Tišice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
- spam
souradnice
Řádek 10: Řádek 10:
| obyvatelé =2018
| obyvatelé =2018
| obyv.datum = 31. 3. 2012
| obyv.datum = 31. 3. 2012
| zeměpisná šířka = 50.2697458
| zem.šíř = N 50° 15' 37.928"
| zeměpisná délka = 14.5543122
| zem.dél = E 14° 33' 28.208"
| PSČ = 277 15
| PSČ = 277 15
| početzsj = 4
| početzsj = 4
Řádek 110: Řádek 110:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}



{{Okres Mělník}}{{InfoAktual|2010}}
{{Okres Mělník}}{{InfoAktual|2010}}

Verze z 13. 10. 2012, 22:33

Šablona:Infobox české obce a města

Obec Tišice se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Rozkládá se asi jedenáct kilometrů jihovýchodně od Mělníka a tři kilometry severovýchodně od města Neratovice. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1577 obyvatel.

Části obce

Pamětihodnosti

Historie

V Tišicích nalezené jehly a přesleny z doby římské

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400. Obec Tišice v dnešní organizační podobě vznikla v r. 1960 sloučením tří historických obcí - Tišic, Chrástu a Kozel. Nejstarší částí jsou, alespoň podle dochovaných zápisů, Kozly. První písemná zmínka o nich je už z r. 1052. Původně knížecí majetek věnoval tohoto roku kníže Břetislav I.právě jím založené kapitule staroboleslavské. V držení církve byly Kozly až do husitských válek. Potom se vystřídala řada majitelů, až je v r. 1584 koupil císař Rudolf II. a věnoval je panství brandýskému.

Zdejší kostel Všech svatých byl postaven v r. 1352 v raně gotickém slohu. Jeho dnešní podoba pochází z r. 1822, kdy byla postavena věž a upraven půdorys. Kostel je státem chráněnou památkou. V posledních 3 letech prošel generální opravou celé ho exteriéru - nová střecha i fasáda, a tím dobře zapadl do celkové rekonstrukce místního hřbitova, v jehož středu se nachází. O Chrástu je první písemná zpráva z r. 1380 a o Tišících rovněž kolem roku 1400. Osídlení celého území je však o mnoho starší. Svědčí o tom četné archeologické nálezy, některé světově unikátní a uznávané. Nejstarší jsou z doby cca 2000 let před n.l.

Nejvýznamnější osobností, která měla blízký vztah k Tišícím byla operní pěvkyně, sólistka Národního divadla v Praze, Marie Podvalová.V raném dětství se s rodiči přistěhovala do Chrástu a do rodinného domku se ráda vracela až do své smrti.

Tišice se svými 2018 obyvateli (ke dni 31.3.2012) leží na pravém břehu Labe, 10 km od Mělníka při silnici Mělník-Stará Boleslav.

V zemědělství pracuje v současnosti už jen menší část obyvatel. Většina dojíždí za prací do sousedních Neratovic nebo pražských podniků a úřadů. Dík malé vzdálenosti od Prahy jsou Tišíce vyhledávaným místem chatařů a chalupářů, neboť je nyní evidováno 196 chatových objektů. K rekreaci a odpočinku místních obyvatel, chatařů i vzdálenějších návštěvníků slouží v létě jezero po bývalé pískovně, kde se dá výborně koupat, surfovat i rybařit.

Rybářským rájem je nazýváno labské slepé rameno, známé jako Staré Labe. Myslivci z celých Čech je vyhledávána moderně vybavená střelnice na asfaltové terče se stylovou mysliveckou klubovnou. K dlouhým vycházkám lákají staré lužní lesy podél Labe.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932

V obci Tišice (660 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

2 holiči, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, půjčovna masek, mlýn, 3 obuvníci, 2 pekaři, 2 rolníci, řezník, 5 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, 3 velkostatky (Lobkowitz, Svoboda, Šára), zahradnictví

V obci Chrást (623 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Tišic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

výroba cementového zboží, holič, 2 hostince, kolář, krejčí, obuvník, vývoz ovoce a zeleniny, povozník, 2 řezníci, 10 rolníků, obchod se semeny, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, zámečník, vývoz zeleniny

Ve vsi Kozly (520 obyvatel, přístav, katol. kostel, samostatná ves se později stala součástí Tišic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

2 holiči, 2 hostince, 2 kováři, krejčí, obuvník, 6 obchodů s vocem a zeleninou, pekař, povozník, 4 rolníci, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Kozly, 2 švadleny, trafika, truhlář, obchod s velocipedy

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice Silnice: Země II není podporována Nymburk - Lysá n.L. - Tišice - Záboří - (Mělník).
  • Železnice
Obec Tišice leží na železniční trati 070 Praha - Mladá Boleslav - Turnov v úseku z Neratovic do Všetat. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1871.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Hostín, Kostelec nad Labem, Mělník, Mšeno, Praha, Všetaty (dopravci ČSAD Střední Čechy, a. s.a Veolia Transport Praha, s. r. o.).
  • Železniční doprava
Po trati 070 vedou linky S3 a R3 (Praha-Vršovice - Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.
Železniční zastávku Tišice obsluhovalo v pracovních dny 22 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendech 12 osobních vlaků a 1 spěšný vlak.

Reference

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1702. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 440. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 619. (česky a německy)

Šablona:InfoAktual