Lázně Kyselka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Mattoniho epocha: životní data H. M.
→‎Současnost: NPOV (Kyselku i nadále velmi obtěžují kamiony, jejich počet klesl o málo; "jediné řešení je zbourání" – to řekl kdo?); aktualizace (data, jména) a další rozšíření čl.
Řádek 15: Řádek 15:


== Současnost ==
== Současnost ==
[[Soubor:Kyselka_-_chátrající_budovy.jpg|thumb|left|Chátrající budovy lázní – stav v srpnu [[2010]] (dům s věžičkou patří KMV a.s. a je stále ještě obýván)]]
[[Soubor:Kyselka_-_chátrající_budovy.jpg|thumb|left|Chátrající budovy lázní – stav v srpnu [[2010]] (dům s věžičkou, zvaný „Stallburg“, patří KMV a.s. a je stále ještě obýván)]]
Od chaotické [[privatizace]], která proběhla v letech [[1991]] (samotné lázně) a [[1993]] (stáčírna) v režii Fondu národního majetku, lázně mnohokrát změnily majitele: šlo mj. o podnikatele [[Německo|německého]] i [[Rusko|ruského]] původu.<ref>[http://www.zachrante-lazne-kyselka.cz/administrace/soubory_ke_stazeni/1304930303_cz_kyselka.mp3]</ref> Bohužel, ani jeden z nich nebyl schopen či ochoten lázně zachránit nebo alespoň zabezpečit proti chátrání. Budovy jsou dnes ([[2011]]) částečně zabezpečeny proti vstupu, prameny vyvěrají v [[Rumiště|rumištích]] budov a zatékají do základů, mnoho objektů je odsouzeno k demolici. Celý areál byl navíc, po zrušení železniční vlečky, mimořádně zatížen nákladní dopravou (cca 140 kamionů denně). Provoz vlečky byl v roce 2012 obnoven.
Od chaotické [[privatizace]], která proběhla v letech [[1991]] (samotné lázně) a [[1993]] (stáčírna) v režii Fondu národního majetku, lázně mnohokrát změnily majitele: šlo mj. o podnikatele [[Německo|německého]] i [[Rusko|ruského]] původu (U. Markard, Š. Chalitujev).<ref>[http://www.zachrante-lazne-kyselka.cz/administrace/soubory_ke_stazeni/1304930303_cz_kyselka.mp3] – fejeton a rozhovory se zástupci ASORKDu, firem C.T.S.–DUO i KMV a starostou obce</ref><ref>[http://www.zachranujemekyselku.cz/novinka/16/jak-sel-cas-aneb-historie-kyselky-po-oddelene-privatizaci/]</ref> Ani jeden z nich nebyl schopen či ochoten lázně zachránit nebo alespoň zastavit chátrání. Z megalomanských projektů, které měly Kyselku proměnit v součást velkého luxusního zábavně-rekreačního centra, postupně sešlo pro nedostatek financí. Poslednímu vlastníku, firmě RIS s.r.o. (do ledna 2012 vystupující pod názvem C.T.S.–DUO s.r.o.) [[Praha|pražského]] podnikatele P. Dostála,<ref>Dostál je mj. i místopředsedou Italsko-české obchodní a průmyslové komory, v níž má přední pozice i rodina Pasqualů – [http://www.camic.cz/predstavenstvo.tab.cs.aspx]</ref> byly lázně prodány ([[2006]]) za 17,5 mil. Kč.


Nynějším většinovým vlastníkem je už několik let pražská firma C.T.S. – DUO s.r.o; menší část areálu patří Karlovarským minerálním vodám a.s. [[Itálie|italského]] velkopodnikatele A. Pasqualeho, který vlastní i stáčírnu a s ní značku [[Mattoni]]. (Na mimořádně špatný stav jednoho domu ve vlastnictví KMV a.s., ve kterém firma přesto nechává dál bydlet nájemníky, upozornil před časem i tisk.)<ref>[http://sip.denik.cz/lidska-dramata/zoufali-najemnici-zijeme-v-dome-hruzy20100919.html ''Zoufalí nájemníci: Žijeme v domě hrůzy'']</ref> Vlastníci opakovaně slibují [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukci]], ale po posledním prohlášení je zřejmé, že počítají se stržením většiny budov – a to navzdory stanovisku orgánů památkové péče, postoji představitelů [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]] i poměrně silnému občanskému petičnímu hnutí (přes 14 600 podpisů) vedenému Asociací sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD).
Z celkem 22 dochovaných budov jich většinu vlastní RIS, zbylých 7 budov<ref>původně to bylo budov osm, jednu z nich – hrázděný „Alžbětinský pavilon“ – však nechaly KMV demontovat a zničit, protože překážela výstavbě nové průmyslové haly</ref> spolu s naprostou většinou lázeňských pozemků (včetně těch pod domy patřícími RISu), a také všemi pozemky okolo areálu, patří Karlovarským minerálním vodám a.s. [[Itálie|italského]] velkopodnikatele A. Pasqualeho, jenž vlastní i stáčírnu a s ní značku [[Mattoni]]. Pasquale však opakovaně tvrdí, že KMV a.s. nic v lázních nevlastní a nemá možnost to opravit. (Přitom na mimořádně špatný stav jednoho domu ve vlastnictví KMV, ve kterém firma přesto nechává dál bydlet nájemníky, upozornil před časem i tisk.)<ref>[http://sip.denik.cz/lidska-dramata/zoufali-najemnici-zijeme-v-dome-hruzy20100919.html ''Zoufalí nájemníci: Žijeme v domě hrůzy'']</ref>


Vlastníci opakovaně slibují [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukci]] lázní, ale po posledním prohlášení je zřejmé, že počítají se stržením většiny budov a přebudováním zbylých „bez nostalgie po nevratné minulosti“<ref>[http://www.zachranujemekyselku.cz/stranka/3/o-projektu/ O projektu „Zachraňujeme Kyselku“] – oficiální stránky KMV a.s.</ref> – a to navzdory stanovisku orgánů památkové péče, postoji představitelů [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]] i poměrně silnému občanskému petičnímu hnutí. Už předchozí vlastníci opakovaně žádali úřady o sejmutí památkové péče (aby se tak mohlo přistoupit k demolici budov a „revitalizaci“). KMV i C.T.S.–DUO, resp. RIS v této snaze pokračují. Poslední oficiální pokus v tomto směru dopadl v listopadu [[2011]] pro obě firmy neúspěšně,<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lazne-kyselka-zustanou-kulturni-pamatkou-rozhodl-besser/718570&id_seznam=19409 ''Lázně Kyselka zůstanou kulturní památkou, rozhodl Besser'']</ref> stejně tak vyzněla i podobná snaha na polotajné schůzce s krajskými a státními úředníky v březnu [[2012]].<ref>[http://www.denik.cz/karlovarsky-kraj/kyselka-sejmuti-pamatkove-ochrany-arealu-byvalych-lazni-ci-obnova-20120323.html ''Kyselka: sejmutí památkové ochrany areálu bývalých lázní, či obnova?'']</ref> Soubor lázeňských budov nadále zůstává památkově chráněn.
⚫
Výzvy hnutí a příslušných úřadů směrem ke státu, aby architektonicky významné lázně na základě nečinnosti majitele vyvlastnil, se zatím nesetkávají s odezvou. Prezident [[Václav Klaus]] při své návštěvě 13. září 2011 vyvlastnění státem odmítl, petici za záchranu označil za zmanipulovanou, argumenty za falešné a místní protestující lidi obvinil z emotivního přístupu k věci – prý na rozdíl od majitele lázeňských objektů, který jedná racionálně a jediný může přinést schůdné řešení.<ref>[http://web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/179332/prezident-vaclav-klaus-odmitl-snahy-o-vyvlastneni-chatrajicich-lazni-kyselka-aktualizovano.html ''Prezident Václav Klaus odmítl snahy o vyvlastnění chátrajících lázní Kyselka'']</ref>

V červnu 2012 se do úsilí za záchranu lázní zapojil i Rudi Mattoni, pravnuk zakladatele lázni Heinricha Mattoniho. Do Kyselky přijel na pozvání Asociace sdružení na ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, které chce budovy získat prostřednictvím krajského úřadu.
Současný stav lázní je ale tristní. Budovy jsou částečně zabezpečeny proti vstupu (ale nikoliv proti dalšímu působení povětrnostních vlivů), minerální prameny vyvěrají v rumištích domů a zatékají do základů, mnoho objektů je prakticky odsouzeno k demolici. Krátce po privatizaci byl spálen bohatý firemní archiv, a to včetně původních licencí a Mattoniho listin; výzdobné kamenické prvky budov byly plánovitě (přímo vlastníkem) rozkradeny a částečně vyvezeny do Německa, novorenesanční výmalby interiérů otlučeny. Z kaple sv. Anny si někdo udělal udírnu. Celý areál je navíc, po zrušení železniční vlečky roku [[1997]], mimořádně zatížen nákladní dopravou (cca 140 kamionů denně). Provoz železniční vlečky byl sice v srpnu 2012 z prestižních důvodů obnoven,<ref>„Podle KMV nebude přeprava vlakem levnější, firma se tím ale snaží o zlepšení pověsti i image ekologičtějšího výrobce. Možná utlumí i časté stížnosti obyvatel Kyselky a okolí, že kamiony příliš zatěžují tamní životní prostředí a ničí silnice.“ in: [http://ekonomika.idnes.cz/mattonky-bude-prevazet-namisto-kamionu-vlak-f3e-/eko-doprava.aspx?c=A120816_094935_eko-doprava_spi ''Mattonky se po 15 letech vrací na koleje. Vlaky je začnou vozit na Moravu'']</ref> ale reálně toto opatření příliš nepomohlo: ze silnice ubylo jen cca 15 kamionů/den.
Je nutné podotknout, že lázně Kyselka jsou v současnosti v katastrofálním stavu a jediným možným řešením je demolice.

<ref>[http://vary.idnes.cz/kyselku-jeste-lze-zachranit-rika-pravnuk-zakladatele-vzacnych-lazni-1je-/vary-zpravy.aspx?c=A120615_181838_vary-zpravy_pp Kyselku ještě lze zachránit, říká pravnuk zakladatele zubožených lázní]</ref>
===Snahy o záchranu===
Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) se 13. února 2011 rozhodla spustit kampaň, kladoucí si za cíl zachránit areál Kyselky a přimět buď vlastníky k jeho opravě anebo odpovědné úřady k vyvlastnění, převedení na stát či kraj a následnou opravu z veřejné sbírky a státních dotací. Webové petiční stránky s výzvou ''Zachraňte lázně Kyselka!'', získaly k září 2012 přes 24 600 podpisů a hnutí se podařilo přitáhnout pozornost odborné i laické veřejnosti k tomuto případu, mj. i díky propracované mediální strategii, jež kontrastuje s vystupováním fy KMV.<ref>[http://www.konektor.biz/blog/2012/08/mattonka-v-kyselce-aneb-kdyz-mas-maslo-na-hlave-nechod-na-slunce ''Mattonka v Kyselce aneb když máš máslo na hlavě, nechoď na slunce''] – článek reklamního odborníka M. Charváta v HN 22. 8. 2012</ref>

⚫
Výzvy ASORKDu i příslušných úřadů směrem ke státu, aby architektonicky významné a památkově chráněné lázně na základě nečinnosti majitelů vyvlastnil, se zatím nesetkávají s odezvou. Prezident [[Václav Klaus]] při své návštěvě 13. září 2011 vyvlastnění státem odmítl, petici za záchranu označil za zmanipulovanou, argumenty za falešné a místní protestující lidi obvinil z emotivního přístupu k věci – prý narozdíl od majitele lázeňských objektů, který jedná racionálně a jediný může přinést schůdné řešení.<ref>[http://web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/179332/prezident-vaclav-klaus-odmitl-snahy-o-vyvlastneni-chatrajicich-lazni-kyselka-aktualizovano.html ''Prezident Václav Klaus odmítl snahy o vyvlastnění chátrajících lázní Kyselka'']</ref>

Postupem doby se do úsilí za záchranu lázní připojují i některé známé osobnosti: už dříve to učinil herec a režisér [[Ladislav Smoljak]]<ref>viz televizní dokument v externích odkazech</ref> anebo ombudsman [[Otakar Motejl]], jenž poukázal na naprostou nečinnost odpovědných úřadů;<ref>[http://www.lidovky.cz/ombudsman-za-zniceni-kyselky-muze-i-necinnost-uradu-f91-/ln_domov.asp?c=A091029_161524_ln_domov_tai ''Ombudsman: Za zničení Kyselky může i nečinnost úřadů'']</ref> v poslední době se k výzvám ASORKDu přidal i např. pravnuk zakladatele lázní Rudi Mattoni,<ref>[http://vary.idnes.cz/kyselku-jeste-lze-zachranit-rika-pravnuk-zakladatele-vzacnych-lazni-1je-/vary-zpravy.aspx?c=A120615_181838_vary-zpravy_pp ''Kyselku ještě lze zachránit, říká pravnuk zakladatele zubožených lázní'']</ref> režisérka [[Olga Sommerová]],<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=kZdoJy0utG8 prohlášení pro ASORKD]</ref> dokumentarista [[Martin Mareček]], který při obdržení ceny ''Český lev'' 2011 veřejně zkritizoval postup KMV ve věci Kyselky,<ref>[http://vary.idnes.cz/clanek.aspx?c=A120305_101146_vary-zpravy_sou ''Režisér dostal Lva a pokáral sponzora za lázně Kyselka. Sklidil potlesk'']</ref> anebo umělec [[Roman Týc]], jenž vytvořil provokativní [[klip]], parodující oficiální reklamu Mattoni a poukazující na „vandráka z Itálie“, ničícího kulturní bohatství Česka.<ref>[http://vary.idnes.cz/reditel-mattonky-je-vandrak-konstatuje-roman-tyc-v-klipu-pro-kyselku-12b-/vary-zpravy.aspx?c=A120829_142144_vary-zpravy_slv ''Ředitel Mattonky je vandrák, říká výtvarník Týc v klipu pro Kyselku'']</ref>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 3. 9. 2012, 18:27

Pohled na Lázně Kyselka v roce 1902

Lázně Kyselka (německy Bad Giesshübl), starším jménem Kysibl, je komplex bývalých městských lázní v obci Kyselka u Karlových Varů.

Historie

Řecký král Ota I. byl jedním ze slavných návštěvníků, vodu odtud si dokonce nechal dovézt do Athén

Existence zdejších pramenů byla známa už před staletími; první písemná zmínka je z roku 1522. V 17. století povolila místní vrchnost, hrabata Černínové, svým poddaným, aby kyselku zdarma popíjeli. Počátky lázeňského využívání zdejších vydatných pramenů sahají do roku 1792, kdy už bylo místo v širokém okolí dobře známo.

První lázeňské budovy tu byly postaveny v letech 1826–34 Wilhelmem von Neubergem, manželem majitelky panství. Sláva lázní a chutné vody postupně rostla; r. 1852 sem přijel na návštěvu i řecký král Ota I. (Otto), na jehož počest bylo nazváno hlavní zřídlo. Vystřídalo se tu několik vlastníků; jednoho z nich, hraběte Johanna Josefa Stiebara z Buttenheimu, napadlo minerální vodu vyvážet (1824) a zřídil tu proto továrničku na výrobu kameninových džbánků, do nichž se minerálka stáčela. Prodej místní vody byl zahájen ve Vídni, Praze i v samotných Karlových Varech.

Mattoniho epocha

Hlavní pramen si roku 1867 pronajal (to už se mezitím změnil majitel, stal se jím opět rod Černínů z Chudenic, jindřichohradecká větev) český podnikatel italsko-německého původu Heinrich K. Mattoni (1830–1910), který jej začal stáčet do skleněných lahví a vyvážet do celého světa (přes milion kusů už v roce 1876). Za zisky z prodeje vody lázně i s okolními pozemky nakonec od Heřmana Černína z Chudenic roku 1873 zakoupil. Postupně tu do své smrti postavil novou kolonádu, která zastřešila slavný „Ottův pramen“, dále budovy sanatorií (mezi nimi i „Švýcarský dům“), vodoléčebný ústav, hotely, restaurace, promenády, lanovou dráhu, kapli sv. Anny (1884), své monumentální sídlo („Zámeček“), vodní elektrárnu a budovy stáčírny. Nakonec do obce přivedl i železnici (1894), aby lázeňský klid nerušily povozy, rozvážející minerálku. Celkově za jeho éry lázně velmi rozkvetly a po jeho smrti už nikdy takové prosperity nedosáhly. Mattoniho potomci nicméně drželi tento majetek až do konce 2. svět. války.

V majetku státu

Po válce tu po krátké epizodě uprchlického tábora pro sirotky z řecké občanské války byla zřízena dětská ozdravovna. Ta fungovala až do pádu komunistického režimu v r. 1989. Během této doby areál částečně upadl, nicméně se tu alespoň prováděla určitá údržba.

Současnost

Chátrající budovy lázní – stav v srpnu 2010 (dům s věžičkou, zvaný „Stallburg“, patří KMV a.s. a je stále ještě obýván)

Od chaotické privatizace, která proběhla v letech 1991 (samotné lázně) a 1993 (stáčírna) v režii Fondu národního majetku, lázně mnohokrát změnily majitele: šlo mj. o podnikatele německého i ruského původu (U. Markard, Š. Chalitujev).[1][2] Ani jeden z nich nebyl schopen či ochoten lázně zachránit nebo alespoň zastavit chátrání. Z megalomanských projektů, které měly Kyselku proměnit v součást velkého luxusního zábavně-rekreačního centra, postupně sešlo pro nedostatek financí. Poslednímu vlastníku, firmě RIS s.r.o. (do ledna 2012 vystupující pod názvem C.T.S.–DUO s.r.o.) pražského podnikatele P. Dostála,[3] byly lázně prodány (2006) za 17,5 mil. Kč.

Z celkem 22 dochovaných budov jich většinu vlastní RIS, zbylých 7 budov[4] spolu s naprostou většinou lázeňských pozemků (včetně těch pod domy patřícími RISu), a také všemi pozemky okolo areálu, patří Karlovarským minerálním vodám a.s. italského velkopodnikatele A. Pasqualeho, jenž vlastní i stáčírnu a s ní značku Mattoni. Pasquale však opakovaně tvrdí, že KMV a.s. nic v lázních nevlastní a nemá možnost to opravit. (Přitom na mimořádně špatný stav jednoho domu ve vlastnictví KMV, ve kterém firma přesto nechává dál bydlet nájemníky, upozornil před časem i tisk.)[5]

Vlastníci opakovaně slibují rekonstrukci lázní, ale po posledním prohlášení je zřejmé, že počítají se stržením většiny budov a přebudováním zbylých „bez nostalgie po nevratné minulosti“[6] – a to navzdory stanovisku orgánů památkové péče, postoji představitelů Karlovarského kraje i poměrně silnému občanskému petičnímu hnutí. Už předchozí vlastníci opakovaně žádali úřady o sejmutí památkové péče (aby se tak mohlo přistoupit k demolici budov a „revitalizaci“). KMV i C.T.S.–DUO, resp. RIS v této snaze pokračují. Poslední oficiální pokus v tomto směru dopadl v listopadu 2011 pro obě firmy neúspěšně,[7] stejně tak vyzněla i podobná snaha na polotajné schůzce s krajskými a státními úředníky v březnu 2012.[8] Soubor lázeňských budov nadále zůstává památkově chráněn.

Současný stav lázní je ale tristní. Budovy jsou částečně zabezpečeny proti vstupu (ale nikoliv proti dalšímu působení povětrnostních vlivů), minerální prameny vyvěrají v rumištích domů a zatékají do základů, mnoho objektů je prakticky odsouzeno k demolici. Krátce po privatizaci byl spálen bohatý firemní archiv, a to včetně původních licencí a Mattoniho listin; výzdobné kamenické prvky budov byly plánovitě (přímo vlastníkem) rozkradeny a částečně vyvezeny do Německa, novorenesanční výmalby interiérů otlučeny. Z kaple sv. Anny si někdo udělal udírnu. Celý areál je navíc, po zrušení železniční vlečky roku 1997, mimořádně zatížen nákladní dopravou (cca 140 kamionů denně). Provoz železniční vlečky byl sice v srpnu 2012 z prestižních důvodů obnoven,[9] ale reálně toto opatření příliš nepomohlo: ze silnice ubylo jen cca 15 kamionů/den.

Snahy o záchranu

Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) se 13. února 2011 rozhodla spustit kampaň, kladoucí si za cíl zachránit areál Kyselky a přimět buď vlastníky k jeho opravě anebo odpovědné úřady k vyvlastnění, převedení na stát či kraj a následnou opravu z veřejné sbírky a státních dotací. Webové petiční stránky s výzvou Zachraňte lázně Kyselka!, získaly k září 2012 přes 24 600 podpisů a hnutí se podařilo přitáhnout pozornost odborné i laické veřejnosti k tomuto případu, mj. i díky propracované mediální strategii, jež kontrastuje s vystupováním fy KMV.[10]

Výzvy ASORKDu i příslušných úřadů směrem ke státu, aby architektonicky významné a památkově chráněné lázně na základě nečinnosti majitelů vyvlastnil, se zatím nesetkávají s odezvou. Prezident Václav Klaus při své návštěvě 13. září 2011 vyvlastnění státem odmítl, petici za záchranu označil za zmanipulovanou, argumenty za falešné a místní protestující lidi obvinil z emotivního přístupu k věci – prý narozdíl od majitele lázeňských objektů, který jedná racionálně a jediný může přinést schůdné řešení.[11]

Postupem doby se do úsilí za záchranu lázní připojují i některé známé osobnosti: už dříve to učinil herec a režisér Ladislav Smoljak[12] anebo ombudsman Otakar Motejl, jenž poukázal na naprostou nečinnost odpovědných úřadů;[13] v poslední době se k výzvám ASORKDu přidal i např. pravnuk zakladatele lázní Rudi Mattoni,[14] režisérka Olga Sommerová,[15] dokumentarista Martin Mareček, který při obdržení ceny Český lev 2011 veřejně zkritizoval postup KMV ve věci Kyselky,[16] anebo umělec Roman Týc, jenž vytvořil provokativní klip, parodující oficiální reklamu Mattoni a poukazující na „vandráka z Itálie“, ničícího kulturní bohatství Česka.[17]

Reference

  1. ↑ [1] – fejeton a rozhovory se zástupci ASORKDu, firem C.T.S.–DUO i KMV a starostou obce
  2. ↑ [2]
  3. ↑ Dostál je mj. i místopředsedou Italsko-české obchodní a průmyslové komory, v níž má přední pozice i rodina Pasqualů – [3]
  4. ↑ původně to bylo budov osm, jednu z nich – hrázděný „Alžbětinský pavilon“ – však nechaly KMV demontovat a zničit, protože překážela výstavbě nové průmyslové haly
  5. ↑ Zoufalí nájemníci: Žijeme v domě hrůzy
  6. ↑ O projektu „Zachraňujeme Kyselku“ – oficiální stránky KMV a.s.
  7. ↑ Lázně Kyselka zůstanou kulturní památkou, rozhodl Besser
  8. ↑ Kyselka: sejmutí památkové ochrany areálu bývalých lázní, či obnova?
  9. ↑ „Podle KMV nebude přeprava vlakem levnější, firma se tím ale snaží o zlepšení pověsti i image ekologičtějšího výrobce. Možná utlumí i časté stížnosti obyvatel Kyselky a okolí, že kamiony příliš zatěžují tamní životní prostředí a ničí silnice.“ in: Mattonky se po 15 letech vrací na koleje. Vlaky je začnou vozit na Moravu
  10. ↑ Mattonka v Kyselce aneb když máš máslo na hlavě, nechoď na slunce – článek reklamního odborníka M. Charváta v HN 22. 8. 2012
  11. ↑ Prezident Václav Klaus odmítl snahy o vyvlastnění chátrajících lázní Kyselka
  12. ↑ viz televizní dokument v externích odkazech
  13. ↑ Ombudsman: Za zničení Kyselky může i nečinnost úřadů
  14. ↑ Kyselku ještě lze zachránit, říká pravnuk zakladatele zubožených lázní
  15. ↑ prohlášení pro ASORKD
  16. ↑ Režisér dostal Lva a pokáral sponzora za lázně Kyselka. Sklidil potlesk
  17. ↑ Ředitel Mattonky je vandrák, říká výtvarník Týc v klipu pro Kyselku

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázně Kyselka na Wikimedia Commons

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lázně_Kyselka&oldid=8980975“