Pálenka

Pálenka (nebo také destilát, lidově též kořalka, či gořalka nebo i šňaps) je ušlechtilá lihovina, která vzniká destilací zkvašeného rmutu, jenž je připraven z rozdrcených plodů nebo jiných částí rostlin. Osobité aroma získává pálenka z ovoce či suroviny, ze kterého byla připravena.

Postup výroby

Rmut připravený z ovoce se destiluje. Vzniká takzvaný surový destilát, který se další destilací (rektifikací) upravuje na pitnou lihovinu, tato se už nepřislazuje. Po rektifikaci a případném rozředění se lihovina ukládá k dalšímu zrání. U některých druhů pálenek se k ukládání používá dubový sud, z něhož lihovina přejímá barvu a částečně i chuť.

Objem alkoholu se má pohybovat mezi 36–50 %. Jeho vyšším obsahem trpí chuť a vůně lihoviny.

Ovocné pálenky

Mezi nejznámější ovocné destiláty patří:

• slivovice – vyrobená ze švestek, slív nebo blum.
• jabkovice – vyrobená z jablek, v luxusní formě zvaná calvados.
• višňovice – vyrobená z višní.
• hruškovice – vyrobená z hrušek.
• vínovice – vyrobená z čerstvých vinných hroznů nebo z vína, v jižních zemích a na Balkáně zvaný Rakie.
• persico – vyrobené z jader meruněk nebo broskví.
• oskerušovice – vyrobená z plodů oskeruše.
• meruňkovice – vyrobená z plodů meruněk

Další pálenky

Destilát z vína se nazývá obecně brandy, francouzské výrobky z daných oblastí se označují koňak či armagnac.

Z jeřabin je možné připravovat jeřabinku. Z jalovčinek borovičku. Nejznámější obilné pálenky jsou vodka a whisky.

Rum je pálenka ze zkvašené třtinové melasy. Takzvaný tuzemský rum (dnes z právních důvodů zvaný jinak, např. „tuzemák“), není pálenka. Je vyroben studenou cestou z lihu většinou bramborového a rumové tresti. Produkt vzniklý tímto způsobem přípravy se již nesmí nazývat rum, a po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k jeho přejmenování.

Portály: Gastronomie