opět jedna z částí nepatrně těžší a to v důsledku přidání barviva, které musí mít rozdílnou hustotu než tělo kostky a tím pádem i hmotnost).
Pro příklad bych uvedl teoretickou kostku která má pouze hodnotu 6 a na protější straně hodnotu 1(zbylé strany jsou "prázdné"), tak pokud bychom tuto kostku rozřízli v půli, tak část s hodnotou "6" bude lehčí než část s hodnotou "1" a to v důsledku úbytku materiálu při výrobě "ďolíčků" představujících hodnotu(pokud se jedná o kostku která má hodnoty zobrazeny například "puntíky" tak bude opět jedna z částí nepatrně těžší a to v důsledku přidání barviva, které musí mít rozdílnou hustotu než tělo kostky a tím pádem i hmotnost).


V oboujích těchto případech se však jedná o velmi malé hodnoty, které by se mohli na pravděpodobnosti hodu jednotlivých hodnot projevit prakticky jen v ideálních podmínkách...
V obojích těchto případech se však jedná o velmi malé hodnoty, které by se mohli na pravděpodobnosti hodu jednotlivých hodnot projevit prakticky jen v ideálních podmínkách...


U kostky s "ďolíčky" s hranami 1x1x1cm, je posun těžiště na všech třech osách v rozmezí 0.02mm - 0.004 mm, u kostky s graficky znázorněnými hodnotami("puntíky") by se posun těžiště pohyboval v hodnotách okolo 0.000001mm.
U kostky s "ďolíčky" s hranami 1x1x1cm, je posun těžiště na všech třech osách v rozmezí 0.02mm - 0.004 mm, u kostky s graficky znázorněnými hodnotami("puntíky") by se posun těžiště pohyboval v hodnotách okolo 0.000001mm.

Verze z 6. 11. 2012, 23:34

Dvě standardní hrací kostky se zaoblenými rohy

Hrací kostka je malý mnohostěn, obvykle krychle, která se používá pro generování sekvence náhodných čísel. Používá se jako důležitá součást mnoha hazardních i společenských her.

Při hře se často používají dvě nebo více kostek najednou. Kostky jsou stejné velikosti a jsou házeny z ruky či kalíšku. Obvykle mají hrací kostky tvar krychle se zaoblenými rohy. Každá stěna je obvykle označena různým počtem kulatých bodů, kterým se říká oka. Nejčastěji jsou to čísla od 1 do 6. Každým hodem tak hrací kostka „vygeneruje“ náhodné číslo od jedné do šesti.

Stěny mohou být ale označeny i jinak, například různými symboly nebo barvami.


Historie

Hry s kostkami mají historii několika tisíc roků. Nejstarší nalezená kostka pochází z hlíny u řeky Indu před 5 000 lety. Ve starověkém Římě je prokazatelně hrávali jak otroci, tak císařové. Také Jan Ámos Komenský jim věnoval celou jednu stranu ve svém proslulém díle Orbis pictus (česky Svět v obrazech). Obliba ve hře ve středověku vedla k opakovaným zákazům ve formě městských vyhlášek i celostátních zákonů. Ve vykopávkách z Pompejí i odjinud byly nalezeny hrací kostky ze dřeva, kostí, hlíny, alabastru, železa i drahých kovů. [1]

Obyčejná kostka

Japonská kostka s výrazným bodem hodnoty jedna

Hrací kostka je obvykle malá krychle o hraně 1 až 2 cm. Stěny jsou očíslovány od jedné do šesti (nejčastěji pomocí malých kulatých obarvených důlků). Hodnoty jsou rozmístěny na kostce tak, aby součet bodů dvou protilehlých stěn byl sedm. Z toho vyplývá, že hrany stěn 1, 2 a 3 se sbíhají v jednom vrcholu. Při pohledu z tohoto vrcholu mohou být stěny seřazeny ve směru nebo proti směru hodinových ručiček.

Hrací kostka při jednotlivých hodech generuje náhodné číslo. Jedná se tedy o jakýsi hardwarový generátor náhodných čísel. Protože ale při výrobě každé kostky dochází k malým odchylkám a ze stěn z větším počtem bodů je odebráno více materiálu, nejsou výsledky zcela náhodné. Hrací kostky v kasinu proto mají značky zcela zarovnané s povrchem stěny, vyrábějí se s vysokou přesností a spadne-li taková kostka ze stolu, bývá okamžitě nahrazena novou kostkou.

Kostky jsou vrhány po jedné nebo ve skupinách přímo z ruky nebo z kalíšku nebo krabičky na nějaký rovný povrch. Hodnotu hodu ukazuje stěna, která po zastavení kostky je nahoře.

Pravděpodobnost

Pro jednotlivý hod je pravděpodobnost, že padne nějaká hodnota od 1 do 6 přesně 1/6. Pokud se hází dvěma kostkami, je pravděpodobnost součtu distribuovaná nepravidelně.

Součet
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Pravděpodobnost
1/36
2/36
3/36
4/36
5/36
6/36
5/36
4/36
3/36
2/36
1/36


Pokud sledujeme pravděpodobnost součtu tří a více kostek, zjistíme, že křivka rozdělení se stále více přibližuje zvonovité křivce normálního rozdělení.

Pravděpodobnost, že při hodu padne na všech kostkách předem určené stejné číslo, se zmenšuje na 1/6 s každou další kostkou.

Počet kostek
1
2
3
4
Pravděpodobnost
1/6
1/36
1/216
1/1296

Pokud bychom chtěli zajít do absolutních detailů, tak se pravděpodobnost hodu jednotlivých hodnot liší, a to vzhledem k těžišti kostky, které zpravidla není přesně uprostřed kostky a to z důvodů rozdílné relativní hmotnosti jednotlivých stran kostky...

Pro příklad bych uvedl teoretickou kostku která má pouze hodnotu 6 a na protější straně hodnotu 1(zbylé strany jsou "prázdné"), tak pokud bychom tuto kostku rozřízli v půli, tak část s hodnotou "6" bude lehčí než část s hodnotou "1" a to v důsledku úbytku materiálu při výrobě "ďolíčků" představujících hodnotu(pokud se jedná o kostku která má hodnoty zobrazeny například "puntíky" tak bude opět jedna z částí nepatrně těžší a to v důsledku přidání barviva, které musí mít rozdílnou hustotu než tělo kostky a tím pádem i hmotnost).

V obojích těchto případech se však jedná o velmi malé hodnoty, které by se mohli na pravděpodobnosti hodu jednotlivých hodnot projevit prakticky jen v ideálních podmínkách...

U kostky s "ďolíčky" s hranami 1x1x1cm, je posun těžiště na všech třech osách v rozmezí 0.02mm - 0.004 mm, u kostky s graficky znázorněnými hodnotami("puntíky") by se posun těžiště pohyboval v hodnotách okolo 0.000001mm.

Cinknutá kostka

Cinknutá kostka je taková hrací kostka, která je nedovoleným způsobem upravená tak, aby některá hodnota padala častěji, nebo méně častěji, než to odpovídá obvyklé pravděpodobnosti.

Metody jak toho dosáhnout jsou různé. Je možné některé hrany udělat ostřejší nebo kulatější, kostka nemusí mít tvar pravidelné krychle ale je neznatelně zdeformovaná. Pokud kostka není průhledná, je možné do ní přidat závaží a změnit tak těžiště kostky. Je možno vytvořit tak „vyhrávací kostky“, kde častěji padá určitá hodnota nebo „prohrávací kostky“, kde naopak některá hodnota padá velmi málo.

Jsou i důmyslnější metody. Některé kostky mají v rezervoáru uprostřed kostky kapku rtuti. Tento rezervoár je kapilárou spojen s jiným rezervoárem, který se nachází blízko stěny kostky. Poklepáním kostkou o stůl se kapka rtuti může stěhovat sem a tam a tak v průběhu hry měnit vlastnosti kostky.

Existují také duté kostky. V dutině je malé závaží a polotuhá substance. Obvykle je to vosk, jehož bod tání je nižší než teplota lidského těla. To dovoluje hráči měnit umístění závaží během hry například tím, že na kostku dýchá nebo zahřeje kostku v dlani. Vosk změkne a závaží klesne k spodní stěně. Opačná stěna pak má větší pravděpodobnost, že při hodu zůstane nahoře.

Méně obvyklou metodou je použití magnetu ukrytého v kostce spolu s elektrickým vedením ukrytím v hracím stole.

V kasinu se používají acetátové průhledné kostky, které je těžké podobným způsobem „cinknout“.

Kostky jinak než 1 až 6

Různé druhy hracích kostek

Stěny hrací kostky jsou obvykle označeny nepřerušovanou sérií celých čísel, začínají od jedničky (nebo také nuly). Hodnoty jsou vyznačeny tečkami nebo čísly.

  • barevné kostky - používají se často u her pro malé děti, které ještě neumí počítat. Ve hře se postupuje na nejbližší políčko vržené barvy (dětské Člověče, nezlob se!)
  • pokerové kostky, které mají symboly známé z karet, kterými se hraje poker (devítka, desítka, spodek, královna, král a eso)
  • kostky s písmeny - různé jazykové hry (např. Ámos, Boggle)
  • dvojité kostky
  • náhodné směry - kostky mají na každé ploše šipku, výsledkem hodu je náhodný směr (např. Mississippi Queen)
  • různé symboly - moderní, převážně válečné a fantasy hry (např. Fudge kostky se symboly +, - a prázdná stěna)

Kostky jiné než krychle

Nekrychlové kostky - krystalové kostky

Mnohostěnná kostka je hrací kostka, která má více nebo méně než šest stěn. Tyto kostky jsou nejčastěji používány v RPG a válečných hrách, ale setkáme se s nimi i jako s pomůckami při předpovídání budoucnosti nebo jiných okultních praktikách.

Nejčastěji jsou používána platónská tělesa (4, 6, 8, 12, a 20 stěn). Jiné tvary mohou mít 3, 5, 7, 10, 14, 16, 24, 30, 34, 50, nebo 100 stěn.

Hry s kostkami

Odkazy

Reference

  1. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her – Hry v klubovně. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Hry s kostkami, s. 372. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu hrací kostka na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA