Jaroslav z Hruštice: Porovnání verzí

Příbuzenstvo
otec	Markvart II. z Března
matka	Hostilka
bratr	Havel z Lemberka
bratr	Makvart III. z Března
bratr	Chval
manželka	neznámá
syn	Beneš z Dětenic
syn	Havel z Rohozce
syn	Vok z Rotštejna
syn	Zdeněk z Valdštejna
synovec	Jaroslav z Turnova

Interaktivně procházet historii

Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 27. 8. 2012, 10:58

Jaroslav z Hruštice (1234 - 1269) byl český šlechtic z rodu Markvarticů, politik a pravděpodobně také zakladatel hradu Valdštejn.

Život

Narodil se jako nejstarší syn Markvarta II. z Března a Hostilky, snad z rodu Buziců. Jeho rodovým sídlem byla tvrz v Hrušticích u Turnova, podle které se psal. Většinu života žil ve stínu svého bratra Havla z Lemberka. Roku 1239 je uváděn jako purkrabí na hradě Königstein v Budyšínském kraji v Sasku. Další zmínka pochází z roku 1262, kdy je zmiňován jako purkrabí na hradě v Mladé Boleslavi. Zde patřil k posledním podle starého vzoru, nově pracovali jako purkrabí velitelé hradních posádek. Markvartici stáli na straně Václava I. proti jeho synovi Přemyslu Otakaru II. Ten se jim odvděčil darováním majetků, ale po jeho smrti roku 1253 o majetek přišli. V roce 1251 se Jaroslav z Hruštice opět objevuje v politice, když se zúčastnil tažení do Bavorska. Za Přemysla Otakara II. se Jaroslav občas objevuje na královském dvoře, naposledy před Vánoci 1268. O něco dříve se zúčastnil zřeknutí se nároku korutanského knížete Oldřicha na svoji zem ve prospěch Přemysla.

Jaroslav z Hruštice bývá v literatuře často zaměňován se svým synovcem Jaroslavem z Turnova (1273-1289).

Potomci

Jaroslav z Hruštice měl 4 syny:

Beneš z Dětenic - zakladatel rodu pánů z Dětenic
Havel z Rohozce - zakladatel rodu pánů z Rohozce
Vok z Rotštejna - zakladatel rodu pánů z Rotštejna
Zdeněk z Valdštejna - zakladatel rodu pánů z Valdštejna

Externí odkazy

článek na e-stredovek.cz

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 == Život ==
-Narodil se jako nejstarší syn [[Markvart II. z Března|Markvarta II. z Března]] a Hostilky, snad z rodu [[Buzici|Buziců]]. Jeho rodovým sídlem byla [[Hruštice (tvrz)|tvrz]] v [[Hruštice|Hrušticích]] u [[Turnov|Turnova]], podle které se psal. Většinu života žil ve stínu svého bratra [[Havel z Lemberka|Havla z Lemberka]]. Roku [[1239]] je uváděn jako [[purkrabí]] na hradě [[Königstein]] v [[Budyšínský kraj|Budyšínském kraji]] v [[Sasko|Sasku]]. Další zmínka pochází z roku [[1262]], kdy je zmiňován jako purkrabí na [[Mladá Boleslav (hrad)|hradě]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]. Zde patřil k posledním podle starého vzoru, nově pracovali jako purkrabí velitelé hradních posádek. Markvartici stáli na straně [[Václav I.|Václava I.]] proti jeho synovi [[Přemysl Otakar II.|Přemyslu Otakaru II.]] Ten se jim odvděčil darováním majetků, ale po jeho smrti roku [[1253]] o majetek přišli. V roce [[1251]] se Jaroslav z Hruštice opět objevuje v politice, když se zúčastnil tažení do [[Bavorsko|Bavorska]]. Za Přemysla Otakara II. se Jaroslav občas objevuje na královském dvoře, naposledy před [[Vánoce|Vánoci]] [[1268]]. O něco dříve se zúčastnil zřeknutí se nároku [[Korutanský kníže|korutanského knížete]] Oldřicha na svoji zem ve prospěch Přemysla.
+Narodil se jako nejstarší syn [[Markvart II. z Března|Markvarta II. z Března]] a Hostilky, snad z rodu [[Buzici|Buziců]]. Jeho rodovým sídlem byla [[Hruštice (tvrz)|tvrz]] v [[Hruštice (okres Semily)|Hrušticích]] u [[Turnov|Turnova]], podle které se psal. Většinu života žil ve stínu svého bratra [[Havel z Lemberka|Havla z Lemberka]]. Roku [[1239]] je uváděn jako [[purkrabí]] na hradě [[Königstein]] v [[Budyšínský kraj|Budyšínském kraji]] v [[Sasko|Sasku]]. Další zmínka pochází z roku [[1262]], kdy je zmiňován jako purkrabí na [[Mladá Boleslav (hrad)|hradě]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]. Zde patřil k posledním podle starého vzoru, nově pracovali jako purkrabí velitelé hradních posádek. Markvartici stáli na straně [[Václav I.|Václava I.]] proti jeho synovi [[Přemysl Otakar II.|Přemyslu Otakaru II.]] Ten se jim odvděčil darováním majetků, ale po jeho smrti roku [[1253]] o majetek přišli. V roce [[1251]] se Jaroslav z Hruštice opět objevuje v politice, když se zúčastnil tažení do [[Bavorsko|Bavorska]]. Za Přemysla Otakara II. se Jaroslav občas objevuje na královském dvoře, naposledy před [[Vánoce|Vánoci]] [[1268]]. O něco dříve se zúčastnil zřeknutí se nároku [[Korutanský kníže|korutanského knížete]] Oldřicha na svoji zem ve prospěch Přemysla.
 Jaroslav z Hruštice bývá v [[literatura|literatuře]] často zaměňován se svým synovcem [[Jaroslav z Turnova|Jaroslavem z Turnova]] ([[1273]]-[[1289]]).