Friedrich Max Müller: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 8. 2012, 14:11

Friedrich Max Müller (6. prosince 1823 - 28. října 1900), spíše znám jako Max Müller, byl německý filolog, lingvista a orientalista, jeden ze zakladatelů indologie. Zásadním způsobem se zasadil o vytvoření religionistiky. Byl vydavatelem padesáti svazkového díla Sacred Books of the East a rozsáhlé práce Sacred Books of the Buddhist.

Život a dílo

Müller se narodil v německém městě Dessau. Jeho otec, Wilhelm Müller, učil na gymnáziu a je znám coby romantický básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová.

Roku 1840 nastoupil na Lipskou univerzitu, kde začal studovat klasické jazyky, zejména pak sanskrt. Již roku 1843 promoval a nastoupil na univerzity v Berlíně a Paříži, kde začal se studiemi antropologie a psychologie. V roce 1844 publikoval svou první práci, překlad Hitópedáši, indických pohádek. Roku 1847 se vydal do Londýna, kde začal pracovat na překladu Rgvédu Smahitá. O rok později začal působit na univerzitě v Oxfordu, kde působil po zbytek svého života; od roku 1854 jako profesor. Zasloužil se o tamější založení nových oborů - srovnávací religionistiky, srovnávací mytologie a srovnávací filologie.
V roce 1867 vydal první díl práce Chips from a German Workshop. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce 1870 uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce 1873 pod názvem Introduction to the Science of Religion (Úvod do religionistiky). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec.
Müllerův viděl úzkou spojnici mezi jazykem a náboženstvím. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v bohy, tedy nomina se mění v numina.

Bibliografie

1844 - Hitopadesa. Eine alte indische Fabelsammlung aus dem Sanskrit zum ersten Mal ins Deutsche übersetzt
1849 - 1873 - Rig-Veda Samhitá 1-6
1855 - The Languages of the Seat of War in the East
1855 - Rig-Veda Pratisakhya
1856 - 1869 - The German Classics from the Fourth to the Nineteenth Century 1-2
1859 - A History of Ancient Sanskrit Literature So Far As It Illustrates the Primitive Religion of the Brahmans
1864 - Lectures on the Science of Language 1-2
1866 - A Sanskrit Grammar for Biginners
1867-1875 - Chips from a German Workshop 1-4
1873 - Introduction to the Science of Religion
1883 - India, What can it Teach Us?
1884 - Biographical Essays
1887 - The Science of Thought
1899 - Six Systems of Hindu Philosophy
1889 - Natural Religion
1891 - Physical Religion
1892 - Anthropological Religion
1897 - Contributions to the Science of Mythology
1899 - The Six Systems of Indian Philosophy

Odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Max Müller CHYBA: {{Wikicitáty}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.

Literatura

HORYNA, Břetislav; PAVLINCOVÁ, Helena. Dějiny religionistiky. Olomouc: Olomouc, 2001.

Externí odkazy

díla v Národní knihovně ČR

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Život a dílo ==
-Müller se narodil v [[Německo|německém]] městě [[Dessau]]. Jeho otec, Wilhelm Müller, učil na gymnáziu a je znám coby [[Romantismus|romantický]] básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová.
+Müller se narodil v [[Německo|německém]] městě [[Dessau]]. Jeho otec, [[Wilhelm Müller (básník)|Wilhelm Müller]], učil na gymnáziu a je znám coby [[Romantismus|romantický]] básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová.
 Roku [[1840]] nastoupil na [[Lipská univerzita|Lipskou univerzitu]], kde začal studovat klasické jazyky, zejména pak [[sanskrt]]. Již roku [[1843]] promoval a nastoupil na univerzity v [[Berlín|Berlíně]] a [[Paříž]]i, kde začal se studiemi [[antropologie]] a [[psychologie]]. V roce [[1844]] publikoval svou první práci, překlad Hitópedáši, [[Indie|indických]] pohádek. Roku [[1847]] se vydal do [[Londýn]]a, kde začal pracovat na překladu ''Rgvédu Smahitá''. O rok později začal působit na univerzitě v [[Oxfordská univerzita|Oxfordu]], kde působil po zbytek svého života; od roku [[1854]] jako profesor. Zasloužil se o tamější založení nových oborů - [[srovnávací religionistika|srovnávací religionistiky]], [[srovnávací mytologie]] a [[srovnávací filologie]].<br />