Dolní Lužice: Porovnání verzí
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} (Data od Dannyho B.) |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám uk:Нижня Лужиця |
||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
[[szl:Dolno Łużyca]] |
[[szl:Dolno Łużyca]] |
||
[[tr:Niederlausitz]] |
[[tr:Niederlausitz]] |
||
[[uk:Нижня Лужиця]] |
|||
Verze z 24. 8. 2012, 21:28
.jpg)
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí spolkové země Braniborsko, zatímco vesnice Geierswalde (lužickosrbsky Lejno), Kromlau (lužickosrbsky Kromola) a město Lauta (lužickosrbsky Łuty) náležejí od roku 1990 k Sasku. Menší polská část je součástí Lubušského vojvodství. Centrem Dolní Lužice je Chotěbuz (německy Cottbus, dolnolužickosrbsky Chóśebuz, hornolužickosrbsky Choćebuz) v dnešním Braniborsku. V letech 1348-1635 byla Dolní Lužice součástí soustátí Zemí Koruny české.
Dolní Lužice sousedí na jihu s Horní Lužicí, na východě se Slezskem, na severovýchodě s Lubušskem, na severu a severozápadě s vlastním Braniborskem, na západě s tou částí území bývalé provincie Sasko, která dnes náleží k Braniborsku.
Národností složení
V německé části žijí vedle převažujích Němců také menšinoví Lužičtí Srbové. Polská část je po odsunu Němců obývaná Poláky.
