Jaroslav Procházka (1897): Porovnání verzí
+ kat |
m napřímení odkazu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=rektorovi UK a armádním generálov|stránka=Procházka}} |
{{Různé významy|tento=rektorovi UK a armádním generálov|stránka=Procházka}} |
||
'''Jaroslav Procházka''' ([[26. červen|26. června]] [[1897]] v [[Plzeň|Plzni]] – [[7. srpen|7. srpna]] [[1980]] v [[Praha|Praze]]) byl český právník ([[JUDr.]]), profesor a rektor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], osvětový důstojník, [[armádní generál]] a náčelník Generálního štábu [[Československá armáda|Československé armády]], komunistický [[publicista]] a [[překladatel]], člen korespondent [[Československá akademie věd|ČSAV]], bratr [[Vladimír Procházka|Vladimíra Procházky]]. |
'''Jaroslav Procházka''' ([[26. červen|26. června]] [[1897]] v [[Plzeň|Plzni]] – [[7. srpen|7. srpna]] [[1980]] v [[Praha|Praze]]) byl český právník ([[Doktor práv|JUDr.]]), profesor a rektor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], osvětový důstojník, [[armádní generál]] a náčelník Generálního štábu [[Československá armáda|Československé armády]], komunistický [[publicista]] a [[překladatel]], člen korespondent [[Československá akademie věd|ČSAV]], bratr [[Vladimír Procházka|Vladimíra Procházky]]. |
||
Byl [[Československé legie|československý legionář]] v Rusku a [[Francie|Francii]]. Od roku [[1921]] psal politicky. Od roku [[1925]] byl člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (1945–1952 v [[ÚV KSČ]]), od roku [[1931]] pobýval v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde překládal díla [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]], od té doby do roku [[1945]] také člen [[Komunistická strana Sovětského svazu|VKS(b)]]. Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový [[důstojník]] v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na [[Ministerstvo národní obrany|ministerstvu národní obrany]] (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety [[1950]]–[[1952]] náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru [[Rudá armáda|sovětské armády]]. Nejspíše měl také podíl na odsouzení [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]].<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/117525</ref> |
Byl [[Československé legie|československý legionář]] v Rusku a [[Francie|Francii]]. Od roku [[1921]] psal politicky. Od roku [[1925]] byl člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (1945–1952 v [[ÚV KSČ]]), od roku [[1931]] pobýval v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde překládal díla [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]], od té doby do roku [[1945]] také člen [[Komunistická strana Sovětského svazu|VKS(b)]]. Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový [[důstojník]] v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na [[Ministerstvo národní obrany|ministerstvu národní obrany]] (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety [[1950]]–[[1952]] náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru [[Rudá armáda|sovětské armády]]. Nejspíše měl také podíl na odsouzení [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]].<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/117525</ref> |
||
Verze z 1. 11. 2012, 21:49
Jaroslav Procházka (26. června 1897 v Plzni – 7. srpna 1980 v Praze) byl český právník (JUDr.), profesor a rektor Univerzity Karlovy, osvětový důstojník, armádní generál a náčelník Generálního štábu Československé armády, komunistický publicista a překladatel, člen korespondent ČSAV, bratr Vladimíra Procházky.
Byl československý legionář v Rusku a Francii. Od roku 1921 psal politicky. Od roku 1925 byl člen KSČ (1945–1952 v ÚV KSČ), od roku 1931 pobýval v Sovětském svazu, kde překládal díla Karla Marxe a V. I. Lenina, od té doby do roku 1945 také člen VKS(b). Během druhé války využil svoje zkušenosti jako osvětový důstojník v československé armádě, v osvětové kariéře pokračoval po válce na ministerstvu národní obrany (od 1945 náčelník Hlavní správa výchovy a osvěty, o tři roky později politicko-právní poradce ministra), mezi lety 1950–1952 náčelník generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se zasloužil o reorganizaci čs. armády po vzoru sovětské armády. Nejspíše měl také podíl na odsouzení Heliodora Píky.[1]
Poté opustil aktivní službu a byl jmenován profesorem Vysoké školy politických a hospodářských věd a UK. Jeho obory byly dějiny KSSS a mezinárodního dělnického hnutí, dějiny československých jednotek za druhé světové války. V letech 1958/1959–1965/1966 byl rektorem UK.
Pocty
V roce 1962 byl jmenován členem korespondentem ČSAV, v roce 1963 mu byl udělen Řád republiky. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů.
Reference
Literatura
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Procházka (1897)
- Procházka Jaroslav, *1897 in Příruční slovník naučný, díl III. s. 725
