Theodoros Kolokotronis: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: fr:Theódoros Kolokotrónis je dobrý článek
m napřímení odkazu
Řádek 2: Řádek 2:
'''Theodoros Kolokotronis''', [[Řečtina|řecky]] ''Θεόδωρος Κολοκοτρώνης'' ([[3. duben|3. dubna]] [[1770]] – [[4. únor|4. února]] [[1843]]) byl [[Řecko|řecký]] [[vojevůdce]], klíčová postava [[Řecká osvobozenecká válka|řecké osvobozenecké války]] v [[19. století]], jejímž cílem byl boj proti [[Turecko|turecké]] nadvládě. Je řeckým národním hrdinou, v anketě [[Velcí Řekové]] se roku [[2009]] umístil na třetím místě.
'''Theodoros Kolokotronis''', [[Řečtina|řecky]] ''Θεόδωρος Κολοκοτρώνης'' ([[3. duben|3. dubna]] [[1770]] – [[4. únor|4. února]] [[1843]]) byl [[Řecko|řecký]] [[vojevůdce]], klíčová postava [[Řecká osvobozenecká válka|řecké osvobozenecké války]] v [[19. století]], jejímž cílem byl boj proti [[Turecko|turecké]] nadvládě. Je řeckým národním hrdinou, v anketě [[Velcí Řekové]] se roku [[2009]] umístil na třetím místě.


Do odboje proti Turkům se Kolokotronis zapojil již ve svých patnácti letech, kdy vedl [[Guerilla|guerillovou]] bojůvku na [[Peloponés|Peloponésu]]. Pak působil jako [[korzár]] a nechal se naverbovat do ruské i britské armády, kde získal mnoho vojenských zkušeností. Posléze ho oslovily ideje [[Francouzská revoluce|Francouzské revoluce]], vrátil se na [[Peloponés]] (nazývaný tehdy Morea) a ve svých padesáti letech obnovil odboj proti [[Osmanská říše|osmanské]] nadvládě. Tehdy získal přezdívku ''Stařec z Moreje''.
Do odboje proti Turkům se Kolokotronis zapojil již ve svých patnácti letech, kdy vedl [[Guerilla|guerillovou]] bojůvku na [[Peloponés|Peloponésu]]. Pak působil jako [[korzár]] a nechal se naverbovat do ruské i britské armády, kde získal mnoho vojenských zkušeností. Posléze ho oslovily ideje [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]], vrátil se na [[Peloponés]] (nazývaný tehdy Morea) a ve svých padesáti letech obnovil odboj proti [[Osmanská říše|osmanské]] nadvládě. Tehdy získal přezdívku ''Stařec z Moreje''.


Roku [[1821]] velel řeckým povstaleckým silám v první větší vítězné bitvě - u Valtetsi, následované osvobozením [[Tripolis|Tripolisu]] (po němž se odehrál obrovský masakr Turků a [[Židé|Židů]]). Roku [[1822]] porazil vojska Mahmuda Dramali Paši v bitvě u [[Dervenakia]]. Toto vítězství spustilo všeobecné lidové povstání Řeků, které skončilo vítězstvím.
Roku [[1821]] velel řeckým povstaleckým silám v první větší vítězné bitvě - u Valtetsi, následované osvobozením [[Tripolis|Tripolisu]] (po němž se odehrál obrovský masakr Turků a [[Židé|Židů]]). Roku [[1822]] porazil vojska Mahmuda Dramali Paši v bitvě u [[Dervenakia]]. Toto vítězství spustilo všeobecné lidové povstání Řeků, které skončilo vítězstvím.

Verze z 23. 10. 2012, 10:50

Theodoros Kolokotronis

Theodoros Kolokotronis, řecky Θεόδωρος Κολοκοτρώνης (3. dubna 17704. února 1843) byl řecký vojevůdce, klíčová postava řecké osvobozenecké války v 19. století, jejímž cílem byl boj proti turecké nadvládě. Je řeckým národním hrdinou, v anketě Velcí Řekové se roku 2009 umístil na třetím místě.

Do odboje proti Turkům se Kolokotronis zapojil již ve svých patnácti letech, kdy vedl guerillovou bojůvku na Peloponésu. Pak působil jako korzár a nechal se naverbovat do ruské i britské armády, kde získal mnoho vojenských zkušeností. Posléze ho oslovily ideje Francouzské revoluce, vrátil se na Peloponés (nazývaný tehdy Morea) a ve svých padesáti letech obnovil odboj proti osmanské nadvládě. Tehdy získal přezdívku Stařec z Moreje.

Roku 1821 velel řeckým povstaleckým silám v první větší vítězné bitvě - u Valtetsi, následované osvobozením Tripolisu (po němž se odehrál obrovský masakr Turků a Židů). Roku 1822 porazil vojska Mahmuda Dramali Paši v bitvě u Dervenakia. Toto vítězství spustilo všeobecné lidové povstání Řeků, které skončilo vítězstvím.

V letech 1823-1825 se zapojil do občanské války, kdy se proti sobě postavily znesvářené řecké skupiny (Kolokotronis stál na straně prorusky orientovaného premiéra Ioannise Kappodistriase proti Otovi I. Řeckému). Prohrál a byl se svými spolubojovníky uvězněn na ostrově Hydra a odsouzen k smrti. Nakonec byl však omilostněn.

Literatura

  • David Brewer, The Greek War of Independence: The Struggle for Freedom from Ottoman Oppression and the Birth of the Modern Greek Nation, New York, The Overlook Press, 2001, 393 p.

Externí odkazy

Šablona:Link GA