Tahmásp I.: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Upravuji az:I Təhmasib
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Upravuji fa:شاه طهماسب یکم
Řádek 33: Řádek 33:
[[de:Tahmasp I.]]
[[de:Tahmasp I.]]
[[en:Tahmasp I]]
[[en:Tahmasp I]]
[[fa:شاه تهماسب یکم]]
[[fa:شاه طهماسب یکم]]
[[fr:Tahmasp Ier]]
[[fr:Tahmasp Ier]]
[[hi:तहमास्य प्रथम]]
[[hi:तहमास्य प्रथम]]

Verze z 11. 9. 2012, 07:49

Šáh Tahmásp I.

Zillulláh Abú-l-Muzaffar Abú-l-Fath Sultán Šáh Tahmásp ibn Šáh Ismá‘íl as-Safáví al-Husajní al-Músáví Bahadur Chán, obvykle uváděný jako Tahmásp I. (persky طهماسب‎‎ ; 3. března 1513 Šáhábád14. května 1576 Kazvín), byl perský šáh z dynastie Safíovců panující v letech 15241576. Byl synem zakladatele safíovské říše Ismá‘íla I. (vládl 15011524) a jeho druhé ženy Šáh-Begí Chanúm († 1540). Tahmásp I. měl třináct synů a osm dcer, synové Ismá‘íl Mírzá a Muhammad Mírán Mírzá dosedli později na perský trůn.

Vláda

Dobu vlády Tahmáspa I. charakterizují četné vnitropolitické a zahraničněpolitické otřesy. Již krátce po smrti Ismá‘íla I. převzali kizilbaši kontrolu nad státem a uvnitř turkitských etnik vzplály různé rivality; v roce 1526 se rozhořela regulérní válka. Moc kizilbašských kmenů zlomil Tahmásp až v roce 1533, kdy skončil na popravišti jeden z jejich předáků, Husajn Chán.

Tato fáze vnitřní nestability umožnila Osmanům na západě a Uzbekům na severovýchodě získat na úkor Safíovců některé državy a převzít strategickou iniciativu v celém prostoru. Zvláště aktivní byl v tomto ohledu osmanský sultán Süleyman I., jeden z nevýznamnějších vládců soudobého světa. Peršané ztratili během bojů s ním Tabríz a Bagdád, aniž by se odhodlali k rozhodující bitvě. V roce 1555 byl uzavřen v Amasyi mír, který potvrdil dosavadní osmanské zisky a na západní hranici zahájil období dvacetiletého klidu.

Mezi lety 1540 a 1553 vedla safíovská vojska rovněž válku v kavkazské oblasti a jejím výsledkem byl transfer velkého počtu gruzínských, čerkeských a arménských zajatců do Persie (jen v letech 15531554 jich bylo 30 000). Zajatci, kteří se na novém působišti většinou uchytili jako řemeslníci či kupci, změnili dosavadní strukturu perské společnosti, hluboce rozdělené turkitsko-íránským etnickým antagonismem z minulých let.

Šáh Tahmásp I., popisovaný v pramenech jako zbožný, avšak lehce ovlivnitelný panovník, zemřel v květnu 1576 a svým nástupcům odkázal rozporuplné dědictví – rámcově stabilizovanou říši, která však byla oproti časům Ismá‘íla I. podstatně menší. Hlavním městem se od dob jeho vlády stal místo ztraceného Tabrízu Kazvín.

Literatura

  • SAVORY, Roger. Iran under the Safavids. Cambridge: Cambridge University Press, 2007. 277 s. ISBN 9780521042512. (anglicky) 
  • TAUER, Felix. Svět islámu. Jeho dějiny a kultura. Praha: Vyšehrad, 1984. 302 s. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tahmásp I. na Wikimedia Commons