Mezislovanština

Vlajka jazyka

Šablona:Infobox jazyk Novoslověnština (novoslověnsky Novoslovienskij jazyk) je projekt uměle vytvořeného slovanského pomocného jazyka, který začal v roce 2008. Jeho autorem je Vojtěch Merunka.

Novoslověnštinou je možné komunikovat s většinou Slovanů bez nutnosti znát jejich živé národní jazyky. Na stejných principech je postaven jazyk interlingua, který by měl sloužit podobným způsobem příslušníkům románských národů, a který byl vzorem pro vznik novoslověnštiny. Novoslověnský jazyk je také jedním z výstupů projektu spolupráce vědců ČR s mezinárodními laboratořemi CERN. Projekt je součástí moderního trendu tvorby umělých jazyků, které jsou na rozdíl od starého Esperanta určeny ke komunikaci uvnitř vymezených skupin. Na rozdíl od Esperanta jde o jazyky, které jsou gramaticky bohatší a složitější, ale příslušník dané skupiny jim pasívně rozumí, aniž by se je musel učit.

Konstrukční princip

Novoslověnština je studií, jak by dnes mohla vypadat staroslověnština, kdyby se ve středověku nepřestala vyvíjet a kdyby na ni působily podobné vývojové vlivy, jaké působily na národní slovanské jazyky. Základem novoslověnštiny je gramatika, morfologie a jazykový korpus asi 5000 slov přímo odvozených z klasické staroslověnštiny. Slova označující pojmy z moderní doby jsou sdílena s pomocným jazykem Slovianski.

Novoslověnština má na rozdíl od jiných umělých jazyků nezjednodušenou gramatiku. V některých ohledech ji má dokonce složitější než čeština nebo ruština a svými výrazovými možnostmi se blíží úrovni klasických jazyků jako je latina nebo řečtina a samozřejmě také staroslověnština. Na druhou stranu gramatika a morfologie novoslověnštiny obsahuje velmi málo výjimek a jen malé množství opakujících se pravidel stejně jako jiné umělé jazyky, takže se snadno učí.

Podobné projekty univerzálního slovanského jazyka

Ve slovanském jazykovém kontinuu vznikla celá řada umělých univerzálních jazyků. Svým způsobem byla takovým jazykem už i cyrilometodějská staroslověnština, protože byla také sestavena umělým zásahem. Od 19. století je patrný vzrůstající zájem o obnovení mezislovanské komunikace v jednom univerzálním jazyce. (Seznam všech jazyků je uveden na stránkách Jana van Steenbergena )

Novoslověnštině je nejpříbuznější projekt jazyka Slovianski, se kterým Novoslověnština sdílí slovník moderních pojmů. Rozdíl mezi Slovianski a Novoslovienski je hlavně na úrovni gramatiky a morfologie, kde Slovianski představuje jednodušší verzi téhož univerzálního jazyka se zjednodušenou gramatikou a pravopisem a se slovní zásobou tvořenou pouze slovy kombinovanými ze soudobých jazyků a Novoslovienski představuje plnou verzi téhož univerzálního jazyka s nezjednodušenou gramatikou, morfologií a pravopisem a se slovní zásobou tvořenou nejen kombinacemi slov ze soudobých jazyků, ale i z originální slovní zásoby staroslověnštiny.

Abeceda

novoslověnsky latinkou	staroslověnsky cyrilicí	novoslověnsky azbukou	ukrajinská azbuka	ruská azbuka	bulharská azbuka	srbská azbuka	řecká abeceda	IPA výslovnost
a	а	а	а	а	а	а	α	a
e	е/ѧ	е	е	э	е	е	ε	ɛ
i	и	и	i	и	и	и	η	i
i (iota)	ı	и	i	и	и	и	ι	i
o	о	о	о	о	о	о	ο	ɔ
o (omega)	ѡ	w	о	о	о	о	ω	ɔ
u	оу/ѹ/ѫ	у	у	у	у	у	ου	ʊ
y	ъı/ъи/ы	ы	и	ы	и/ъи	и	υ	i/y
ypsilon	ѵ	v	и	ы	и/ъи	и	υ	i/y
au, eu	аѵ, еѵ	ав, ев	ав, ев	ав, ев	ав, ев	ав, ев	αυ, ευ	aʊ, ɛʊ
ie (měkké e)	ѣ	іе	є	е	ие	ие	ιε	jɛ
ij	ıй	ій	ій	ий	ий	иј	ιϊ	ij
j	й	й	й	й	й	ј	ϊ	j
‘	ъ	ъ	‘	ъ	ъ	‘	‘	ɜ
ia	ıа/ѩ	ия	ия	ия	ия	иа	ια	ᴶa
ie	ıе/ѥ	ие	ие	ие	ие	ие	ιε	ᴶɛ
ii	ıи	ии	ии	ии	ии	ии	ιη	ᴶi
io	ıо	ио	ио	ио	ио	ио	ιο	ᴶɔ
iu	ıоу/ю/ѭ	ию	ию	ию	ию	иу	ιου	ᴶʊ
ja	йа/ѩ	йа/я	я/йа	я	я	ја	ϊα	ja
je	йе/ѥ	йе/є	є/йе	е	йе	је	ϊε	jɛ
ji	йи	йи	йи	йи	йи	ји	ϊη	ji
jo	йо	йо	йо	ё	йо	јо	ϊο	jɔ
ju	йоу/ю/ѭ	йу/ю	ю/йу	ю	ю	ју	ϊου	jʊ
dj	дь	дь	дь	дь	дь	ђ	δϊ	ɟ
tj	ть	ть	ть	ть	ть	ћ	τϊ	c
nj	нь	нь/њ	нь	нь	нь	њ	νϊ	ɲ
rj	рь	рь	рь	рь	рь	рј	ρϊ	r/r2
lj	ль	ль/љ	ль	ль	ль	љ	λϊ	l/ʎ
č/ć/cz	ч	ч	ч	ч	ч	ч	τζ	ʧ
š/ś/sz	ш	ш	ш	ш	ш	ш	σζ	ʃ
št/szt	шт/щ	щ	щ	щ	щ	шт	σζτ	ʃt/ʃʧ
ž/ż/zh	ж	ж	ж	ж	ж	ж	ζχ	ʒ
b	б	б	б	б	б	б	μπ	b
c	ц	ц	ц	ц	ц	ц	τσ	ʦ
d	д	д	д	д	д	д	δ	d
f	ф	ф	ф	ф	ф	ф	φ	f
g	г	г	г	г	г	г	γ	g/ɣ
h	х	х	х	х	х	х	χ	x
k	к	к	к	к	к	к	κ	k
l	л	л	л	л	л	л	λ	l
m	м	м	м	м	м	м	μ	m
n	н	н	н	н	н	н	ν	n
p	п	п	п	п	п	п	π	p
r	р	р	р	р	р	р	ρ	r
s	с	с	с	с	с	с	σ	s
t	т	т	т	т	т	т	τ	t
v	в	в	в	в	в	в	β	v
x	ѯ/кс	кс	кс	кс	кс	кс	ξ	ks
z	з	з	з	з	з	з	ζ	z

Pravopis a výslovnost

Plný pravopis na rozdíl od jiných umělých jazyků používá tvrdé y i měkké i, tvrdé (neměkčící) e a měkčící ie a tvrdý znak, který se vyslovuje podobně jako v soudobé bulharštině jako krátká temná samohláska. Měkké i a ie volitelně měkčí předchozí samohlásky d, t, n, r, l (podobně jako u českého di, ti, ni, dě, tě, ně).

Tvrdý jer (v latince ‘ a v azbuce ъ) je v novoslověnštině slabikotvornou samohláskou (zvuk ɜ podle Mezinárodní fonetické abecedy) a píše se před slabikotvorným r a l (například d’lgij, m’rtvij = dlouhý, mrtvý, které mají slabiky dɜl-gij, mɜr-tvij) a nebo jako doplněk za předpony bez samohlásky (například v’saditi = zasadit, které má slabiky vɜ-sa-di-ti). Tato vokalizace je potřebná na udržení srozumitelnosti, protože v různých soudobých slovanských jazycích můžou být staroslověnské jery vokalizovány různými způsoby na slabikotvorné samohlásky.

Kromě této plné verze pravopisu je možné také použít zjednodušenou verzi, kde se píše pouze jedno i, pouze jedno e a tvrdý jer se vynechává. Je ale třeba mít na paměti, že jednodušší pravopis sice ulehčuje psaní, ale komplikuje srozumitelnost a přesnost textu.

Plná verze novoslověnštiny	Zjednodušená verze novoslověnštiny	Chorvatsky (jihoslovanský jazyk)	Česky (západoslovanský jazyk)	Rusky (východoslovanský jazyk)
mlieko, мліеко	mleko, млеко	mlijeko	mléko	молоко (moloko)
ryba, рыба	riba, риба	riba	ryba	рыба (ryba)
m‘rtvij, мъртвій	mrtvij, мртвий	mrtav	mrtvý	мёртвый (mjortvyj)
d‘lgij, дългій	dlgij, длгий	dug	dlouhý	долгий (dolgij)
s‘vaz, съваз	svaz, сваз	savez	svaz	союз (sojuz)

Palatizace souhlásek

Novoslověnština palatizuje podobně jako soudobé slovanské jazyky, ale na rozdíl například od češtiny v omezenější míře, protože mladší formy měkčení hlásek probíhaly v různých slovanských jazycích značně odlišně.

tvrdá souhláska	d	t	n	r	l	g	k	c	h
měkčená souhláska	dj	tj	nj	rj	lj	ž	č	št	š

Příklad:

strah, strašnij (h→š) (strach, strašný).

bog, bože! (g→ž) (bůh, bože!).

Způsob použití jazyka - flavorizace

Na rozdíl od jiných umělých jazyků novoslověnština klade větší důraz na gramatiku a morfologii a menší důraz na slovní zásobu. Vychází se zde z předpokladu, že živé slovanské jazyky si jsou stále velmi blízké a až na několik nebezpečných synonym není největší bariérou pro vzájemnou komunikaci neznalost slovíček, ale nejistota v gramatice. Například různost konstrukce slovesných časů a způsobů a různost pádových koncovek může komunikaci úplně znemožnit i v případě, kdy samotným slovíčkům je jednotlivě dobře rozumět.

Novoslověnštinu proto mohou Slované mezi sebou používat i způsobem, kdy mluvčí používá při styku s partnerem jiné národnosti slovíčka ze svého rodného jazyka, ale ve struktuře gramatiky a morfologie novoslověnštiny. Jde tedy o "přimíchání" neboli "flavorizaci" novoslověnštiny do vlastního rodného jazyka za účelem zpřesnění srozumitelnosti.

Tímto způsobem se novoslověnština využívá také jako pomocný jazykový nástroj při učení se živým národním jazykům. Zájemce o cizí slovanský jazyk začne s novoslověnštinou, která mu umožní velmi rychle začít komunikovat s mluvčími v cílovém jazyce (po několika málo hodinách či dnech studia). Novoslověnština mu totiž pomůže velmi rychle získat pasívní (receptívní) znalost učeného jazyka. Zájemce potom přimíchává do novoslověnského základu postupně nabývané znalosti z učeného jazyka.

Gramatika (ukázka)

Podstatná jména

Podstatná jména se skloňují v sedmi pádech, rozlišuje se mužský, ženský a střední rod, jednotné číslo, množné číslo a také volitelně duál. U mužských podstatných jmen se rozlišuje životnost podobně jako v živých slovanských jazycích. Novoslověnština má dohromady ve všech rodech 12 vzorů, ve kterých se ale s velkou pravidelností opakují stejné pádové koncovky. Základem je šest vzorů, vždy jeden tvrdý a jeden měkký pro každý ze tří rodů.

Mužský tvrdý vzor BOG, HLEB

	jednotné číslo		množné číslo		volitelný duál
1.p. (nom.)	bog	hleb	bog-i	hleb-y	bog-a	hleb-a
2.p. (gen.)	bog-a	hleb-a	bog-ov	hleb-ov	bog-u	hleb-u
3.p. (dat.)	bog-u	hleb-u	bog-om	hleb-om	bog-oma	hleb-oma
4.p. (akuz.)	bog-a	hleb	bog-y	hleb-y	bog-a	hleb-a
5.p. (vok.)	bož-e	hleb-e	bog-i	hleb-y	bog-a	hleb-a
6.p. (lok.)	bog-ie	hleb-ie	bog-eh	hleb-eh	bog-u	hleb-u
7.p. (instr.)	bog-om	hleb-om	bog-y	hleb-y	bog-oma	hleb-oma

Mužský měkký vzor MUŽ, KRAJ

	jednotné číslo		množné číslo		volitelný duál
1.p. (nom.)	muž	kraj	muž-i	kraj-i	muž-a	kraj-a
2.p. (gen.)	muž-a	kraj-a	muž-ov	kraj-ov	muž-u	kraj-u
3.p. (dat.)	muž-u	kraj-u	muž-am	kraj-am	muž-ama	kraj-ama
4.p. (akuz.)	muž-a	kraj	muž-e	kraj-e	muž-a	kraj-a
5.p. (vok.)	muž-i	kraj-i	muž-i	kraj-i	muž-a	kraj-a
6.p. (lok.)	muž-i	kraj-i	muž-ah	kraj-ah	muž-u	kraj-u
7.p. (instr.)	muž-em	kraj-em	muž-i	kraj-i	muž-ama	kraj-ama

Ženský tvrdý vzor ŽENA

	jednotné číslo	množné číslo	volitelný duál
1.p. (nominativ)	žen-a	žen-y	žen-ie
2.p. (genitiv)	žen-y	žen-‛	žen-u
3.p. (dativ)	žen-ie	žen-am	žen-ama
4.p. (akuzativ)	žen-u	žen-y	žen-ie
5.p. (vokativ)	žen-o	žen-y	žen-ie
6.p. (lokal)	žen-ie	žen-ah	žen-u
7.p. (instrumental)	žen-oj	žen-ami	žen-ama

Ženský měkký vzor DUŠA

	jednotné číslo	množné číslo	volitelný duál
1.p. (nominativ)	duš-a	duš-i	duš-e
2.p. (genitiv)	duš-i	duš-ej	duš-u
3.p. (dativ)	duš-i	duš-am	duš-ama
4.p. (akuzativ)	duš-u	duš-i	duš-e
5.p. (vokativ)	duš-e	duš-i	duš-e
6.p. (lokal)	duš-i	duš-ah	duš-u
7.p. (instrumental)	duš-ej	duš-ami	duš-ama

Střední tvrdý vzor SLOVO

	jednotné číslo	množné číslo	volitelný duál
1.p. (nominativ)	slov-o	slov-a	slov-ie
2.p. (genitiv)	slov-a	slov-‛	slov-u
3.p. (dativ)	slov-u	slov-om	slov-oma
4.p. (akuzativ)	slov-o	slov-a	slov-ie
5.p. (vokativ)	slov-o	slov-a	slov-ie
6.p. (lokal)	slov-ie	slov-eh	slov-u
7.p. (instrumental)	slov-om	slov-y	slov-oma

Střední měkký vzor POLJE

	jednotné číslo	množné číslo	volitelný duál
1.p. (nominativ)	polj-e	polj-a	polj-i
2.p. (genitiv)	polj-a	polj-ej	polj-u
3.p. (dativ)	polj-u	polj-em	polj-ema
4.p. (akuzativ)	polj-e	polj-a	polj-i
5.p. (vokativ)	polj-e	polj-a	polj-i
6.p. (lokal)	polj-i	polj-eh	polj-u
7.p. (instrumental)	polj-em	polj-emi	polj-ema

Příklady textu s překladem do češtiny

Otče náš

novoslověnsky	Otče naš, iže jesi na nebesech, da sveti se ime Tvoje, da pride cesarstvie Tvoje, da bude volja Tvoja jako na nebesi, i na zemlji. Hleb naš nasuštij daj nam dnes, i otstavij nam dlugy naše, jako i my otstavujeme dlužnikom našim. I ne v‘vedij nas v napast, no izbavij nas ot lukavego. Jako Tvoje jest cesarstvie i sila i slava v vieki.
česky	Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale chraň nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.

Recenzní řízení

Kniha Novoslovienskij jazyk prošla nezávislým recenzním řízením (oponenturou) a byla doporučena k vydání. Oponenty byli Doc. PhDr. Marie Fenclová, CSc. z Katedry jazyků FF UK, druhý oponent je matematický lingvistik Dr. Jiří Fišer z univerzity v Ústí nad Labem a třetí oponent je penzista Dr. Jan Kotlan, profesí historik a specialista na slovanské jazyky. Připomínky byly zapracovány a na základě jednání fakultní komise a rektorátu byla kniha zařazena do oficiálních výsledků výzkumu na FJFI ČVUT. Poté mohla být kniha zaslána do celorepublikové databáze IS VaV - informační systém vědy a výzkumu.

Literatura

• Květy 31/2010 str. 28-30, Dušan Spáčil, Je tu nový Slovanský jazyk. ISSN 0862-898X
• E15 15/3/2010 str. 9, Petr Koubský, Češi, jste Slované? (tištěná verze) ISSN 1801-4399
• E15 30/8/2010 str. 5, Dušan Spáčil, Slovanské esperanto dostalo podporu EU. Ke komunikaci stačí už jen základy jazyka. (tištěná verze) ISSN 1801-4399

Externí odkazy

• Hlavní stránka jazyka
• Neoslavonic.com - učebnice
• Izviestija.info - noviny
• Projekt EU
• soubor recenzí
• Odkaz na knihu Novoslovienskij jazyk, ISBN 978-80-87313-51-0
• Blog Petra Šilberského
• Dušan Spáčil, "Slovanské esperanto dostalo podporu EU"
• Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR - Výsledek RIV/68407700:21340/09:00163957 - Novoslovienskij jazyk (2009)

Portály: Jazyk