Vteřina: Porovnání verzí
→Etymologie: link: tercja |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám af:Boogsekonde |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
[[Kategorie:Jednotky rovinného úhlu]] |
[[Kategorie:Jednotky rovinného úhlu]] |
||
[[af:Boogsekonde]] |
|||
[[ar:ثانية قوسية]] |
[[ar:ثانية قوسية]] |
||
[[ast:Segundu sexaxesimal]] |
[[ast:Segundu sexaxesimal]] |
Verze z 23. 10. 2012, 18:37
Vteřina je jednou z jednotek úhlu (1/60 úhlové minuty).[1] Pro úhlovou vteřinu se používá značka “. Stejná značka se používá i pro palec.
V běžném jazyce se stejným slovem označuje i jednotka času, jejíž odborný název je sekunda.[1][2]
Etymologie
Název sekunda, což je latinská řadová číslovka s významem druhá, je odvozen od toho, že se jedná po minutách o druhé dělení hodiny – latinsky pars minuta secunda. (Minuta tak byla pars minuta prima – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. pars minuta tertia, dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v polštině tercja či v arabštině ثالثة, tálita.)
Výraz vteřina poprvé použil tepelský premonstrát Vojtěch Sedláček v roce 1822 v díle Základy měřictví čili geometrie. Jde o jeho neologismus, nápodobu slova sekunda utvořenou ze staročeské řadové číslovky vterý (viz též heslo Úterý) - ta byla z češtiny vytlačena slovem druhý (od druh, kamarád). Má se za to, že Sedláček znal slovo vterý z Rukopisu královédvorského, zveřejněného v roce 1817, a že jeho pravděpodobný autor Václav Hanka toto slovo nejspíše (znovu)vytvořil podle dosud živého ruského slova vtoroj téhož významu. [3][4][5][6]
Odkazy
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Reference
- ↑ a b Vyhláška č. 264/2000 Sb. o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování
- ↑ Směrnice EU 80/181/EEC - http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1980L0181:20090527:cs:PDF
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1971. 868 s. ISBN není. Kapitola "úterý", "vteřina", s. 671, 703.
- ↑ http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#vts
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3045
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5967