Palec (jednotka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám tl:Dali (haba)
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám cy:Modfedd
Řádek 79: Řádek 79:
[[ca:Polzada]]
[[ca:Polzada]]
[[cv:Дюйм]]
[[cv:Дюйм]]
[[cy:Modfedd]]
[[da:Tomme]]
[[da:Tomme]]
[[de:Zoll (Einheit)]]
[[de:Zoll (Einheit)]]

Verze z 1. 10. 2012, 09:13

Měřicí pásmo se stupnicí v palcích dělenou na zlomky 1/32
Palcové měřítko s desetinným a dvojkovým dělením

Palec nebo také coul (z něm. Zoll) je stará jednotka pro měření délky v mnoha různých kulturách. Její hodnota různě kolísala mezi 23 a 27 mm, v českých zemích obvykle 26,3 mm, anglický palec měřil 25,39954 mm. Dodnes se běžně užívá v USA a zčásti i ve Spojeném království a v Kanadě, i když tam je zavedena metrická soustava; palec (inch) je od roku 1959 definován přesně jako 25,4 milimetru.

Původ

Jak název v mnoha jazycích napovídá, byla jednotka původně odvozena od šířky (mužského) palce: francouzské pouce, španělské pulgada, švédské tum, holandské duim stejně jako názvy ve slovanských jazycích znamenají jak prst, tak jednotku délky. V antice byl „palec“ (latinský digitus) stanoven jako šestnáctina stopy, to jest asi 18,52 mm. Naproti tomu anglický název inch nemá s palcem nic společného a je odvozen z latinského uncia („dvanáctina“), jež byla v antickém Římě definována jako dvanáctina stopy a tento poměr platí v palcových systémech dodnes. V Anglii byl inch už v raném středověku definován jako délka tří zrn ječmene, jeho název však už tehdy odkazoval k římskému původu a dvanáctině stopy. Není tedy jasné, zda prvotní jednotkou byla stopa, lidský palec nebo obilné zrno.

Hodnota délkového palce byla v různých zemích, oblastech a často i jednotlivých městech různá. V Rakousku byl palec normalizován a sjednocen patentem Marie Terezie z roku 1756 a měřil 26,34 mm, v Praze se však dále používal „římský“ palec, měřící 24,69 mm.

Historický palec v mm
Bavorsko 24,32
Francie 27,07
Portugalsko 27,5
Prusko 26,15
Rakousko 26,34
Sasko 23,60
Španělsko 23,22
Švédsko 24,74

Palcový systém

Jak už bylo řečeno, zakládají se palcové systémy na poměru 12 palců = 1 stopa. Palce se dělí na poloviny, čtvrtiny, osminy atd. až po 1/128 palce, případně jejich násobky (například 3/8 palce). V 19. století se objevují i „desetinné“ palce, které se dělí na desetiny a setiny. Tak je tomu i v americkém palcovém systému.

Palec se standardně označuje zkratkou in, případně značkou ". V náročnějších typech sazby se nejedná o dvojitý apostrof ani o uvozovky, ale o speciální znak (HTML entita ″). Tentýž znak se používá i pro úhlové vteřiny. Podobně samostatnou značku ' (apostrof) má stopa a tatáž značka apostrofu se používá i pro úhlové minuty. V tomto značení 6' 5" vyjadřuje 6 stop a 5 palců.

Použití

V USA je palec běžnou délkovou jednotkou, i když ve vědách se dnes užívají převážně metrické jednotky. Také ve Spojeném království se běžně měří na palce. Vzhledem v přednímu postavení anglického a amerického průmyslu od 19. století se palcové míry staly průmyslovým standardem v celé řadě odvětví. Rozměry instalačních trubek, pneumatik, elektronických součástek nebo displejů se běžně udávají v palcích všude po světě. Také hustota obrazu se měří body na palec (dpi) a v různých odvětvích se užívají palcové Whitworthovy závity. V dalších odvětvích se palcové standardy sice užívají, ale vyjadřují v metrických jednotkách. Tak normální železniční rozchod 1435 mm je vlastně 4‘ 8½‘‘, ráže 6,35 mm je 1/4‘‘ čili .25 palce a podobně

Ostatní anglosaské míry

  • Stopa je 12 (tucet) palců.
  • Yard je 36 palců (3 stopy, 91,44 cm, přibližně tedy 1 metr).
  • Míle je 63 360 palců (1760 yardů, tj. 1 609,344 m).

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Palec. Sv. 19, str. 90

Související články

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.