Alija mládeže: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Náhrada Youth_Aliyah_by_plane_stamp.jpg -> Stamp_of_Israel_-_Youth_Aliyah_-_10mil.jpg (Trijnstel: File renamed: File renaming criterion #6: Harmonize file names of a set of images (so that only one part of…
m Náhrada Youth_Aliyah_by_ship_stamp.jpg -> Stamp_of_Israel_-_Youth_Aliyah_-_5mil.jpg (Trijnstel: File renamed: File renaming criterion #6: Harmonize file names of a set of images (so that only one part of a…
Řádek 10: Řádek 10:
| width = 150
| width = 150
| header = Izraelské poštovní známky připomínající Aliju mládeže před a po vyhlášení izraelské nezávislosti
| header = Izraelské poštovní známky připomínající Aliju mládeže před a po vyhlášení izraelské nezávislosti
| image1 = Youth Aliyah by ship stamp.jpg
| image1 =Stamp_of_Israel_-_Youth_Aliyah_-_5mil.jpg
| alt1 = Alija mládeže lodí
| alt1 = Alija mládeže lodí
| image2 =Stamp_of_Israel_-_Youth_Aliyah_-_10mil.jpg
| image2 =Stamp_of_Israel_-_Youth_Aliyah_-_10mil.jpg

Verze z 24. 10. 2012, 23:54

První německá alija mládeže, kráčející do kibucu Ejn Charod

Alija mládeže (hebrejsky: עלית הנוער, Alijat ha-no'ar, anglicky: Youth Aliyah) je židovská organizace, která před nacisty během existence nacistického Německa zachránila na 22 tisíc dětí. Organizace zařídila jejích přesídlení do kibuců a mládežnických vesnicmandátní Palestině a později Izraeli.

Historie

Organizace byla založená roku 1933 Rechou Freierovou a její nápad následně podpořila Světová sionistická organizace. Sama Freierová dohlížela na aktivity organizace v Německu, zatímco v Jeruzalémě měla tuto činnost na starosti Henrietta Szoldová.

<div class="thumbinner" style=" width:Chyba Lua v modulu Modul:Image na řádku 22: attempt to index local 'fileTitle' (a nil value).px">
{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}

Henrietta Szoldová byla původně skeptická k nápadu Rechy Freierové, aby byli němečtí mládežníci po absolvování základních škol posíláni do pionýrských výcvikových programů v mandátní Palestině. Domnívala se totiž, že Německo může židovským dětem poskytnout lepší výukové možnosti. Vzestup nacismu a následné přijetí Norimberských zákonů ji však přesvědčili o opaku. Dne 31. března 1936 bylo židovským dětem zakázáno studovat na základních školách.[1]

Po krátkém výcviku v Německu byli mládežníci z Alije mládeže umístěni dva roky do kibuců, kde se učili hebrejštině a farmaření. Jednou z prvních společných osad, která tyto skupiny hostila byl kibuc Ejn CharodJizre'elském údolí.[1]

Před vypuknutím druhé světové války, kdy již bylo obtížnější získat imigrační potvrzení do mandátní Palestiny, přišli londýnští aktivisté Alije mládeže s prozatímním řešením, spočívajícím ve výcviku mládeže v některé zemi mimo nacistické Německo před samotnou imigrací do Palestiny. Spojené království tehdy souhlasilo s přijetím 10 tisíc ohrožených dětí, z nichž některé patřily do skupin Alije mládeže.[2]

Po holocaustu a druhé světové válce byli do Evropy posláni emisaři, kteří měli nalézt přeživší děti ve shromažďovacích táborech pro přemístěné osoby (Displaced persons camps). Děti z východní Evropy byly přestěhovány do západní, neboť panovala obava, že by jejich pozdější evakuace z komunistických zemí mohla být komplikovaná. Došlo též k otevření kanceláře Alije mládeže v Paříži.[3]

Později se stala Alija mládeže oddělením Židovské agentury.[4] Během let přivedla organizace do Izraele mladé lidi ze severní Afriky, střední a východní Evropy, Latinské Ameriky, Sovětského svazu a Etiopie.[4]

Ocenění

  • V roce 1958 byla Alije mládeže udělena Izraelská cena za přínos vzdělání.[5] Šlo o první případ, kdy byla Izraelská cena udělena organizaci.

Ředitelé

Řediteli Alije mládeže byli po vzniku Izraele například Me'ir Gottesman (1978–1984), Uri Gordon či Eli Amir.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Alija mládeže na Wikimedia Commons

Reference

  1. a b Rescue Jewish Youth! A Message from Henrietta Szold, January 1936. The Jewish Agency-Youth Aliyah Bulletin. Leden 1987. (anglicky) 
  2. MICHAELIS-STERN, Eva. Last Train to London. The Jewish Agency-Youth Aliyah Bulletin. Leden 1987. (anglicky) 
  3. KOL, Moshe. 40 Years of Friendship. The Jewish Agency-Youth Aliyah Bulletin. Leden 1987. (anglicky) 
  4. a b GRIVER, Simon. Youth Aliyah marks 70 years of rescuing children at risk [online]. Jewish Weekly, 2003-05-23 [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Israel Prize recipients in 1958 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články

Externí odkazy