Dobronín: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Verze 9222049 uživatele NiederlandeFW (diskuse) zrušena - bez zdroje, záležitost uvedena v textu pod Budínkou
Řádek 31: Řádek 31:
| nad.výš = 475
| nad.výš = 475
}}
}}
Obec '''Dobronín''' ({{vjazyce|de}} ''Dobrenz'') se nachází 11 km severo-severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]], v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1934 obyvatel. V německé Sicndorfu byl masakr civilistů sudetoněmeckých (19.05.1945) dopustil českými partyzány komunistických. Městská rada a místní komunisté bojovali 2012 proti pomníku. Pro bývalé obyvatele Dobronín jako "krevní vesnice" od roku 1946.
Obec '''Dobronín''' ({{vjazyce|de}} ''Dobrenz'') se nachází 11 km severo-severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]], v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1934 obyvatel.


== Název ==
== Název ==

Verze z 28. 10. 2012, 16:53

Šablona:Infobox české obce a města Obec Dobronín (německy Dobrenz) se nachází 11 km severo-severovýchodně od Jihlavy, v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1934 obyvatel.

Název

Název Dobronín má také lidovou variantu Dobrodín. Původ jména má dvě varianty, buď vzniklo jako přivlastňovací jméno od jména Dobroň, nebo se název odvozuje od dobrodiní.[1] V roce 1351 obec nesla název Dobrans, 1410 Dobronyn, 1411 Dobronytz, 1468 Dobronin, 1493 Dobrans, 1501 Dobronín, 1536 Dobrodinie, 1543 Dobronin, 1597 Dobroninie, 1654 Dobronín, Dobrans, 1787 Dobrenz a roku 1843 Dobrenz, Dobrodjn.[1]

Historie

O osadě Dobrenz jsou zmínky již v roce 1233.[2] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351 v listině Ješka Ptáčka z Pirkštejna.[3] Ves patřila k střítežského panství pánů z Lipé. Podle pověsti tu v místech tzv. Šicndorfu stála ve 13. století tvrz, která strážila obchodní stezku. Majitelem měl být pan Šic z Drahenic. Tvrz měla stát poblíž zdejšího mlýna (později Cubertova). Voda kolem něj tvořila zdání, že se jedná o vodní pevnost. Již v roce 1310 je zřejmé, že tu stála též druhá osada s názvem Dobrans. Tu v roce 1351 koupil Čeněk z Lipé od měšťana Thunlína z Německého Brodu.[4] Další zmínka o Šicndorfu pochází z roku 1386. Tvrz v roce 1424 vypálili husité.[4] V roce 1441 získala ves významné právo odúmrtě od Jana Leskovce z Haslavy. V roce 1467 Trčkové z Lípy koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku 1483 se za majitele počítal Zich Kobík z Opatova,[5] kteří zároveň byli vlastníky Německého Šicendorfu. V letech 1512 - 1515 obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku 1536 Dobronín a Střítež Jihlavě. V roce 1596 Jihlava nakoupila i Štoky, čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf, avšak Dobronín podle kupní listiny z roku 1597 patřil Hertvíku Žejdlicovi ze Šenfeldu jakou část panství Polná-Přibyslav, kde zůstal až do roku 1850.[5] V roce 1891 vznikl spolek Dělnická beseda, o roku později Hospodářský spolek a roku 1898 sbor dobrovolných hasičů.[5] V letech 1869-1921 nesla obec název Dobrodín.[6] V letech 1869-1880 spadal Dobronín pod okres Polná, v letech 1880-1910 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův) a od roku 1961 pod okres Jihlava.[6]

V obci vyvíjela činnost Národní jednota pošumavská (NJP), která se snažila "počešťovat" obec s většinovým německým obyvatelstvem. NJP podpořila vznik menšinové české školy.

Druhá světová válka

V průběhu druhé světové války došlo (stejně jako u mnoha podobných případů česko-německých národnostních enkláv v době Protektorátu) k růstu národnostního napětí. Jeden z největších konfliktů byl hned v březnu 1939, kdy německy mluvící obyvatelé napadli a zdevastovali českou základní školu v Dobroníně a pokusili se přitom lynčovat českého učitele, čemuž zabránili rychle se sběhnuvší čeští sedláci. Po tomto konfliktu byla tato česká škola zrušena. Dobronín poté místní nacisté označili za „bolševickou vesnici“ a mnoho údajných „komunistů“ skončilo v koncentračních táborech. K dalšímu růstu napětí přispěla vedlejší vesnice Bergersdorf (dnes Kamenná), které v roce 1943 udělil generál a Obergruppenführer SS Gottlob Berger titul "vzorové vesnice SS" - jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob. Po skončení války, konkrétně dne 19. května 1945, pak mělo být na louce zvané „Budínka“ (mezi obcí Dobronín a místní částí Nové Dvory města Polná) zavražděno až 17 občanů německé národnosti. Tuto událost dokládá deska ve farním kostele ve Ždírci, kde je pod velkým křížem (jenž přežil několik požárů) umístěna pamětní deska s nápisem „Památce a vzpomínce našim otcům, kteří zemřeli v květnu 1945. Příbuzní“. Tuto událost již od poloviny roku 2009 prošetřuje Krajské státní zastupitelství v Brně, od roku 2010 vede vyšetřování události Krajské ředitelství Policie ČR se sídlem v Jihlavě.[7][8]. V srpnu 2010 došlo na označeném místě k archeologicko-kriminalistickému odkrytí zeminy a skutečně byly nalezeny lidské ostatky, ovšem jen šesti těl. V prosinci 2010 antropologický průzkum zvýšil počet obětí na nejméně 13 osob ve věku 30-60let, všichni muži.[9]

Současný Dobronín vznikl 14. prosince 1948 spojením dvou původně německých vesnic – Dobronína (Dobrenz) a Německého Šicendorfu (Deutsch Schützendorf).[2]

Geografie

Druhá největší obec v Mikroregionu Polensko se rozkládá 12 km severovýchodně od Jihlavy a 5 km západně od Polné podél silnice II. třídy č. 348. Obcí se vinou čtyři potoky: Zlatý, Ždírecký, Mlýnský a Zvonějovský, na kterém je asi 1 - 2 km od obce kaskáda rybníku – Na Hrázi, Horní a Trnovka. Přímo v obci se nacházejí 3 rybníky, Valchař, Návesní a Cubertův. Další rybník, Holotympl, je vzdálen 1 km jižně a patří mezi rybáři vyhledávané oblasti. Nachází se v nadmořské výšce 475 metrů.

Obec má dvě místní části Filipovské Chaloupky a Cihelna.

Pamětihodnosti

  • Kaplička na cestě směrem na Štoky – státem chráněná památka, pochází z 19. století[5]

Ekonomika a doprava

Zdejší železniční stanice, jež vznikla dne 20. ledna 1871 a vešla ve známost v druhé polovině 20. století pod názvem Polná – Štoky, patří mezi důležité stanice na trati PrahaHavlíčkův BrodJihlavaZnojmo, nese číslo 225.[10] Lokální trať Dobronín – Polná dlouhá 6 km byla v provozu v letech 19041985,[3] v současnosti se po trati prohání v letních měsících historické stroje. Z původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v Německém Šicendorfu vznikly v roce 1876 sklárny a brusírna. Známé byly zejména díky broušenému českému olovnatému křišťálu. Jihlavské sklárny Bohemia, a. s. však byly v roce 2007 uzavřeny[3] a 21. srpna 2010 dokonce vyhořely. Sídlí tu firma Agropodnik Jihlava, a. s. zabývající se zemědělstvím a výrobou bionafty, dvě společnosti vyrábějící karton, truhlářství, zámečnictví, dvě autoopravny. Okolní půdu obdělávají místní akciová společnost Dobrosev, jež se stala největším zemědělským podnikem v mikroregionu,[2] a zemědělské družstvo Dobronín. Ranč Ztracená podkova se věnuje chovu koní.[10]

Sport a kultura

V místě se provozují dvě fotbalová hřiště, z nichž jedno pokrývá trávník, pět kurtů určený pro tenis a volejbal, u zdejší základní školy se vybudovalo hřiště pro plážový volejbal. Obec se proslavila především ve volejbalových kruzích díky pořádání každoročního mezinárodního volejbalového turnaje juniorek, jehož tradice vznikla v roce 1992. Od roku 1997 se zde pořádá Noční volejbalový turnaj smíšených družstev.[2]

Ochotnické divadlo tu hraje soubor „Zmatkaři“, jejichž představení se uvádějí dvakrát ročně v dobronínském kulturním domě. Tento spolek svou obec reprezentuje na různých festivalech ametérských divadel a získal na nich několik ocenění.[3]

Sbor dobrovolných hasičů každoročně pořádá soutěž "O pohár starosty obce". Sbor má družstvo mužů a žen. Od roku 2006 se podařilo obnovit práci s mládeží.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

V obci stojí 399 domů.[2]

Základní školu navštěvuje 350 žáků, mateřskou školu 75 dětí.[2] Funguje zde malé zdravotnické středisko a úřadovna České pošty, kterou zde založili v 1. srpna 1890.[5] Služby tu poskytují kadeřnictví a kosmetika. V Dobroníně můžeme najít čtyři restaurační zařízení, dva obchody s potravinami a jeden s textilem. Ve zdejší poobočce domova důchodců ve Ždírci bydlí 28 seniorů, provozovna má být v blízké době zrušena. Sbor dobrovolných hasičů místní založili v roce 1896.[2]

Vývoj počtu obyvatel Dobronína[2][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1902 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2006
Počet obyvatel 708 942 1193 1254 613 1169 1376 1526 1257 1437 1502 1608 1757 1905 1920 1934

Části

Německý Šicendorf

Německý Šicendorf (něm. Deutsch Schützendorf, též Německý Šicndorf, na levém břehu Zlatého potoka s vlakovou stanicí), též označovaný jako Šicndorf v roce 1625 koupil jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 jej vlastnili Jan Pachta z Rájova.[5] Roku 1725 se stal majetkem spolu s panstvím Střítež litoměřického biskupa Mořice Adolfa Saského.[5] V roce 1748 patřil knížeti Josefu Karlu Palmovi z Guldenfingenu, jehož rod se hlásil k majitelům vsi až do roku 1840, kdy jej prodal rodu Hohenzollernů. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Roku 1874 tu podnikatel Jaroslav Pittner postavil továrnu na výrobu provazů, kterou po zániku přestavěl na sklárny a brusírnu.[12]

Filipovské Chaloupky

Filipovské Chaloupky (něm. Philippsdorf) vznikly v roce 1733 jako původní německá osada, založil je hrabě Filip Ludvík ze Sinzendorffu, od jehož jména pochází i původní název „Filippsdorf“.[2] Nacházejí se 3 km jihozápadním směrem od Polné. Obec byla osídlena českými občany po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945. V současné době tu bydlí v 17 staveních 36 obyvatel. Asi kilometr od obce u silnice na Polnou stojí památná borovice.

Podle sčítání obyvatelstva v roce 1869 byly místní částí Dobronína s názvem Filipov, v roce 1880 se neuvádí, v roce 1890 spadaly pod názvem Chaloupky opět pod Dobronín, v letech 1990-1921 nesly název Filip a patřily pod Dobronín, v letech 1921-1930 se staly osadou Dobronína a v pozdějších sčítáních se již neuvádí jako osada.[13]

Dobronín - Cihelna

Založil ji v roce 1888 podnikatel Jaroslav Pittner z Polné a vystavěl zde parostrojní cihelnu.[2] Osada se nachází 2 km od Polné směrem na Dobronín. Pro zaměstnance nechal vystavět několik obytných domků. V současnosti zde žije v 5 domech 17 obyvatel. Sídlí zde podnik na výrobu biolihu.

Odkazy

Související články

Reference

  1. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 409. 
  2. a b c d e f g h i j PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Dobronín, s. 7-10.
  3. a b c d PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Dobronín, s. 46-47. 
  4. a b HOLÝ, Ivan. Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. Brno: Ivan Holý, 2012. 73 s. ISBN 978-80-260-1786-8. Kapitola Dobronín, s. 25–26. 
  5. a b c d e f g PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Šicendorf, s. 1. 
  6. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 100. 
  7. Michal Kolařík, Miroslav Mareš; Louka u Dobronína ukrývá masový hrob, jihlavsky.denik.cz, 23. července 2009
  8. Tajemství Budínky: česká louka, německý hrob, jihlavske-listy.cz, 26. října 2009
  9. Eliška Kolínková, V masovém hrobě leželo nejméně 13 lidí, idnes.cz, 3. prosince 2010
  10. a b DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Dobronín, s. 46–47. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 564-565. 
  12. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Šicendorf, s. 27. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 130. 

Literatura

  • CÍLA, Richard. 100 let místní dráhy Dobronín. Polná: Linda, 2004. 110 s. ISBN 80-239-4393-6. 
  • 30 let ledního hokeje v Dobroníně 1951-1981. Dobronín: Oddíl ledního hokeje, 1982. 66 s. 
  • KENNEL, Herma. Bergersdorf. Praha: Paseka, 2011. 324 s. ISBN 978-80-7432-103-0. 
  • KUBA, Walter. Historie skláren v Dobroníně. Jihlava: Sklárny Bohemia, 1998. 32 s. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobronín na Wikimedia Commons