Velký Kavkaz: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
m -neexistující soubor
Reaperbot (diskuse | příspěvky)
m subst šablony {{mnm}} dle požadavku
Řádek 22: Řádek 22:
Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u [[Tamanský poloostrov|Tamanského poloostrova]], který poblíž jihoruského města [[Novorossijsk]] odděluje [[Černé moře|Černé]] a [[Azovské moře]], na východě jej zakončuje [[Apšeronský poloostrov|poloostrov Apšeronský]] s ázerbájdžánskou metropolí [[Baku]], vybíhající do [[Kaspické moře|Kaspického moře]].
Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u [[Tamanský poloostrov|Tamanského poloostrova]], který poblíž jihoruského města [[Novorossijsk]] odděluje [[Černé moře|Černé]] a [[Azovské moře]], na východě jej zakončuje [[Apšeronský poloostrov|poloostrov Apšeronský]] s ázerbájdžánskou metropolí [[Baku]], vybíhající do [[Kaspické moře|Kaspického moře]].
[[Soubor:View on Caucasus.jpg|thumb|left|380px|Hlavní kavkazský hřbet. Pohled z jihu na vrcholy s ledovci.]]
[[Soubor:View on Caucasus.jpg|thumb|left|380px|Hlavní kavkazský hřbet. Pohled z jihu na vrcholy s ledovci.]]
Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-balkarské republiky]] a celé [[Rusko|Ruské federace]] je 5 642 m vysoký [[Elbrus]]. Dalšími hlavními vrcholy jsou [[Dychtau]] (5 203 m), potom [[Šchara]] (5 201 m), která je nejvyšším bodem [[Gruzie]], a [[Kazbek]] (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství [[ledovec|ledovců]], které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající [[srážky|srážkami]] (v [[Abcházie|Abcházii]] místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě [[les|zalesněná]] (listnaté lesy do 1500{{mnm}}, výše jehličnaté, pak [[polonina]]). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.
Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-balkarské republiky]] a celé [[Rusko|Ruské federace]] je 5 642 m vysoký [[Elbrus]]. Dalšími hlavními vrcholy jsou [[Dychtau]] (5 203 m), potom [[Šchara]] (5 201 m), která je nejvyšším bodem [[Gruzie]], a [[Kazbek]] (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství [[ledovec|ledovců]], které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající [[srážky|srážkami]] (v [[Abcházie|Abcházii]] místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě [[les|zalesněná]] (listnaté lesy do 1500 [[nadmořská výška|m n. m.]], výše jehličnaté, pak [[polonina]]). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.


:¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.
:¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.
Řádek 29: Řádek 29:
V podélném (severozápado - jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:
V podélném (severozápado - jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:
* Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
* Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
** [[hlavní kavkazský hřeben|hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben]] s výškou přes 3 500{{mnm}} a nejvyšším vrcholem [[Šchara]]
** [[hlavní kavkazský hřeben|hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben]] s výškou přes 3 500 [[nadmořská výška|m n. m.]] a nejvyšším vrcholem [[Šchara]]
** na severní straně paralelně s ním probíhající [[boční kavkazský hřbet]] s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou [[Elbrus]]
** na severní straně paralelně s ním probíhající [[boční kavkazský hřbet]] s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou [[Elbrus]]
* Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
* Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:

Verze z 30. 10. 2012, 21:07

Šablona:Infobox reliéf Velký Kavkaz (rusky Большой Кавказ, Bol'šoj Kavkaz, gruzínsky დიდი კავკასიონი, Didi Kavkasioni, azersky Böyük Qafqaz) je severní a vyšší část kavkazského horského systému.

Geografický popis

Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.

Hlavní kavkazský hřbet. Pohled z jihu na vrcholy s ledovci.

Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5 642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5 203 m), potom Šchara (5 201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná (listnaté lesy do 1500 m n. m., výše jehličnaté, pak polonina). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.

¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.

Členění

V podélném (severozápado - jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:

  • Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
  • Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
    • Skalistý hřbet (rusky Скалистый хребет, 3300-3600 m)
    • Pastevní hřbet (rusky Пастбищный хребет, 1200-1500 m) - mezi Skalistým hřbetem a Černými horami
    • Černé hory (rusky Лесистый хребет, 600-1300 m) - hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18 - 64 km od hlavního hřebene
  • Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu.

Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části:

Podnebí

Hlavní kavkazský hřeben, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7 až 8 °C teplejší než v Předkavkazsku).

Komunikace

Přes hlavní kavkazský hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem u Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje AlagirKutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

Zasněžené vrcholy Velkého Kavkazu. Pohed z jižní, gruzínské strany.

Související články