Bataanský pochod smrti

Mrtvoly vojáků, zemřelých během Bataanského pochodu smrti

Bataanský pochod smrti (japonsky バターン死の行進) byl 128 kilometrů dlouhý nucený přesun 76 tisíc amerických a filipínských válečných zajatců (včetně sedmi Čechů, z nichž dva během pochodu zemřeli) po bitvě o Bataan. Byl proveden japonskou císařskou armádou a byl provázen násilným jednáním japonských vojáků, které vyústilo ve vysoký počet obětí mezi zajatci (7 až 10 tisíc osob). Spojenecká vojenská komise pochod označila za válečný zločin a místní velitel japonské armády Homma Masaharu byl za tento zločin 3. dubna 1946 popraven.

Česká účast

Od 30. let 20. století pracovalo celkem 14 Čechů na Filipínách v Baťových závodech. Po okupaci zbytku českých zemí Německem začali být považováni za německé občany a dostali nabídku, aby se vrátili do Velkoněmecké říše. Odmítli však a přidali se na stranu Američanů a Filipínců v boji s Japonci. Sedmi z nich se podařilo po prohrané bitvě o Bataan odletět s americkým velitelstvím. Dalších sedm bylo zajato a dva z nich zahynuli během Bataanského pochodu smrti. Jeden byl Japonci popraven, protože kradl jídlo pro své filipínské spoluvězně. Druhý zemřel na následky fyzických útrap. Zbylých pět zahynulo později při americkém bombardování na lodi se zajatci. 11. dubna 2012 filipínská vláda tyto Čechy (Jana Břocha, Pavla Fuchse, Lea Heřmana, Jaroslava Hrdinu, Freda Lenka, Josefa Vařáka a Antonína Volného) posmrtně vyznamenala.

Externí zdroje

• Byli to hrdinové, ocenily Filipíny sedm Čechů, kteří zemřeli při jejich obraně